Sv. Klement Maria Hofbauer (1751-1820)

Sv. Klement Maria Hofbauer – redemptorista, ochránce měst Varšavy a Vídně  (*  26. prosince 1751, Tasovice  -   † 15. března 1820, Vídeň) Zatím jediným svatým ze Znojemska, uvedeným v katolickém kalendáři, je sv. Klement Maria Hofbauer, rodák z Tasovic. Narodil se zde 26. prosince 1751 den před svátkem sv. Jana Evangelisty, proto mu rodiče dali jméno Jan. Otec byl řeznický mistr z Moravských Budějovic a jmenoval se Pavel Dvořák, ale po příchodu do poněmčeného znojemského příhraničí, do Tasovic, si změnil jméno na Hofbauer. Malý Honzík byl devátým dítětem z dvanácti dětí Hofbauerových. Když mu bylo šest let, otec zemřel a matka se o všechno musela postarat sama. V patnácti letech vstoupil Jan do učení u znojemského pekařského mistra Matěje Dobesche. Jeho rodina si ho oblíbila, zrovna tak i okolní obyvatelé města. Jan každé ráno roznášel v nůši chléb a při tom si bral na rameno i malého pekařského synka. Proto mu lidé začali říkat Kryštof – podle sv. Kryštofa, který, podle legendy, přenesl malého Ježíše přes rozbouřenou řeku. Zbožného Jana to však táhle k jinému životu. Ze Znojma utekl do Říma a učení nedokončil. Když viděl nemravnosti velkého města, vrátil se zpět a pekl chleba u premonstrátů v Louce. Znovu se v něm začala ozývat svatá touha, chtěl se stát poustevníkem. Znovu odešel do Říma a stal se členem poustevnické družiny v Tivoli u Říma. Přijal také řeholní jméno Klement Maria a dřívější Jan byl zapomenut. Ale pak se po půl roce zase vrátil do Louky a začal navštěvovat klášterní gymnázium. Na učení však nestačil a školu opustil. Zatím ho tak stále vidíme jako neukázněného mladého člověka, který střídal ticho kláštera a ruch světa. Ve třiceti letech nastoupil ve Vídni k mistru Weyrigovi do pekařství „U Zlaté hrušky“. Mistr Werig ho měl rád a jeho dcera se do mladého Jana - Klementa zamilovala. Ten ale její city neopětoval a ministroval ve vídeňských kostelích. Při tom se stal pro něj malý zázrak: v prudkém lijáku našel fiakr třem dámám, které na kočár marně čekaly v kostele. Když se vrátil promoklý i s kočárem, chtěly mu službu oplatit. Svěřil se jim, že by chtěl být knězem a sestry von Maul skutečně uhradily většinu nákladů na Klementovy studie. Ve Vídni ho studium neuspokojovalo, bylo v něm příliš osvícenských myšlenek a Klement pak dokončil studia v Římě. Tam odešel s kolegou Tadeášem Hüblem. Domluvili se, že půjdou do toho kostela, odkud nejdřív uslyší zvony. Ve čtyři ráno zaslechli zvon kostela kongregace redemptoritů. Zde také Klement složil v březnu 1785 sliby a za deset dní byl vysvěcen na kněze. Další rok se dostal do Varšavy. Po různých válkách panovala v celém Polsku bída a mravní úpadek. Houževnatému Klementu Maria Hofbauerovi se ve Varšavě podařilo získat zanedbaný kostel sv. Benona a udělal z něj významné misijní a kulturní středisko. Nakonec ale francouzská napoleonská moc celou kongregaci i s Klementem z Varšavy vykázala. Klement poznal, že pouhými lidskými silami nemůže všeho dosáhnout a prošel velkým vnitřním obrácením. Dostal se zpět do Vídně, kde měl se svým kázáním i pojetím bohoslužeb velké úspěchy. Mezi volnomyšlenkáři si tím nadělal mocné nepřátele. Musel až k císaři, ale tam předložil ke schválení pravidla redemptoristů v Rakousku. Jejich schválení se už nedožil. Zemřel 15. března 1820, pět týdnů před jejich schválením. Jeho ostatky jsou uloženy ve vídeňském kostele Panny Marie am Gestade. Je patronem měst Vídně a Varšavy.     Kostel Panny Marie am Gestade 20. května 1909 byl papežem Piem X. prohlášen za svatého. Na místě jeho rodného domku v Tasovicích byl v r. 1933 postaven kostel, který spravují současně polští redemptoristé, ze Znojma sem vede podél Dyje tzv. „Svatoklementská cesta“ a  na domě, kde se učil pekařem je umístěna bronzová pamětní deska. Lubomír Černošek, březen 2021