Okrašlovací spolek ve Znojmě
| Karel Pokorný (1952) |
 |
| Karel Pokorný, výtvarník (* 25. 10. 1952 Znojmo) Znojemský rodák Karel Pokorný vystudoval v letech 1971 – 1975 Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně. V roce 1979 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval malbu u profesora Jana Smetany. Školu absolvoval v roce 1985. V roce 2012 obhájil docenturu na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Absolvoval několik malířských pobytů v zahraničí, např. v různých státech Afriky, v Evropě zajména ve Španělsku, Itálii a Francii. Karel Pokorný také pilně vystavuje: mnohokrát ve svém rodném Znojmě, na Slovensku v Novým Zámkoch, Bratislavě, v maďarské Ostřihomi, v Rakousku a Španělsku. Měl svoji výstavu také za „Velkou louží“ v USA. Od roku 1993 učí na vysokých školách v České republice malbu. Pro Znojmo znamenal velký přínos jeho mezinárodní projekt „Figurama“, mladší i střední generace výtvarníků zde vystavovala v jízdárně louckého kláštera a v Domě umění. Výstavy se od roku 2007 několikrát opakovaly a přátelé moderního umění zde mohli shlédnout na vlastní oči současná výtvarná díla. Vrstevníci ze Znojma znají Karla i jako přítele veselých zábav na Vranovské přehradě a obdivovatele ženské krásy. Na památku těchto mladých let odhalil v srpnu 2017 s pamětníky na vranovské pláži moderní betonovou plastiku s názvem „Zlatá šedesátá“. K tomu zde řekl: „Dobu tvoří lidé, scházející se na kultovním místě. Pro nás to byla vranovská pláž s celou škálou osob, osůbek a osobností, byla místem k navazování nových známostí, kontaktů a vztahů na celý život.“ Karel Pokorný byl také členem Okrašlovacího spolku ve Znojmě, kterému věnoval řadu grafických listů Oskara Pafky. Z výtěžku prodeje pak spolek zafinancoval obnovu tzv. „Kernekerova kamene“ v Gránicích. Karel Pokorný se poslední roky navíc věnuje plastice. Svoje díla vystavuje např. na přehraničních výstavách moravských a rakouských umělců ve Stálkách, jeho poslední zdařilá výstava se zatím uskutečnila v roce 2016 v opraveném domě Charlese Sealsfielda v Popicích, při příležitosti oslav 25. výročí vzniku Národního parku Podyjí. Jeho díla jsou srozumitelná většině milovníků moderního umění, přestože odborné recenze o něm píší např.: „záznam pohybu vjemu okolí směrem k centru a vně horizontálního kruhu tvoří napětí mezilineární plochy pomocí barev“ nebo „ reflektuje vjem krajiny vytvářením vizuálního komunikačního prostoru pro barevné vyjadřování“.
Lubomír Černošek, říjen 2019 |
| zpátky | úvod |
