Okrašlovací spolek ve Znojmě
| Kotrba Emil (1912 - 1983) |
 |
| Emil Kotrba, malíř (* 22.2.1912, Znojmo - † 21. 2. 1983, Praha) Narodil se jako třetí ze sedmi dětí koželuhovi Antonínu Kotrbovi a jeho manželce Leopoldě, rozené Kloiberové. Rodina bydlela na ulici Novosady (Neustift), dnes Palackého ve Znojmě. Již od dětství měl umělecky nadaný Emil rád zvířata, zejména koně. Často chodil pozorovat jezdecké cvičení vojáků v kasárnách v Louce, navíc jeho strýc Vojtěch býval u vojska dragounem a dokázal malému Emilovi zajímavě vyprávět příběhy z Velké války. Tak se chlapec Emil seznámil i s těžkým osudem některých koní ( a lidí) v době bojů. Sám později (v r. 1937) vzpomínal, že jako šestiletý se jednou ráno probudil hlukem kopyt z ulice a uviděl stovky koní, hnaných tichými ulicem Znojma na nádraží, na budoucí bojiště války. Malý Emil naráz vše pochopil a zaplavila ho bolest a soucit. Později také z této vzpomínky vytvořil portréty koní, které ovládl strach. Ale viděl i koně při jejich běžné denní práci. Na prázdninách u strýce na venkově pomáhal starat se o koně při zemědělské práci, ve stáji nebo při plavení v řece. V roce 1927 se přihlásil do Brna na Střední umělecko-průmyslovou školu a uspěl. Figurální kresbu zde měl na starost František Václav Süsser, známý ilustrátor. Zde také začal Kotrba (s povolením školy) navštěvovat některé přednášky na Vysoké škole veterinární, aby se seznámil s anatomií zvířat, zvláště koní. Tam si ho všimli i profesoři této vysoké školy, zvláště profesor MVDr. Karel Pardubský, který ho v budoucnu finančně podporoval, umožnil mu třeba prázdninové umělecké pobyty v Itálii nebo na Jadranu.
V roce 1931 uspěl absolvent Emil Kotrba u přijímací zkoušek na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) a pokračoval ve studiu malířství a grafiky. Oblíbil si zde zejména profesora T. F. Šimona (ten pro svůj židovský původ nakonec zahynul v r. 1942 ve varšavském ghettu). Kotrbovy tvorby si všiml dokonce slavný Max Švabinský a občas ho zval k sobě na návštěvy. „Kotrba je jeden z talentů, které padají přímo z nebe“, prohlásil o něm. Projevilo se to na Kotrbově tvorbě, která se začala stylově podobat obrazům Švabinského. Na jaře 1937 uzavřel Kotrba svá studia na AVU a posléze nastoupil jako učitel do Rotterovy školy propagačního kreslení v Praze. Ta školila žáky v užité, zejména reklamní grafice. Roku 1939 se již známý grafik a malíř Emil Kotrva stal členem „Sdružení českých umělců grafiků Hollar“. Rok 1944 se všeobecně uznává jako rok umělcova zlomového vývoje, kdy koně převažují v grafice i malířské tvorbě. V červenci 1941 se Kotrba v Batelově u Jihlavy oženil, vzal si o devět let mladší manželku Janu. V dubnu 1945 se jim narodil syn a Jan a v únoru 1951 dcera Daniela. Bydleli v Praze, ale občas jim museli rodiče manželky finančně vypomáhat, i když se Emil snažil získat co nejvíce zakázek. Začal se věnovat i návrhům exlibris, dokonce se stal členem „Spolku přátel exlibris a drobné grafiky v Praze“. Musel ale malovat na zakázku i krajinky, zvláště Hanou a Vysočinu, aby rodinu lépe zaopatřil. Ilustroval i Erbenovu "Kytici". Navštěvoval hřebčince, ponejvíc v Kladrubech, Slatiňanech, slovenských Topolčiankách a jinde. Tam nejen maloval koně, ale také na koních jezdil a stal se navíc uznávaným rozhodčím při jezdeckých soutěžích.
Existenční potíže se opět objevily v sedmdesátých letech, kdy emigrovala do západního Německa jeho dcera Daniela a on nemohl svoje obrazy oficiálně prodávat přes „Dílo“. Byl tak vděčen za každou zakázku, pracoval více na exlibris, novoročenkách a jiné drobné grafice. Ještě v roce 1955 uspěl s návrhem známky ke Dni československé armády, v roce 1956 navrhl známku pro Velkou Pardubickou, ale to teď bylo pryč. Navíc se objevily nemoci, deprese, onemocnění srdce i slabší mrtvice. Malíř se to snažil překonat další tvorbou, ale nakonec podlehl. Zemřel v Praze 21. 2. 1983. Je pohřben v rodinném hrobě v Praze – Dejvicích.  Emil Kotrba - Velká Pardubická 1956
Pro Španělskou jezdeckou školu ve Vídni nakreslil hlavy hřebců šesti linií lipicánů.
Posmrtně,
ke 100. výročí jeho narození mu v roce 2012
Jihomoravské muzeum ve Znojmě uspořádalo v Domě
umění kolektivní výstavu nazvanou „5 x
100“, ještě se čtyřmi dalšími
znojemskými umělci.Dodám ještě, že Emil Kotrba není první slavným znojemským malířem koní. Před ním to byl, ještě za Rakouska – Uherska a v první polovině 20. století, malíř Alexander Pock, který tvořil i pro císařský dvůr ve Vídni. Lubomír Černošek, březen 2022.. |
| zpátky | úvod |
