Jiří Jaroš (1896 - 1943)

Jiří Jaroš (*  16. 1. 1896, Velké Mezeříčí  -  †  6. 4. 1943, Stuttgart) Generál in memoriam, velitel 24. pěšího pluku ve Znojmě Narodil se 16. 1. 1896 v dělnické rodině ve Velkém Meziříčí. Po ukončení studií (místní reálka a průmyslovka v Brně) byl povolán k jihlavskému pěšímu pluku a odtud na frontu 1. světové války. V červnu 1916 byl u Haliče zraněn a zajat Rusy. Po vyléčení vstoupil do srbské divize v Oděse a následně do zformovaných čsl. legií na Rusi. Do vlasti se vrátil v r. 1920 v hodnosti majora. V čsl. armádě zastával různé vojenské velitelské funkce, až se před okupací stal velitelem 24. pěšího pluku ve znojemských Štefánikových kasárnách. Po Mnichovu a rozpuštění čsl. armády se zapojil do domácího odboje v organizaci „Obrana národa“. Byl mu svěřen úsek celé jihozápadní Moravy. Ale už v listopadu 1939 bylo moravské odbojové hnutí prozrazeno a plukovník Jiří Jaroš byl 1. 12. 1939 zatčen. Byl vyslýchán v různých věznicích, nakonec až ve Stuttgartu. Během vězeňských let onemocněl tuberkulozou, i přes to byl mučen, ale spolupracovníky nevyzradil. Dne 14. prosince 1942 byl stuttgartským soudem odsouzen k trestu smrti. I když byl už těžce nemocný, u soudu se choval statečně a důstojně, což sám německý soudce v rozsudku konstatoval, a 6. 1. 1943 byl ve Stuttgartu popraven gilotinou. Po válce byl plukovník Jaroš povýšen in memoriam na generála a ulice u Štefánikových (po válce Žižkových) kasáren byla přejmenována z původního názvu „Ulice Rapénové“ na „Třídu generála Jaroše“. Protože kasárna dnes již neexistují, byla pamětní deska generálu Jarošovi umístěna na zeď jednoho z domů, stojícího poblíž. Lubomír Černošek, červenec 2018