malé logo

Okrašlovací spolek ve Znojmě
Staré Znojmo - obrázek


O s o b n o s t i     Z n o j e m s k a


Karel Pokorný
(1891 - 1962)
Karel Pokorný - 1891-1962




Karel Pokorný, sochař   (* 18. 1. 1891, Pavlice  -   14. 2. 1962, Praha)

Narodil se v rodině venkovského kupce v Pavlicích, kde vyrůstal ve společnosti dvou vlastních a tří nevlastních sourozenců. Ve čtrnácti letech odešel do učení do Vídně a zde se vyučil zámečníkem. V rakouském hlavním městě měl mnoho příležitostí poznat v muzeích a galeriích vynikající výtvarná díla a tím se mu otevřel úplně nový svět. V roce 1910 se dostal na vlastní žádost do školy pro umělecké zámečníky v Hradci Králové. Zde postupně odhalili jeho výtvarný talent a ředitel školy Němec mu dopomohl ke studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V roce 1914 se rozhodl jít na Akademii výtvarných umění v Praze – do Myslbekovy třídy. V praktické zkoušce uspěl a stal se vlastně posledním žákem profesora J. V. Myslbeka. Po vzniku ČSR odchází Karel Pokorný z Akademie a nastupuje vlastní uměleckou dráhu. Začíná se intenzivně věnovat tzv. sociální plastice. Jeho nejznámější díla z tohoto období jsou: „Fronta na chleba“ (1917, vzniklé ještě během Velké války), „Země“ (1925) nebo „Pomník zasypaným havířům“ ( 1925 až 1934). Ten byl původně určen obětem důlní katastrofy v Orlové, ale realizován byl až v roce 1934 po důlním neštěstí na dole Nelson u Duchcova. V létech 1936 až 1938 vytvořil několik děl, která pak do kamene vysekal František Bilek: „Oběť“, „Obrana“ a „Umírání“. Za okupace začal pracovat na pomníku Boženy Němcové, který dokončil v r. 1954. Je umístěn na Slovanském ostrově v Praze. Po 2. světové válce se proslavil hlavně plastikou „Sbratření“ (1954 až 1960), která je umístěna v České Třebové. Jedná se o sousoší vyjadřující objetí našeho partyzána se sovětským rudoarmějcem. Za něj byl v r. 1960 jmenován čestným členem Akademie výtvarných umění v Sovětském svazu. Sousoší se objevilo na poštovních známkách, na různých diplomech i jinde.

Na Znojemsku se nachází pouze torzo jednoho jeho sousoší - „Pomníku padlým“ ve Střelicích, u odbočky na jevišovickou přehradu. Je to dívka se srpem a snopem obilí. Druhou část pomníku, která zde představovala postavu rakouského vojáka z první světové války, zničili během okupace nacisté. I tuto sochu tesal do kamene podle modelu Karla Pokorného František Bílek. Na postavci je možno ještě dnes číst letopočet „1914 – 1918“ a slova „Jak zákony kázaly nám“, slova dávných řeckých bojovníků u Thermopyl. Většina sochařských děl Karla Pokorného je instalována v muzeu v Novém Městě na Moravě.
6. listopadu 1985, tedy v předvečer 68. výročí Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku (jak se tehdy v komunistickém Československu často slavilo) byla před rodným domem Karla Pokorného v Pavlicích odhalena jeho busta, kterou vytvořila akademická sochařka Sylva Lacinová. 


Autor: Lubomír Černošek, říjen 2020



                                                                 
zpátky úvod