Okrašlovací spolek ve Znojmě
| Mikuláš ze Sedlešovic (15. století) |
 |
| Mikuláš ze Sedlešovic, (Nikolaus de Edelspitz), kameník a stavitel
(* 15. století, asi Sedlešovice - † na přelomu 15. a 16. století, ?) O jeho původu a narození není přesnějších zpráv. Narodil se někdy na začátku 15. století a pocházel ze dvora znojemského měšťana Eklina v Sedlešovicích (něm. Edelspitz). Od mládí se pohyboval v louckém klášteře, kde se snad také vyučil kamenickému a stavitelskému umění. Po zničení louckého opatství husity v roce 1425 se podílel na jeho opravách a osvědčil se. Ve Znojmě se proslavil zejména stavbou gotické radniční věže. Stará radnice byla postavena již v roce 1260, ale roku 1444 vyhořela. Spadla i věž, na budově postavená. Mikuláš údajně pomáhal s přestavbou budovy, ale nakonec šlo hlavně o novou věž. O stavbu věže se ucházel i stavitel Pilgram, ale zakázku dostal Mikuláš. Zřejmě se již mohl prezentovat některými svými zdařilými stavbami. Se stavbou se začalo 19. července 1445 (v pondělí po sv. Markétě) a stavba byla dokončena již v roce 1448, tedy za tři roky. Je to dodnes výrazná dominanta města v pozdně gotickém slohu. Její výška je téměř 80 metrů (79,88 m.), má devět věžiček, vždy čtyři a čtyři jsou pootočeny o 90 stupňů, takže celá stavba dostala výrazně dynamický tvar. V louckém kostele postavil presbytář, křížovou chodbu a Přibyslavovu obrannou věž. Přibyslavova věž nese název po louckém opatovi Přibyslavu II., který postupně obnovil husity zle poničený klášter v Louce (byl dobyt 12. 12. 1425 za opata Přibyslava I.). Na stavbách, z nichž některé vedla huť Mikuláše ze Sedlešovic se projevoval vliv vídeňské huti Hans Puschbauma. Přibyslavova věž nad Dyjí byla opatřena nápisem: „Léta Páně 1444 počato jest toto dílo mistrem Mikulášem ze Sedlešovic“. Klášter se podařilo opravit do roku 1447, ale obnova chrámu pokračovala v Louce až do roku 1489. Opat Přibyslav zemřel r. 1466 a byl pochován v kostelní kapli sv. Kateřiny. Přibyslavovu obrannou věž zachytil na své kresbě Giovanni Maria Monsorno za svého pobytu ve Znojmě (1820-21). Byla zbořena v roce 1851 a na jejím místě dnes stojí tzv. důstojnický pavilon. Mikuláš dále postavil presbyterium chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě, snad i působil při přestavbě kostela sv. Michala ve Znojmě. V blízkém okolí postavil kostel sv. Wolfganga v Hnanicích (kolem r. 1480). Z jeho huti vyšel i premonstrát Šimon König, který působil při gotických přestavbách v Louce a postavil (podle návrhu Mikuláše) gotická Boží muka v Sedlešovicích,ty jsou z roku 1529. Mikuláš se v mladším věku také podílel na stavbě zámku v Pardubicích a snad i na stavbě tzv. „Zelené brány“ (1507), a u ní stojící věže, jež se tolik podobá znojemské radniční věži. V té době by už musel být hodně starý, takže jeho účast zde je nejistá, snad je to podle jeho dřívějšího návrhu. Jeho podoba je zachycena v chrámu sv. Mikuláše za hlavním oltářem – v kameni zdiva je vytesán jeho portrét. Kamenická značka Mikuláše ze Sedlešovic je v chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě na stupních točitého schodiště do patra sakristie v bývalé severní věži kostela, a také k vidění je i na radniční věži. V roce 1870 vyšla v kalendáři „Znaimer Botschafter“ od tiskaře Antonína Navrátila novela o Mikuláši ze Sedlešovic od spisovatele Albertiho. Ten v souhlasu s dobovým romantismem přikrášlil Mikulášův „životopis“ také milostnou zápletkou se šťastným koncem a k tomu dalšími „historickými příhodami“. O pravdivosti tohoto vyprávění však můžeme velmi pochybovat. Nezbývá tedy, než se smířit s kusými historickými fakty, které se týkají hlavně Mikulášových staveb.
.
Autor: L. Černošek, září 2023 |
| zpátky | úvod |
