|
Nové stromy
v parku? Aktivisté místo javoru
horského požadují vysázet
lípu
Znojmo
– Za pár let může městský park ve Znojmě
vypadat úplně jinak, než byli obyvatelé města
zvyklí. Ještě v polovině dubna budou větvě stromů
holé a jaro ve městě tak mohou lidé
vnímat s velkým zpožděním.
Výběr javoru horského, který
plánuje znojemská radnice již na podzim
vysázet do Dolního parku, označili
aktivisté za fatální chybu.
Vedení radnice si trvá na svém a
poukazuje na situaci v olomouckém městském parku.
Tam ale nakonec zvolili lípu.
Řada
javorů horských v ulici Přemyslovců ve Znojmě
ještě nezačala rašit a stromy svým
vhledem spíše připomínají
zimní časy. Podle aktivistů i odborníků jde o
nevhodný druh pro Dolní park. Autor: Petr
Lazárek
Dosud je v
hlavních znojemských parcích pouze
jediný strom javoru horského neboli klenu.
„Důvod je jasný. Javor horský totiž pro
svůj růst vyžaduje spíše
nižší letní teploty, velký
podíl srážek a poměrně vysokou vlhkost vzduchu,"
napsal aktivista Petr Lazárek v otevřeném dopise,
který adresoval starostovi Znojma
zastupitelům(plné znění dopisu najdete
níže pod hlavním textem).
Podle Lazárka se klima ve Znojmě
začíná v tropických létech
podobat Středomoří a vysázení javoru
horského by bylo velkou chybou.
Znojemská radnice ale oponuje, že druhové
složení v parku je zcela jasné. „Určilo
je rozhodnutí rady města a radnice toto stanovisko měnit
nebude. Výběr javoru klenu projednávala komise
pro životní prostředí, která
jednohlasně souhlasila s jeho výsadbou," sdělila asistentka
mluvčí znojemské radnice Taťána
Pavelková. Doplnila, že zmiňovaný javor byl
kompromisem projektanta, objednatele a správce parku.
„Splňuje totiž požadavky, které všechny
strany dohody požadovaly. Ať jde o velikost, spolehlivost,
bezproblémovost z hlediska zdravotního stavu nebo
poměrně rychlý růst," dodala.
Starosta Znojma Vlastimil Gabrhel zase odkázal na situaci v
městském parku v Olomouci. „Bylo by
užitečné a poučné zjistit, jak obnova parku
dopadla tam," řekl Gabrhel.
Javor?
Náchylný na klíněnku
V Olomouci padla nedávno alej
jírovců kvůli nákaze. Historickou
promenádu má v budoucnu lemovat stovka lip
velkolistých. „Kaštany už to
být nemohou. Uvažovali jsme o lípě, javoru i
platanu. Platany se ale potýkají s rakovinou, ve
Francii se kácí kilometry alejí. Javor
je zase náchylný na klíněnku.
Zůstává lípa velkolistá. Je
to nejvíce odolný strom, patří do
naší historie a původně v aleji byla," připomněl
před časem náměstek olomouckého
primátora Aleš Jakubec.
Právě lípu by si uměl ve znojemské
parku představit i Petr Lazárek. „Nová
podoba parku by měla totiž respektovat charakter parků,
který nám zanechali předkové," vyzval
představitele měst.
Na nevhodnost javoru poukázal například i docent
Luboš Úradníček z Mendelovy univerzity
v Brně, který je vedoucím Ústavu
lesnické botaniky a dendrologie. „Javor
horský z ekologického hlediska není
vhodný do uličních stromořadí v
podmínkách města Znojma. Vyžaduje dostatek
vláhy a především
vyšší vzdušnou vlhkost, což
je v městském prostředí
problematické," nechal se slyšet
Úradníček.
Doplnil, že tento druh javoru je navíc citlivý
vůči chorobám a má malou schopnost regenerace při
poškození. Lípa velkolistá
by podle něj byla jistě lepší
řešení.
Alej dožívajících kaštanů v
Dolním parku už radnice nechala pokácet. Proti
plošnému kácení podepsalo
na sedm set lidí petici, kterou radní doporučili
vzít na vědomí patnáct dní
po vykácení parku.
Lípy,
kaštany a javory mléče ve znojemských
parcích začaly rašit již koncem března.
Nyní mají stromy krásnou
svěží zelenou barvu. Foto: Petr Lazárek
Otevřený dopis
Petr Lazárek, park Znojmo
Městský úřad Znojmo
Zastupitelstvo města Znojma
Vážený pane starosto,
vážení zastupitelé města Znojma,
dovolte mně, abych v následujících
řádcích apeloval na Vaši odpovědnost
za budoucí podobu znojemských parků.
Na podzim tohoto roku se bude v Dolním parku obnovovat
centrální alej, pro kterou má
být použito 58 stromů javoru horského, neboli
klenu (Acer pseudoplatanus). Tento druh nebyl nejen ve znojemských parcích,
ale ani ve městě Znojmě, nikdy, resp. takřka nikdy, sázen. V
parcích mezi lázněmi a divadlem nalezneme pouze
jeden strom tohoto druhu. Důvod, proč tomu tak je, je více
než jasný. Javor horský totiž pro svůj
zdárný růst vyžaduje
nepříliš vysoké letní
teploty, vysoký podíl srážek a vysokou
vzdušnou vlhkost – tedy naprosto
odlišné podmínky, než jaké
jsou charakteristické pro teplé
podnebí města Znojma ležícího ve
srážkovém stínu
Českomoravské vysočiny.
Vaší pozornosti mohu doporučit i publikace
předních českých dendrologů, například
„Dřeviny české republiky" (Luboš
Úradníček, Petr Maděra a kolektiv, vydala Matice
Lesnická, spol. s.r.o., Písek, pro Mendelovu
zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně v roce 2001). Zde je na
straně 108 uváděno toto: „Klen je dřevina
snášející
střední zástin. Nároky na
půdní a vzdušnou vlhkost jsou značné.
V terénu bývá klen
vázán na vlhká stanoviště.
… Klen je dřevinou vlhkého horského
klimatu oceánického charakteru."
Z odborného hlediska by proto bylo použití javoru
horského ve Znojmě, jehož klima se
začíná v tropických létech
podobat středomořskému klimatu, neodpustitelnou a
fatální chybou. Použití klenu v
úzkých znojemských parcích
by bylo nevhodné i z důvodu jeho habitu. Klen totiž
dorůstá výšky až 40 metrů s velmi
hrubou texturou koruny. V pozdějším věku je jeho
podoba srovnatelná s mohutným platanem
západním.
V našich znojemských parcích již od
konce března začínají rašit tři
početně nejvíce zastoupené dřeviny:
jírovec maďal (kaštan), lípa
(srdčitá a velkolistá) a javor mléč.
Parky se proto již od časného jara
odívají k radosti znojemských občanů
svěží zelenou barvou. Naproti tomu vegetační
období klenu nastává oproti
například javoru mléči velmi opožděně, a to až o
3 – 4 týdny. (Oddálením
začátku rašení totiž klen
uniká škodám způsobeným
pozdními mrazy, na které je velmi
citlivý.)
O tom, jak javor horský vypadá v
podmínkách vpravdě jižanského města,
se můžete Vy, vážení zastupitelé, i
znojemští občané, přesvědčit, když v
těchto dnech navštívíte ulici
Přemyslovců u muzea a prohlédnete si jediné
stromořadí klenů ve Znojmě. Stromy zde evidentně
živoří, jsou ve špatném
zdravotním stavu a především jsou v
půlce dubna (na rozdíl od líp, kaštanů
či javorů mléče) stále neolistěné.
Ano, takto smutně a bezútěšně bude vypadat v
příštím roce i
centrální alej v Dolním a za několik
roků patrně i v Horním parku.
Javor horský definitivně, nevratně a osudově
změní charakter a pocitové
vnímání znojemských parků.
Podobně jako například výstavba
obchodního domu pod radnicí změnila
historické Dolní náměstí ve
Znojmě.
Vážení zastupitelé,
domnívám se, že nová podoba parku by
měla respektovat charakter parků, který nám
zanechali naši předkové. Pokud budeme alespoň
částečně ctít kontinuitu
naší zelené perly,
nabízí se k obnově více druhů,
například elegantní a pro Znojmo
typický javor mléč. Dále třeba
lípa srdčitá, velkolistá nebo jejich
kříženec lípa obecná, která
je s úspěchem často používána ve
městech a parcích. Pro Vaši informaci bych chtěl
uvést, že i v Olomouci se rozhodli použít
lípu velkolistou pro obnovovanou a slavnou Rudolfovu alej.
Tým odborníků ji vybral nejen proto, že byla
společně s jírovci součástí
původní aleje, ale i z důvodu její odolnosti k
městskému prostředí. Historický
kontext naší městské
znojemské aleje je tedy s tou olomouckou velmi
podobný. Nabízí se pochopitelně
otázka, proč by nešlo i u nás ve
Znojmě přistoupit k obnově alejí podobným
citlivým přístupem.
Vážené dámy a
vážení pánové,
prosím Vás o odpovědný a
racionální postoj k této
závažné otázce. Neopakujte podobnou
chybu, ke které došlo v Prostředním
parku, ve kterém byla nedávno
realizována velmi nešťastná
výsadba kultivaru javoru horského
purpurového.
Jen na Vás teď záleží, v
jakém parku si budou hrát naši potomci
a pod jakými stromy se budou procházet
znojemští občané
hledající odpočinek a vlídnou zelenou
klenbu krásných stromů
blízkým jejím srdcím.
Děkuji Vám.
S pozdravem
Petr Lazárek
Ve Znojmě dne 11. 4. 2016
|
Znojemský
Deník, 13.4.2016, Autor: Ilona Pergrová
|
