Okrašlovací spolek ve Znojmě
| Otto Wallisch (1906 - 1977) |
 |
| Otto Wallisch, významný český a izraelský grafik (narozen. 25. 4. 1906, Znojmo - zemřel 16. (?) 5. 1977, Tel Aviv). O. Wallisch se narodil v židovské rodině ve Znojmě 25. dubna 1906. Otec Josef Wallisch pocházel se Šafova, matka Helene Stern z dolnorakouského Stockerau. Rodiče měli svatbu ve Vídni na rabinátu 10. dubna 1904. Otto měl ještě starší sestru Irmu (nar. 1. 2. 1905). Ve Znojmě zpočátku obývali jen nuzný byt ve dvoře u dominikánské fary (na adrese Jungnickelgasse č. 3 – dnes ul. Pontasievská), ale Josef Wallisch se vypracoval na obchodníka s látkami a galanterním zbožím. Několikrát se pak stěhovali do lepšího bytu. Josef Wallisch ale v r. 1919 zemřel a matka musela převzít živnost. V první polovině 20. století pak patřili ve městě k majetnější vrstvě a mohli si dovolit vydržovat i (křesťanskou) služku. V roce 1921 prodala Ottova matka velký nájemní dům na rohu Freiheitsplatz (dnes roh Horního náměstí a ul. Obrokové) firmě Baťa, která ho následně nechala zbořit a na parcele postavila – i přes protesty starosty Mareše – velký obchodní dům ve funkcionalistickém stylu s pásovými okny (ta byla později upravena na obdélná). Matka tak získala dosti, velkou finanční částku: 500.000 Kčs. Irma a Otto získali v dospělosti každý polovinu, tedy 250 tisíc Kčs. Otto Walisch už od dětství projevoval výtvarný talent, z let 1921 – 22 se zachovaly jeho barevné ilustrace místních obyvatel a vojáků. Ve Znojmě vystudoval Zemskou vyšší reálku a v r. 1923 odešel do Vídně. Tam začal studovat dějiny umění, ale příliš ho to nezaujalo. Více se zapojoval do života vídeňské židovské mládeže. Studia nakonec zanechal a začal navštěvovat zemědělské kurzy, neboť chtěl odejít do právě zakládaných kibuců na území mandátní Palestiny. Do Znojma se ještě vrátil jako voják k osmnáctiměsíční povinné vojenské službě. Nastoupil k 24. Pěšímu pluku do Štefánikových (později Žižkových) kasáren. Po skončení začal pracovat jako profesionální grafik a bydlel střídavě v Berlíně a v Praze. Nakonec si v roce 1931 otevřel v Praze vlastní grafické studio. Přísun práce mu zajšťoval Židovský národní fond. Vytvořil několik novinových reklam pro firmy Praga a Tatra. Novinové reklamy vytvářel i pro četné filmy z první republiky, hlavně s Vlastou Burianem: Lelíček ve službách Sherloka Holmese (1932, režie Karel Lamač), Funebrák (1932, K. Lamač) nebo americké: King of Jazz (1930, režie John Murrau) i sovětské: Zápisky z mrtvého domu (1932, režie Vasilij Fjodorov). Nejvíce se angažoval v grafice při propagaci myšlenky sionismu. Vytvořil plakáty pro židovské hry Makkabi v r. 1933, konané v Rumunsku, pro pražskou výstavu „30 Jahre Arbeit für und in Palestina“, konané v Dlouhé ulici, graficky upravoval hebrejsky psané časopisy „Erez Israel“, „Birjan“ a další. Dá se říci, že v grafice byl ovlivněn českou dobovou výtvarnou avantgardou, zvláště estetikou konstruktivizmu Karla Teigeho. Při této práci se seznámil s Helly Weissensteinovou, svojí pozdější manželkou. Narodila se 27. 11. 1903 v Jihlavě a v Praze působila jako cvičitelka gymnastiky. Začátkem září 1933 se v Praze konalo 18. zasedání sionistického kongresu, které už reagovalo na nastupující nacismus a Otto Wallisch graficky upravoval zpravodaj „Kongress Zeitung“. Pro odchod do mandátní Palestiny se rozhodl o rok později, v říjnu 1934. Před tím si ještě 3. Září ve smíchovské synagoze vzal za manželku Helen Weissensteinovou, která pak za ním připlula v lednu 1935 i se svým bratrem Rudolfem, fotografem. Otto si otevřel grafické studio v Tel Avivu, upravil si jméno na Otte Wallish a pracoval zde pro židovský národní fond. Manželka Helen se uplatnila jako fyzioterapeutka. Ottovy nejvýraznější úspěchy souvisejí s vyhlášením státu Izrael dne 14. 5. 1948. Navrhl a vytvořil uspořádání sálu v tel-avivském muzeu, kde byla izraelská nezávislost vyhlášena a vytvořil i grafický návrh Deklarace nezávislosti státu Izrael. Navrhl také první izraelské bankovky a mince, známky, znak izraelské policie a mnoho dalších, téměř 7 tisíc grafických návrhů. Jsou v různých izraelských muzeích. Ve Znojmě o Otto Wallischovi donedávna nikdo nic nevěděl. Městské knihovna Znojmo ve spolupráci s dr. Evou Janáčovou z Akademie věd v Praze uspořádala v Domě porozumění výstavu (vernisáž 3. 5. 2018), kde místostarosta Jan Blaha přislíbil za Město Znojmo vytvořit pamětní desku tomuto umělci a umístit ji na jeho rodném domě ve Znojmě.. Podle
článku Evy Janáčové „Sionistický
grafik Otto Wallisch a jeho působení v
meziválečném Československu“ |
| zpátky | úvod |