 |
Návrh na uděleníčestného občanství |
OS ve ZNOJMĚ |
2 0 1 1
| Městský úřad ve Znojmě Ve Znojmě, dne 2.dubna.2011 Obroková 10 Radě města Znojma Věc: Návrh na udělení čestného občanství in memoriam prof. dr. Hugo Ledererovi, profesorovi a vedoucímu mistrovského sochařského ateliéru Akademie umění v Berlíně a členu jeho senátu, členu Akademie umění v Drážďanech, čestnému členu Akademie umění ve Vídni, čestnému členu mnichovské Akademie, členu senátu Německé akademie v Mnichově a nositeli řádu Pour le Mérite za vědu a umění. Okrašlovací spolek ve Znojmě, o.s., navrhuje udělit čestné
občanství města Znojma Hugo Ledererovi, in memoriam.
Hugo Lederer se narodil ve Znojmě 16.11.1871 a vyrůstal v ulici V Jirchářích č. 33 jako syn ( z 9 dětí) Eduarda Lederera, místního německého dekoratéra. Jeho matka, rozená Balíková pocházela z české znojemské rodiny. V roce 1884 zapsal otec Huga do kurzu modelování, kreslení a výroby keramiky na c.k. Odborné keramické škole ve Znojmě. Když ji po třech letech absolvoval, odešel do Erfurtu, aby se seznamoval s technologií odlevání a modelování ve známém duryňském umělecko průmyslovém ateliéru Adalberta Deutschmanna. Od roku 1890 pracoval v Drážďanech jako pomocný asistent v sochařském ateliéru Johanna von Schillinga, profesora na drážďánské akademii výtvarného umění. V roce 1892 byl povolán profesorem Christianem Behrensem do Vratislavi (dnes polská Wroclav) a odtud ještě téhož roku odešel do Berlína a byl zaměstnán u profesora Calandrelliho. Po setkání s profesorem sochařství berlínské Akademie výtvarných umění Reinoldem Pegasem se dostal do jeho ateliéru, kde dokončoval plastiky po zesnulém profesoru Ottovi (Lutherův památník). Své první velké dílo „Návrat do vlasti roku 1812“, vystavil roku 1894 ve Vídni a 1895 v Berlíně. Díky svému mecenáši Ludwigu Lippertovi mohl nadále rozvíjet svůj talent a realizovat řadu plastik v bronzu. V roce 1900 odhalil pomník Franze Lista, v roce 1901 byl v Hamburku otevřen podle jeho návrhu vytvořený kolosální památník kancléře Bismarcka. V letech 1901-1904 vytvořil Hugo Lederer pro kašnu na Univerzitním náměstí ve Vratislavi sochu „Šermíře“, která zde stojí dodnes. Ještě před jejím dokončením pořídil Lederer sádrový odlitek, který vystavil na XX. Výstavě Vídeňské secese společně s díly L. Brauna , a. Nowaka, C. Mola, G. Klimta a jiných umělců. Tento odlitek byl vystaven i na I. Výstavě Spolku německo-moravských výtvarných umělců v Brně v roce 1911. Téhož roku ji umělec daroval znojemskému muzeu a o tři roky později 1914 ji znovu nechal vystavit na znojemském hradě, kdy zde v rámci Německo-moravské umělecké výstavy současně představil řadu dalších bronzových plastik a modelů pro své realizace nejen v Evropě, ale též v USA a jižní Americe, jež jsou ve sbírkách v řadě zdejších muzeí („Benátčana“, bysta Richarda Strausse, ztvárnění podoby Josephine Baker). Hugo Lederer se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů tzv. neoklasické sochařské tendence v Německu ve dvacátých a počátkem třicátých let 20. století. Inspirací mu bylo antické umění, avšak východiskem jeho tvorby byla též krajina a příroda v okolí rodného Znojma, do kterého se velmi rád vracel a udržoval s ním vřelé vztahy (v období První republiky byla po něm pojmenována ulice). Přestože Ledererovo dílo nalezlo odezvu především v Německu, byl jako rodilý Moravan z rodné země osloven i po vzniku ČSR, kdy v roce 1923 vytvořil monumentální sochu horníka pro Báňskou a hutní společnost v Brně. Až do své smrti v roce 1940 byl činný jako vedoucí ateliéru sochařství na Pruské akademii v Berlíně se specializací na figurální modelování. Svou uměleckou pozůstalost čítající 130 položek odkázal znojemskému muzeu a již roku 1940 ji sem umístila jeho manželka Anna a nejstarší syn Heinz. Dodnes jeho potomci žijící v Německu se snaží udržovat památku Hugo Lederera živou. Zdůvodnění našeho návrhu: 1. Hugo Lederer se svou pílí a talentem stal nejvýznamnějším umělcem, který se ve Znojmě narodil. Jeho tvorba měla celoevropský význam s přesahem i do zámoří. Svou pedagogickou činností a sochařskou tvorbou ovlivnil řadu mladých umělců (u nás např. Jana Tomáše Fischera). Za své zásluhy byl v roce 1923 vyznamenán řádem Pour le Mérite za vědu a umění. 2. Hugo Lederer se projevil i jako znojemský patriot, který se ke svému rodnému městu vždy hlásil a neváhal odkázat zdejšímu muzeu část své celoživotní práce. Vždy vzorně reprezentoval město Znojmo. 3. V tomto kontextu považujeme našeho rodáka Huga Lederera za umělce-sochaře mimořádného významu s přínosem pro evropskou kulturu a jeho jméno by mělo být při příležitosti 140. výročí jeho narození ve Znojmě znovu zvýrazněno a vráceno tam kam patří. Za Okrašlovací spolek ve Znojmě: Otto Bouda, předseda spolku |