Dolní park - Znojemské listy

Strom s netopýry byl pokácen šetrně, v kolonii nebyla zjištěna žádná zranění

Při kácení vybraných stromů v dolní části parku přišli o své zimoviště netopýři. Nikoliv nešetrně či náhodně. Kolonie byla od roku 2010 sledována odborníkem doktorem Antonínem Reiterem. Zkušený zoolog Jihomoravského muzea ve Znojmě i při kácení dohlížel na to, aby se chráněným zvířatům nic nestalo a aby nebyli vystaveni zbytečnému enormnímu stresu. A netopýři v parku byli také hlavním tématem našeho rozhovoru.

Můžete čtenářům přiblížit druh netopýra, který se v městském parku vyskytuje?
V parku se vyskytuje více druhů netopýrů. V zimním období zde přezimuje, pokud víme, jen netopýr rezavý. A to je právě ten druh nalezený během kácení. Dosud jsem neměl možnost přímo spočítat žádnou ze zimujících kolonií, a vlastně i teď jde jen o hrubý odhad. Pro přesné sečtení by bylo potřebné s netopýry nějak manipulovat, a to jsem nechtěl, abych je nevystavoval dalšímu stresu. Odhadem tedy v pokáceném stromě bylo přítomno mezi 300 a 500 netopýry. Pokud vezmu v úvahu, že zimují vždy ve více stromech, je pravděpodobné, že zdejší zimující populace přesahuje 1000 kusů. V tomto ohledu je asi zajímavé zmínit, že v létě jich prostor parku obývá podstatně méně. A možná také to, že zimující zvířata nemusí být „místní“ letní populace. Netopýr rezavý totiž patří k tažným druhům, a zimující jedinci mohou do střední a jižní Evropy táhnout i stovky kilometrů ze severní části areálu druhu. Je to netopýr obývající buď dutiny stromů, nebo i štěrbiny na povrchu staveb, typicky třeba mezi panely domů na sídlištích. Patří mezi druhy zvláště chráněné, a podobně jako většina našich netopýrů, do kategorie „silně ohrožený“. Přesto se dá říct, že na Znojemsku je běžný a poměrně hojný. V parku tito netopýři převážně zimují, potřebují k tomu stromové dutiny, a pokud možno co nejméně rušení, jinak ve vegetační sezoně loví především létající hmyz. Lovecká strategie tohoto druhu je lov ve volném prostoru a větší výšce nad zemí, v interiéru parku tedy neloví, mají zde spíše jenom ty úkryty.

Jak dlouhou dobu jste netopýry v parku monitoroval?
Netopýry jsem v parku soustředěněji studoval především v roce 2010, v rámci přípravy projektu revitalizace. Pozdější sledování jsou spíše jednorázová a nahodilá, nejde mluvit o systematickém monitoringu podle nějaké přesné metodiky. Početnost netopýrů je podle mého odhadu zatím stabilizovaná, určitě jich v posledních letech nějak závažně neubylo.

V kolika kácených stromech jste netopýry našli a jaký byl postup jejich přesunu?
V rámci letošního kácení byli netopýři nalezeni v jediném stromě, kde ale tvořili tu poměrně početnou kolonii. Naštěstí byl strom pokácen celkem šetrně náraz ztlumily větve stromu i křoví, do kterého byl skácen. Na netopýrech v odhalené kolonii nebyla zjištěna žádná zranění ani poškození. Také teplota v den kácení byla příznivá a nebylo nutno zvířata nějak speciálně chránit před mrazem. Proto jsem doporučil nechat je přirozeně probudit a opustit místo přirozeným způsobem. Velká většina jedinců se také během cca dvou hodin probudila a odletěla. Pokud se nám dařilo pozorovat, tak netopýři velmi rychle vletovali do dalších dutých stromů v těsném okolí a našli tam náhradní úkryt. Pouze několik desítek jedinců zůstalo v pokáceném kmeni až do večera, ale i ti jej postupně opouštěli v noci a následující den. V pátek už se z části dutiny, do které není vidět, ozývaly jen ojedinělé hlasy. Předpokládám, že s přicházejícím ochlazením i tito jedinci úkryt opustí a přesunou se do teplotně lépe vyhovujících míst.

Není přesun pro netopýry stresující?
Každé nenadálé probuzení ze zimního spánku je pro netopýry stresující a připravuje je o část energie potřebné k překonání zimního období. V tomto ohledu byla pro ně vzniklá situace nepochybně nepříjemná. Pokud ale je taková událost během jedné zimy ojedinělá, zvířata se s ní dokážou vyrovnat. Ostatně podobné situace nastávají občas i v přírodě, ať už např. samovolné rozlomení stromu se zimujícími zvířaty, nebo jen prudké ochlazení, které je donutí opustit úkryty více exponované vnějším podmínkám a vyhledat nějaké lépe chránící. I tehdy se zvířata stresově probouzejí a „nuceně“ přesunou do jiného místa. Právě kvůli snížení úrovně stresu byli netopýři ponecháni v klidu, aby se mohli samovolně probudit, očistit, dosáhnout potřebné teploty a úkryt opustit. Jsem přesvědčen, že pokud bychom je někam přemisťovali, brali do rukou a nějak jednotlivě kontrolovali či „probouzeli“, byla by úroveň stresu podstatně vyšší a zvířatům samotným by to přitom v ničem nepomohlo. To ale samozřejmě platí za těch výše zmíněných „šťastných okolností“ – tedy že zde nebyli jedinci viditelně zranění a že nehrozilo ani bezprostřední ohrožení obnažené kolonie mrazem ani jinými nepříznivými faktory.

Ľuba Peterková, Znojemské listy, 23.1.2014

Zoolog Antonín Reiter (na snímku vlevo). Foto: archiv JMM

Záklopky by nepomohly

Město Znojmo mělo nainstalovat do dutých stromů záklopky zabraňující zvířatům jejich osídlení. Bohužel se tak nestalo. Důvod vysvětluje mluvčí města Zuzana Pastrňáková: „Záklopky nebylo možné instalovat z toho důvodu, že v době rozhodnutí o obměně stromů už netopýři ve stromě hnízdili. Oddálení skácení dotyčného stromu do doby, než by se netopýři ze stromu odstěhovali, nebylo možné z bezpečnostních důvodů, neboť strom byl skutečně v havarijním stavu.“

Se situací již byla seznámena Česká inspekce životního prostředí, na kterou se v souvislosti se záklopkami obrátili někteří občané města. „Abychom eliminovali dopad na netopýry, veškerý zásah probíhal pod dohledem pana Antonína Reitera z Jihomoravského muzea. Torzo dotyčného stromu jsme ponechali na místě přes noc, aby mohli netopýři odletět a zazimovat na jiném místě. Díky našemu citlivému přístupu nebyl žádný z netopýrů zraněn,“ doplnila mluvčí.

Ľuba Peterková, Znojemské listy, 23.1.2014

Práce v parku pokračují

Poté, co pracovníci Vodovodů a kanalizací Znojemsko zrekonstruovali vodovod, v lednu pracovníci Městské zeleně pokáceli v dolní části parku 31 nemocných a starých stromů.
„Kácení jsme projednalii s občanskými spolky, které s tímto vyslovily souhlas. Revitalizace parku, včetně kácení, byla také předmětem diskuze s občany na dnu otevřených dveří radnice v listopadu minulého roku,“ připomíná starosta Vlastimil Gabrhel. Celkem se v této části parku vysází 59 stromů. Sázení, stejně jako parkové úpravy a výsadba trvalek a keřů, bude až tou poslední etapou revitalizace, která přijde na řadu někdy v létě,“ doplňuje starosta. Jakmile dovolí počasí, město začne se samotnými revitalizačními pracemi, tedy s úpravami cest, s budováním závlahového systému a s rekonstrukcí dětského hřiště. Se sdružením Park Znojmo Ekostavby-Firesta, které vyhrálo výběrové řízení na tuto část revitalizace, již město podepsalo smlouvu.

Zodpovídá: Ing. Zuzana Pastrňáková, Znojemské listy, 23.1.2014

			23.01.2014
	V dolní části parku přišli o své zimoviště netopýři	23. ledna 2014