Věc:  Odvolání ke Krajskému úřadu v Brně proti rozhodnutí čj. MUZN 4933/2016 z 20. 1. 2016 .
 
Jako účastníci řízení se odvoláváme proti uvedenému rozhodnutí odboru životního prostředí Městského úřadu Znojmo (dále jen „rozhodnutí“), kterým se povoluje pokácení 41 ks dřevin v Dolním parku ve Znojmě. Jako důvod uvádíme skutečnost, že se odbor životního prostředí MÚ Znojmo náležitě, případně vůbec, nevypořádal s našimi požadavky a námitkami, jakož i s požadavkem odvolacího orgánu na náležité odůvodnění v souladu      s § 8, odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Jako další důvod uvádí zjevný nesoulad mezi skutečným stavem a některými výroky uvedenými v odůvodnění rozhodnutí:

1. Prvoinstanční orgán uvedl na straně 5 „rozhodnutí“, sdělení č. 1., že revitalizace je prováděna po etapách.
S  tímto vágním a zjevně nepravdivým tvrzením nemůžeme zásadně souhlasit, neboť první etapa byla provedena v roce 2014.  K dalšímu kácení má dojít po nabytí právní moci „rozhodnutí“ do 31. 3. 2016, případně od 1. 11. 2016 do 31. 3. 2017.  Revitalizace prováděná v časovém rozmezí 2 roků nemůže být chápána jako revitalizace prováděná po etapách. Naopak etapizace prováděná v časových horizontech 5 – 10 roků by umožnila postupnou obnovu Dolního parku, čímž by byly alespoň částečně zajištěny všechny funkce parku, o kterých prvoinstanční orgán hovoří ve svém rozhodnutí na straně 14. Navíc by byly (opět alespoň částečně) zachovány životní podmínky četným druhům živočichů, z nichž mnohé jsou chráněné zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

2. Na straně 10 rozhodnutí tvrdí prvoinstanční orgán, že při výsadbě budou použity převážně autochtonní listnaté dřeviny a dlouhodobě osvědčené taxony, které budou schopny úspěšně čelit extremním klimatickým podmínkám znojemského regionu (vysoké letní teploty, výrazný nedostatek srážek, nízká vzdušná vlhkost, zimní holomrazy apod.).
Dle našich informací, kterou potvrdil i odvolací orgán ve svém rozhodnutí č.j. JMK 160033/2015 z 16.12.2015, má být v centrální aleji použit pro novou výsadbu javor horský, neboli klen (Acer pseudoplatanus). Tento druh nebyl nejen ve znojemských alejích, ale ani ve městě Znojmě, nikdy, resp. takřka nikdy, sázen.  V předmětném Dolním parku nalezneme například pouze jednoho jedince javoru horského. Ve Středním již vykáceném parku nebyl žádný a v Horním parku neroste patrně také žádný klen. (Ve všech třech parcích je však bohatě zastoupen javor mléč). V samotném městě je javor horský rovněž spíše raritou. Nelze tedy souhlasit s tvrzením: „ …..,  že ve Znojmě jde o dlouhodobě osvědčený druh dřeviny, ………. jejíž exempláře přímo v parku prospívají".
Důvod, proč tomu tak je, je více než jasný. Javor horský totiž vyžaduje přesně opačné podmínky, než je uváděno prvoinstančním orgánem. Totiž: nepříliš vysoké letní teploty, vysoký podíl srážek a vysokou vzdušnou vlhkost. Rovněž je citlivý na nízké zimní teploty.
Javor horský je sice autochtonní v rámci okresu Znojmo, vyžaduje však naprosto odlišné stanovištní podmínky, nežli jsou charakteristické pro samotné město Znojmo. Na Znojemsku se s ním můžeme setkat v západní části okresu, a to například na severních expozicích údolí Dyje, nebo v hlubokých údolích potoků.
V této souvislosti odkazujeme na odbornou literaturu. Například „Dřeviny české republiky“ (Luboš Úradníček, Petr Maděra a kolektiv, vydala Matice Lesnická, spol. s.r.o., Písek, pro Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně v roce 2001). Zde je na straně 108 uváděno v kapitole ekologie toto: „Klen je dřevina snášející střední zástin. Nároky na půdní a vzdušnou vlhkost jsou značné. V terénu bývá klen vázán na vlhká stanoviště. …. Klen je dřevinou vlhkého horského klimatu oceánického charakteru. ….. Po silných zimách vznikají na kmenech mrazové trhliny. Škodám pozdními mrazy klen uniká pozdějším začátkem rašení“. 
Z odborného hlediska by proto použití javoru horského v klimatických podmínkách města Znojma bylo neodpustitelnou chybou.  Použití klenu v úzkých znojemských parcích by bylo nevhodné i z důvodu jeho habitu. Klen totiž dorůstá výšky až 40 metrů s velmi hrubou texturou koruny.  Jeho vegetační období nastává oproti javoru mléči velmi opožděně , o 3 – 4 týdny. 
Zde podotýkáme, že o volbě javoru horského nerozhodla odborně způsobilá osoba, jak prvoinstanční  orgán tvrdí na straně 6 bod. č. 5. „rozhodnutí“ , ale Rada města Znojma, což zcela jistě není v této věci odborný orgán. Požadujeme proto, aby prvoinstanční orgán uložil Městu Znojmu podle § 9 zákona č. 114/1992 Sb., jako vlastníkovi pozemku a ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin, povinnost náhradní výsadby jiným, stanovištně vhodnějším a odpovídajícím druhem stromu. 
Zde opět odkazujeme na činnost „odborné pracovní skupiny k revitalizaci Horního a Dolního parku pro oblast zeleně a životního prostředí“, která byla založena starostou Města Znojma, a která na svém II. zasedání dne 22. 1. 2014 navrhovala jiné, stanovištně vhodnější druhy, například:
•     Acer platanoides - javor mléč
•    Aesculus hippocastanum - jírovec maďal
•    Celtis occidentalis - břestovec západní
•    Tilia cordata - lípa srdčitá
•    Tilia cordata "Greenspire" - lípa srdčitá "Greenspire"
•    Tilia x europea "Pallida" - lípa obecná "Pallida"
•    Ulmus "Clusius" - jilm "Clusius"
•    Zelkova serrata  - zelkova ostrolistá
Rovněž můžeme odkázat na nabídku odborné a erudované firmy Arboeko, která například nabízí: Platanus occidentalis – platan západní „Obelisk“ -  štíhle rostoucí platan, dosahující výšky 20 – 30 metrů se šířkou koruny 6 – 10 metrů, netrpí namrzáním větví, dobře odolává větru, snáší posypovou sůl a roste i v zadláždění.  Hodí se pro výsadbu stromořadí.

3. Na straně 14 prvoinstanční orgán doplňuje správní orgán odůvodnění svého rozhodnutí ve smyslu § 8 citovaného zákona.
Dle našeho názoru je toto zdůvodnění pro zamýšlené kácené zcela nedostatečné. Naopak, argumenty uváděné prvoinstančním orgánem potvrzují nutnost citlivého přístupu při obnově parku a hovoří ve prospěch námi uváděných důvodů. Vždyť v případě plánovaného masivního kácení by byly všechny funkce, o kterých prvoinstanční orgán hovoří, na velmi dlouhou dobu zásadně degradovány. Tuto erozi funkcí lze dokladovat na příkladu necitlivě provedené „revitalizace“ Prostředního parku.
 
4. Na straně 15 „rozhodnutí“ uvádí prvoinstanční orgán, že „Lokalita je žáky nejen využívána, ale především citlivě vnímána. A proto je záhodno bezodkladně přistoupit k provedení revitalizace parku, aby mladší generace získaly k lokalitě obdobný vztah, jaký k ní chovají starší generace“. 
Tvrdíme, že k městským alejím si svůj citový vztah vytvořilo nejen mnoho generací znojemských občanů, ale i nastupující mladá generace.  Dokladem toho je, že právě mnoho studentů a mladých lidí se připojilo svým podpisem k petici „Zachraňme Městský park ve Znojmě“, kterou podepsalo 704 petentů.  

5. Na straně 12 „rozhodnutí“ uvádí prvoinstanční orgán, že nepovažuje znalecký posudek Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně č. 22/2013 („Zhodnocení vhodnosti zásahu a výběru taxonu při rekonstrukci parku Husovy sady, Znojmo, zpracovatel Doc. Dr. Ing. Petr Horáček) za stěžejní pro rozhodnutí ve věci a z toho důvodu nebyl správním orgánem vyžádán a doložen.
Vzhledem k tomu, že tento posudek byl zpracován na základě objednávky Města Znojma právě pro účely záměru revitalizace znojemských parků, požadujeme, aby byl posudek správním orgánem vyžádán a doložen jako podklad pro rozhodnutí odvolacího orgánu. 



                                                                                                    
                                    
Občanské sdružení Za Znojmo přívětivější,
Petr Lazárek, 17. Listopadu 28,
669 02 Znojmo



Ve Znojmě, dne 2. 2. 2016

Odvolání  podáváme v počtu 6 stejnopisů.