malé logo

Okrašlovací spolek ve Znojmě
Staré Znojmo - obrázek


O s o b n o s t i     Z n o j e m s k a


Marie von Ebner – Eschenbach
(1830 - 1916)
Marie von Ebner – Eschenbach - 1830-1916


Marie von Ebner – Eschenbach, rozená baronka Dubsky (*  13. 9. 1830 Zdislavice    12. 3. 1916 Vídeň)

Nejvýznmější moravská-rakouská  spisovatelka  19. století

Marie, baronka Dubsky, se narodila 13. 9. 1830 ve Zdislavicích u Kroměříže. Byla potomkyní staré moravské šlechty Dubských z Třebomyslic. Když jí bylo pouhých 14 dní, zemřela jí matka, Marie von Vockel ze Saska, na poporodní komplikace. Výchovu tak přebral její otec, hrabě a prezident moravskoslezského práva František Dubsky, společně s jeho dalšími manželkami, z nichž největší vliv na malou Marii měla vzdělaná Xaverina von Kolowrat – Krakovska. Ta ji významně podporovala v jejím literárním talentu, dokonce jí věnovala kompletní dílo Friedricha Schillera. Marie ale nikdy nepřestala myslet na svoji matku, jejíž obraz v životní velikosti jí byl na očích v rodovém sídle. Zpočátku malá Marie, komtesa Dubsky, trávila celé hodiny v otcově knihovně a svoje první literární výtvory pouštěla jen po větru z kopce Chlumu.
V roce 1848 se oženila se svým bratrancem, důstojníkem rakouské armády, Moritzem Ebner von Eschenbach. S ním se také, už jako manželka, dostala do Louky u Znojma, kde v bývalém klášteře premonstrátů, tehdy vojenské ženijní akademii, vyučoval Moritz chemii a fyziku. Marie se ve Znojmě cítila opuštěná, manželé neměli děti, a Marie se upjala k psaní povídek, divadelních her a románů. Zpočátku, v letech 1851 – 1852, bydleli ve Znojmě na Dolním náměstí (dnes Masarykovo náměstí), další roky, až do roku 1856 v tzv. důstojnickém pavilonu, spojeném s klášterními budovami přímo v Louce. Potom byl Moritz převelen do Vídně a zde už manželé zůstali až do konce života. Bydleli tam na několika adresách: Lenaugasse č. 2, Landstrasser Hauptstrasse č.74 a Spiegelgasse č.1.
Ve Vídni se Marie seznámila s rakouským spisovatelem Franzem Grillparzerem, který oceňoval už její první literární práce. Často se také navštěvovali. Letní prázdniny ale pravidelně trávila v moravských Zdislavicích, které ji inspirovaly i literárně. Její asi nejslavnější román nese název „Božena“ a je z roku 1876, jeho hrdinkou je česká chůva. Úspěšný byl i román „Obecní dítě“ a dějištěm jsou právě rodné Zdislavice.  Z dalších prací lze jmenovat např. „Hodinářku Lotti“ (sama spisovatelka sbírala a opravovala kapesní hodinky a svou obsáhlou sbírku odkázala chudobinci ve Zdislavicích) nebo soubor povídek o zvířatech s názvem „Krambambuli“. Neméně známé jsou její „Aforismy“, svědčící o znalosti lidských povah.
V roce 1899 byla vyznamenána „Čestným křížem za umění a literaturu“ – nejvyšším rakouským civilním vyznamenáním a rok nato, r. 1900, byla jako první žena na vídeňské univerzitě jmenována čestnou doktorkou s titulem Dr.H.c. Před svojí smrtí ještě stačila sepsat „Vzpomínky na Grillparzera“, kde ho představuje jako svého spolehlivého přítele. Spisovatelka zemřela 12. 3. 1916 ve Vídni a na svoje přání je pohřbena na Moravě v hrobce Dubských ve Zdislavicích. Hrobka byla ke stému výročí úmrtí Marie von Ebner – Eschenbach, rozené baronky Dubsky v roce 2016 zrekonstruována a opravena.
Protože psala svoje díla německy, je u nás poměrně málo známá. Snesla by ale srovnání s naší Boženou Němcovou pro sociální a lidský rozměr svého díla. Však ji také znají všichni školáci v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. Některé její romány a povídky byly přeloženy do češtiny a zvýšený zájem o ni se objevil pochopitelně kolem roku 2016. Stále však máme velký dluh vůči této velké ženě.

Několik aforismů Marie von Ebner – Eschenbach:
„Žádný mrtvý není tak dobře pochován, jako vyhaslá vášeň.“
„Je tak málo upřímných přátel – poptávka po nich je ovšem také malá.“
„Úsudek je možné vyvrátit, předsudek nikoliv.“
"Moudrá žena má milióny nepřátel: všechny od narození hloupé muže."o“.

Lubomír Černošek, leden 2019


                                                                 
zpátky úvod