OS ve Znojmě - osobnosti Znojemska

O s o b n o s t i Z n o j e m s k a

Franz Anton Hillebrandt

(1719-1797)

Franz Anton Hillebrandt, architekt a stavitel (* 2. 4. 1719, Vídeň - † 25. 1. 1797 Vídeň

Pocházel z rodiny německého tesaře Wolfganga Hillebrandta, který se do Vídně přestěhoval z Německa, z Horní Falce . Franz Anton se tak narodil 2. 4. 1719 už ve Vídni.
V 15ti letech, v lednu 1734, byl přijat na vídeňskou Akademii výtvarných umění. Po jejím absolvování podnikl studijní cestu po Nizozemí a po Německu. Zde také začal v roce 1739 pracovat ve Würzburgu u knížete Schönborna, zatím jen jako kreslič na stavbě. Později se přesunul do Uher, kde se mimořádně uplatnil, nejprve jako stavitel letních šlechtických sídel v Prešpurku (nynější Bratislavě) a také ve Velkém Varadínu (dnes rumunská Oradea), kde v roce 1751 dokončil stavbu katedrály a biskupského semináře. Nakonec byl dne 29. 10. 1762 jmenován vrchním královským architektem v Uhersku a pod jeho dohledem vznikly téměř všechny státní stavby v Uhersku v tomto období. Byla to např. přestavba prešpurského hradu pro uherského místodržitele Albrechta Těšínského (1761 až 1768), přestavba letního arcibiskupského sídla v Holíči (dnes je to předměstí Bratislavy a sídlo vlády Slovenské republiky) nebo budova lékařské fakulty univerzity v Trnavě (1770 až 1773).
Zároveň začal dostavovat i vídeňský Hofburg. V jeho díle vrcholí přechod od baroka ke klasicismu. V roce 1772 se stal dvorním architektem ve Vídni. V Dolním Rakousku provedl Hillebrandt úpravy na Schlosshofu (1773-1775), a na zámku Eckartsau (1770-1774), který poskyktl v roce 1918, poslední bydliště poslednímu císařovi Karlovi před jeho nuceným exilem.

Schlosshof-Engelhartstetten

Eckartsau

Prakticky nikde však není uveden jako stavitel premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Velkorysá přestavba v pozdně barokním slohu začala v roce 1748 a skončila zrušením kláštera císařem Josefem II. roku 1784. I zachovalé torzo působí monumentálně, jednalo se totiž o největší a nejbohatší klášter premonstrátů ve střední Evropě.

Bývalý premonstrátský klášter v Louce u Znojma

Bohužel, i renomovaní historici jako Bohumil Samek nebo Lubomír E. Havlík uvádějí, že barokní přestavba kláštera vznikala podle plánů vídeňského dvorního architekta Johanna Lucase Hildebrandta. Až Aleš Filip v publikaci „Znojmo od středověku po moderní dobu“ (vyd. 2012) uvádí správné jméno: Franz Anton Hillebrandt.
Při zahájení stavby je uváděn jako stavbyvedoucí vídeňský architekt Franz Kerndl, po něm pokračoval dolnorakouský stavitel Franz Anton Pilgram a nakonec loucký premonstrát Hroznata Piringer z Vratěnína.

Svůj plodný život zakončil Fr. A. Hillebrandt ve Vídni 25. 1. 1797 ve věku nedožitých 78 let.

Osudy louckého kláštera pak nabraly jiný směr. Po jeho zrušení kláštera vznikla v budovách továrna na tabák, potom kasárna a ženijní akademie. Ale již před tím byla klášterní knihovna odvezena k premonstrátům na Strahov, kde je zachována doposud. Klášter byl vážně poškozen bombardováním v dubnu 1945 a při tom byly zničeny vzácné fresky Franze Antona Maubertsche. Dnes jsou budovy bývalého kláštera a přiléhající kostel (v průčelí barokizovaný v letech 1689 až 1696) národní kulturní památkou a patří městu Znojmu.

Autor: Luomír Černošek, říjen 2023