OS ve Znojmě - logo tisk o OS 2011 logo novin Znojemský týden
 09.01.2012
znak města Znojma
Okrašlovací spolek přivítal ve Znojmě
rodinu Weinbergerů


 
3.ledna 2012
              
Vnučka znojemských fabrikantů se vrátila po třiasedmdesáti letech

Weinbergerovi ve Znmojmě - 2012

V doprovodu svých dcer opatrně vykročila na rampu znojemského nádraží, a pak se zhroutila do náruče jedné z nich. Na dobrých deset minut přemohlo dvaadevadesátiletou Dorith Noetherovou dojetí. Není divu, ve Znojmě, kam jezdila jako dítě na prázdniny, se ocitla po dlouhých třiasedmdesáti letech. 
"Ve Znojmě žili moji prarodiče a jezdili jsme sem každý rok pravidelně na dědečkovi narozeniny v dubnu, potom v období vánoc a hlavně v létě na prázdniny s mým bratrem, když si chtěli rodiče od nás odpočinout a mít svoji dovolenou. Takže jsme tady bývali každý rok třikrát. Stále vzpomínám na koupání v řece Dyji," uvedla své vzpomínky na Znojmo Dorith Noetherová, rozená Lowová. Jejím dědečkem byl známý znojemský židovský továrník Alfred Weinebrger, majitel kožedělných podniků, z nichž později vznikla známá Gala. Babička paní Dorith pak pocházela z další známé znojemské rodiny Felixů, majitelů vyhlášené konzervárenské firmy.
Rodina Dorith Noetherové žila ve Vídni a do Znojma jezdili pravidelně vlakem. Nyní si po dlouhých desetiletích tuto jízdu zopakovala. Do Znojma přijela opět z Vídně. "Tenkrát ale ještě jezdily parní lokomotivy, které houkaly, a na kolejích to drncalo. Cesta trvala tři hodiny, dnes jen hodinu a půl. Je to teď rychlejší a pohodlnější, ale pro nás s bratrem ty cesty byly zábavné, milovali jsme je," uvedla dojatá stařenka, která plynněpřecházela z angličtiny do němčiny, která byla její rodnou řečí. V roce 1938 ale její rodina utekla před nacismem do USA, kde už zůstala. "Maminka ale stále toužila po Vídni a po Znojmu. Byl to její velký sen se sem ještě jednou podívat. Teď se jí splnil," konstatovala její dcera Margaret. Přestože měl její dědeček ve Znojmě velký kožedělný podnik, ona sama v této továrně nikdy nebyla. "Byla jsem děvče, a tak to šlo mimo mě. V té továrně jsem nikdy nebyla. Ale můj bratr, ten se v tomto oboru vyučil a pokračoval v něm i v Americe, ale v obchodu. Vystudoval pak v Americe Harvardovu univerzitu," uvedla Dorith Noetherová. průvodce jí ve Znojmě dělali členové Okrašlovacího spolku, kteří ji zavedli i do dvou vil na dnešní Rudoleckého ulici, které jejich rodina vlastnila. V jedné z nich je nyní školka ve druhé byl Školský úřad, dnes je tam Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Právě sem jezdila před více než sedmdesáti lety na prázdniny. "Ano, ano tady byla jídelna, tady na tom balkóně byly květiny," vzpomínala si i po letech žena, jejíž rodina patří nesmazatelně ke znojemské, dnes už polozapomenuté historii.

Dr. Dorit Noetherová

Dorith Noetherová ve vile svých prarodičů na Rudoleckého ulici, 

kam jezdívala jako dítě na prázdniny.


Autor a foto: F. Střecha

Znojemský týden 9.1.2012
další  materiály    k tématu:






tisk tisk 2012 index