Krechler Eduard (1891 - 1976

Eduard Krechler, pedagog, badatel, spisovatel   (* 23. 11. 1891  Jevišovice  -  † 14. 3. 1976, Znojmo) Život Eduarda Krechlera je svázán hlavně s Jevišovicemi a se Znojmem. Narodil se 23. 11. 1891 v Jevišovicích, kde také chodil do školy. Maturoval v r. 1911 v Brně a začal studovat na brněnské technice. Tu však nedokončil, absolvoval místo toho učitelský ústav. Hned potom nastoupil v r. 1913 na vojnu. Protože vypukla 1. světová válka, musel na frontu a zde se dostal v r. 1916 do ruského zajetí. Vstoupil do československých legií, projel s nimi trasu až do Vladivostoku a do nové vlasti se vrátil v roce 1920. Začal učit v Jevišovicích, byl aktivně činný i v Sokole, věnoval se knihovnictví – stal se prvním knihovníkem v Jevišovicích a začal přispívat do časopisu Podyjí. Řídil také pěvecký žákovský a učitelský sbor. V roce 1928 se s rodinou odstěhoval do Znojma, zde pak začal učit na Otakarově škole (dnes ZŠ Václavské náměstí). Ale už v témže roce přešel do dívčí školy „Vlasta“ na Haukově ulici (dnes zdravotní škola na ul. Jana Palacha). Zde se vypracoval až na ředitele školy. Žákyně vzdělával moderním přístupem a mnoho z nich ně něj vzpomínalo i po letech. Tato škola pro ženská povolání se musela po r. 1938 přestěhovat do Moravských Budějovic, s ní tam šel i ředitel Krechler, ale stejně pak byla  roku 1943 zavřena. („Vlasta“ vznikla ve Znojmě ještě za Rakouska- Uherska v r. 1917). V r. 1947, ke 30. výročí založení Vlasty sepsal Krechler stručnou monografii o její historii. Dočkal se však dalšího zklamání, když v roce 1949/50 škola zanikla. 1. září 1950 si Eduard Krechler požádal o zdravotní dovolenou a do zaměstnání se už nevrátil. V důchodu se začal věnovat práci, která ho následně proslavila nejvíc, totiž sepisování pověstí z našeho regionu. Nejprve je otiskoval ve sborníku „Od Horácka k Podyjí“, později (1958) je vydal knižně pod názvem „Dyje vypráví“. Inspiroval tehdy i svého mladšího obdivovatele, učitele Jiřího Svobodu, který měl v Jevišovicích chalupu a některé pověsti převyprávěl svým osobitým stylem a vydal v několika publikacích. Třeba pověst „O kapličce Samaritánce“ dala dodnes užívané jméno dříve bezejmenné kapli nad Gránickým údolím u Hradiště. Eduard Krechler byl i členem Vlastivědného kroužku ve znojemském muzeu, členem jeho rady, snil o obnovení Sokola, stal se po válce v r. 1946 kronikářem města Znojma, byl členem Klubu čs. turistů. Návštěvníky Znojma sám provázel a napsal pro ně turistického průvodce. V r. 1968 vydal životopis buditele Jana Vlka a díky tomu se uchoval text i melodie obrozenecké písně „Přijde jaro, přijde“. Zemřel ve Znojmě 14. 3. 1976. V jeho pozůstalosti se našlo ještě mnoho neotištěných pověstí „Květiny v pověstech“, „Ptáci v pověstech“, „Pověsti o vzniku městských znaků a rodových erbů“ a další.   Lubomír Černošek, listopad 2021. Foto: Sborník SOkA, 2014 (1),  MK Znojmo (2)