|
Okrašlovací spolek ve Znojmě Naše životní prostředí |
|
Bagry v korytě potoka Leska
Meteorologicky vcelku příznivé podzimní dny umožňují pokračovat v zemních úpravách, ať už se týkají rekonstrukce ulice Horní Česká, či spodní poloviny Jubilejního parku, ale došlo i na úpravy, po nichž léta volá potok Leska. Práce postupují jaksi račím krokem odzadu. Poté, co bylo zregulováno koryto potoka v Dobšicích až téměř k jeho ústí do Dyje, nyní zemní stroje prohrnuly potok od Červeného mostu ke křížení se silnicí na Suchohrdly a postupují dál směrem k dobšickému katastru. Pravda, něco je upraveno i v části Horní Lesky. V rozpracovaných současných úsecích vodoteč ctí původní směr, z koryta jsou odstraněny letité nánosy, břehy zbaveny náletových dřevin… a také černých skládek. Místa bez kontroly se lidem z okolí nabízela k vyvážení suti, rostlinného odpadu ze zahrad, ale i pneumatik a šrotu. Břehy prohrnutého koryta následně vodohospodářští stavbaři zpevňují gabionovaným zdivem – kameny v drátěných klecích, dno je vysypáno hrubým štěrkem. V průběhu minulých let jsem několikrát psal o neutěšeném stavu Lesky. Nyní jsem se tedy dočkal, i když na dílo koukám poněkud s rozpaky. Zatím co já, a spolu se mnou snad mnozí další Znojmáci spatřují v potoku Leska, podobně jako v Gránicích, ozdravný přírodní prvek působící relaxačně i na mysl člověka, současné úpravy jsou ryze technokratické, chránící břehy před velkou vodou, ale jinak degradují Lesku na pouhou stoku. Pojetí úprav nezohledňuje ani možnost využít potoční nivy, místy uzurpovanou zahrádkáři a garážníky, nabízející se pro vytvoření souběžné cyklostezky. Současné pojetí úprav Lesky je dalším příkladem nesouladu strategického plánu rozvoje města Znojma (viz sekce urbanismus, životní prostředí a doprava, včetně deklarovaného rozvoje cyklostezek) a řešením zohledňujícím pouze jednu, byť též potřebnou okolnost. Projektanti by se možná mohli inspirovat projektem revitalizace brněnského potoka Ponávka.
text: Jiří Cmunda Roupec, e-Rojnost, 1. prosince 2020
|
zpátky | úvod |