Na ulici Rudoleckého ve Znojmě byly v dlažbě usazeny první Kameny zmizelých.

 
 Kameny zmizelých (německy Stolpersteine - Kameny úrazu) se v posledních letech umisťují do dlažby chodníků v mnoha evropských městech vždy před domy, odkud za druhé světové války byli do koncentračních táborů odvlečeni nevinní lidé židovského původu. Každý takový „kámen“ připomíná jednoho zmizelého, má tvar velké dlažební kostky, do jejíž svrchní plochy, provedené z mosazi, je vyryto jméno člověka s jeho základními údaji. Před 2. světovou válkou se v tehdy dvojjazyčném městě Znojmě hlásilo k židovskému vyznání necelých sedm stovek osob. Zpravidla se jednalo o rodiny náležející k sociálně vyšší třídě, podnikající ve finančnictví či průmyslu. Mezi nejvýznamnější patřila i rodina Alfreda Weinbergera, který nechal ve 20. století vystavět na dnešní Rudoleckého ulici hned několik rezidenčních domů. Mimo jiných i vilu číslo 19, která je v majetku města využívána jako mateřská školka (známá Weinbergerova vila).
Když ve věku 34 let zemřel Weinbergerův syn Bedřich, zanechal po sobě manželku Irenu a malého synka. Zatímco většina rodiny před nacistickým pronásledováním ze Znojma včas uprchla již v září 1938, vdova Irena se synem Jiřím ve městě zůstali. Důvodem byl Irenin citový vztah s důstojníkem československé armády. Po roce 1940 byli Irena i jedenáctiletý Jiří odvlečeni do koncentračního tábora v Terezíně, kde po nich stopa končí. Po válce byli prohlášeni za mrtvé. „Mnoho obětí druhé světové války zmizelo, jejich příbuzní ani nevědí, kde mají hroby. A vlastně ani neexistuje žádný úplný seznam znojemských obětí. V této oblasti je třeba provést důkladný výzkum.
Na položení prvních kamenů zmizelých ve Znojmě spolupracoval Okrašlovací spolek s rodinou obětí, která své předky našla, a tak  instalaci i výrobu kamenů financovala,“ uvedl Jiří Kacetl za Okrašlovací spolek ve Znojmě, který položení kamenů organizoval. Potomci znojemské rodiny Weinbergerů dnes žijí v USA.  Dcera Hanuše Weinbergera, druhého Alfrédova syna, Lilian Sicularová, navštívila Znojmo po útěku v roce 1938 již dvakrát. Na jih Moravy přijela tato 83letá dáma i letos. Důvodem byla právě slavnostní instalace kamenů za její tetu Irenu a bratrance Jiřího před dům číslo 21 na Rudoleckého ulici. Kameny zhotovil a položil berlínský umělec Gunter Demnig.