malé logo

Okrašlovací spolek ve Znojmě
Staré Znojmo - obrázek

Naše životní prostředí


                                        
   
 životní prostředí - město
   

údolí Lesky volá  o pomoc

Potok Leska, tvořící severní přírodní hranici Znojma, nesehrál, pokud vím, leč mohu se mýlit, žádnou významnou roli v historii města. Je zmiňován v souvislosti s bitvou Napoleonovy armády s Rakušany u Znojma v červenci 1809. Francouzi se tehdy snažili nepozorovaně proniknout údolím Lesky až ke Znojmu a vpadnout tak nepříteli  do týlu. A také, dokud nebyl postaven takzvaný Červený most, bylo údolí Lesky překážkou ve výstavbě železnice směrem na Brno. U Lesky nebušily hamry, neklapaly mlýny, nebyl odtud slyšet svistot vodních pil ani hukot turbín. Když se potok po bouřce rozvodnil, nadělal zahradníkům usazeným v její nivě fůru škod. Nyní, už po
několik let, je jeho koryto takřka bez vody.
Zdá se, že Leska je pro město a jeho obyvatele neužitečná, a zřejmě proto je ponechávána svému osudu. To by ještě nebylo tak zlé, neboť přes veškeré ústrky a nezájem je nadále součástí krajiny, přispívá k jejímu vzhledu, coby potenciální mokřad skýtá prostor vodomilnému rostlinstvu a je útočištěm divoce žijící zvěři, ptactva, hmyzu… Přesto vzdor zdánlivému a věřme, že jen dočasnému bezvodnému stavu je nutno o Lesku pečovat. Žel, péče Lesce chybí! Na tuto nutnost Rojnost upozornila už několikrát. Bez odezvy. Tristní stav potoka potvrdila i nedávná rekognoskace prameniště a horního (ne)toku Lesky za účasti členů znojemského okrašlovacího spolku.
Prameniště Lesky je v prostoru Znojemského návrší, svažujícím se od kasárenské křižovatky směrem                   k Příměticím. Podle dřívějších zjištění hlavní pramen potoka byl zhruba v místě, kde u silnice pomníček připomíná tragickou smrt tří přímětických mládenců na samém konci války. Úžlabina odtud byla v důsledku polních prací zplanýrována do úrovně okolní plochy a je patrná až zhruba po půl kilometru níže. Ačkoliv voda tam v korytě neteče, trávy, keře a vrbiny svědčí o přítomnosti vody pod povrchem. Napáječka a krmelec pro zvěř dokládá, že na tuto lokalitu dohlížejí členové některého z místních mysliveckých sdružení. Obrostlá úžlabina je v těchto místech široká asi pět metrů a postupně se rozšiřuje.
Jihozápadně od Přímětic, v místech, kde je koryto už asi tři až čtyři metry pod okolním terénem a
rozprostírá se do šířky zhruba dvaceti metrů, se nachází činný, kameny obezděný pramen. Před pěti lety jej členové okrašlovacího spolku vyčistili a opatřili stříškou. Bohužel tento stav nevydržel dlouho. Místo se zřejmě stalo tábořištěm skupin mládeže z Přímětic, což dosvědčovalo ohniště, improvizované posezení, pet-láhve, sklo a nepořádek.

potok Leska volá o pmoc
                                  
Stromy chráněný úsek, od pramene (opět znečištěného) nějakých sto padesát metrů po sotva  znatelném proudu až do míst, kde koryto Lesky přetíná silniční těleso obchvatu, následně ovládli bezdomovci. Z igelitem krytých přístřešků si tam vybudovali několik svých ležení. Některá jsou opuštěná s pozůstatky nanošených věcí a kontrabandu, jiné je funkční, dokonce s nafukovacím bazénkem a lehátky. Už samotný stav této lokality potvrzuje skutečnost, že místo je zcela bez kontroly bezpečnostních orgánů města.
Za obchvatovým viaduktem až po rybník Hnědka využívají nivu Lesky k parkování svých aut a částečně i k rekreačním účelům majitelé zahrádek ze sousedství. V těchto místech je torzo vodárenského objektu, který byl součástí bývalého znojemského vodovodu. Zdá se, že je ve smyslu svého někdejšího účelu stále částečně funkční. Do betonových jímek pod cihlovou klenbou ústí vydatný vodní zdroj, patrně napájený z Fukačova pramene v remízu poblíž nájezdu na obchvat, z Vespasiánova pramene v zahrádkách a snad i z periferních pramenišť na Cínové hoře. Vydatnosti přítoku neodpovídá žádný odtok a to svádí k nepotvrzené domněnce, že odtok je veden původní podzemní štolou, která měla rovněž napájet městskou vodovodní síť. Možná, že částečně z tohoto
zdroje „žije“ i nádrž Hnědka. Pozůstatky podobných vodárenských staveb je v okolí víc. Zmíněná vodárna poblíž Hnědky byla ještě před několika lety uzavřena mříží. Dnes je vstup volný a místnost nad jímkami využívají k přespávání opět bezdomovci, o čemž svědčí nanošené hadry, přikrývky, igelitky… V prvních letech tohoto století, když město uvažovalo o demolici stavby, projevil soukromník zájem o její odkup. Město předložený záměr teh odmítlo a raději ponechalo stavbu dalšímu chátrání.
V úseku mezi Hnědkou a silničním mostem na Přímětice, je Leska tekoucí podél železniční trati skryta v bujné zeleni, která postupně přerůstá vyvezenou stavební suť. Na tamní černé skládky bylo rovněž v minulosti upozorněno, ale stav se nezměnil. V místech pod viaduktem ústí do potoka z obou stran kanalizační výpustě splaškové vody, nezřídka zapáchající. Pod Městským lesíkem bouřkové přívaly vody podemílají a postupně berou s sebou nezpevněné břehy. Ohroženy jsou tímto způsobem i tenisové kurty. V některých místech úseku pod Hnědkou byly zjištěny odběry vody do zahrádek a je na vodohospodářském orgánu zjistit, zda jsou povolené, anebo ilegální.
Nešlo si při prohlídce horní části Lesky nevšimnout žalostného stavu Městského lesíku. Pan starosta se nedávno pochlubil úpravou bývalého pódia, takto pamětníka někdejších „mírových slavností“,
ale už si patrně nevšiml neudržovaných cestiček, chybějících laviček a celkového stavu stejně neutěšeného, jako je Leska. Střed města se díky nadbíhání turistům těší v úpravách pozornosti radnice. Městská periferie, kam rádi chodí Znojmáci, je evidentně mimo zájem vedení města.

                                                       
 
text: Jiří Cmunda Roupec, e-Rojnost, 15. září 2020
   
zpátky úvod