Johann Willenberger (1571-1613)

signatura

Johann Willenberger, kreslíř, rytec, knihtiskař  (*  23. června 1571, Třebnice, Slezsko - † 6. října 1613, Praha )   Narodil se 23. 6. 1571 ve slezské Třebnici (u Vratislavi), v rodině zahradníka Thomase Willenbergera. Rodina později žila v Přerově. Johann velmi dobře kreslil, proto ho dal otec do učení ke knihtiskaři Friedrichu Milichthalerovi do Olomouce, kde se mladý Johann tiskařskému řemeslu vyučil. Jeho velkou zakázkou byly veduty moravských měst do Paprockého „Zrcadla markrabství moravského“ z roku 1593.   Johann Willenberger - Znojmo 1593   Své práce značil iniciálami J.W. nebo W. pod polovinou moravské orlice. Po této práci byl přijat do nově vzniklé tiskárny v louckém premonstrátském klášteře u Znojma. Zde působil téměř pět roků, v letech 1595 až 1599. K ruce měl tři zaměstnance, které později vyobrazil na rytině: písmolijce G.K., sazeče P.C. a knihaře (bez označení). Kromě iniciál o těchto jeho spolupracovnících nic dalšího nevíme. V r. 1599 odešel Willenberger do Prahy, kde pokračoval v zakázkách - vytvořil veduty českých měst a některých rakouských a uherských měst. Soubor pohledů na česká města uchovává Strahovská knihovna. V Praze se Willenberger oženil, už v roce 1600 se mu zde narodila dcera. Musel ale v souvislosti se svými zakázkami hodně cestovat, zejména v letech 1610 až 1612. Kvůli svému neuspořádanému životu začal hodně pít a už na podzim 1613 v Praze zemřel. Nyní ještě několik slov o loucké tiskárně knih. Na Moravě se Guttenbergův vynález – knihtisk – začal uplatňovat v druhé polovině 15. století. První knihtiskárna byla zřízena v Brně už v r. 1486 a první kniha zde byla vytištěna roku 1488. (Je uložena v Univerzitní knihovně v Brně.) V Louce u Znojma byl první tiskařský lis zhotoven za opata Sebastiana Freytaga z Čepirohu v r. 1581. Opat si zde pro vlastní potřebu tiskl některé studijní věci. Zřízení kompletní tiskárny je však zdokumentováno až v roce 1594 za opata Sebastiana Fuchsy z Badenu. Ten o svém úmyslu píše v roce 1590, kdy žádá tiskaře v Dillingenu ve Švábsku o zapůjčení matric pro právě přijatého tiskaře a písmolijce Ulricha Sulzera z Dillingenu. Ten se pak stal v r. 1594 první tiskařem v Louce. Po něm nastoupil, jak už bylo uvedeno, v roce 1595 Johann Willenberger, dřevořezbář a mědirytec, který měl k ruce tři tovaryše. První vytištěná kniha byl německý spis opata Sebastiana Fuchsy v r. 1595: „Duchovní válečná zbrojení proti obecnému krvežíznivému tyranovi a odvěkému nepříteli Turků“. Poslední tisk loucké tiskárny pochází z r. 1608, potom tiskárna činnost ukončila. Podle Antona Vrbky zde bylo vytištěno celkem 21 titulů, pravděpodobně jich však bylo více. Tiskárna byla umístěna v přízemní místnosti blízko klášterní brány a byla bohatě vybavena různými druhy písmen a dřevorytinami. Co se s ní stalo po ukončení provozu, nevíme. Ve vlastním městě Znojmě se objevil knihtisk až počátkem 18. století a je spojen s příchodem tiskaře Jana Václava Svobody do Znojma v roce 1708. L.Černošek, květen 2021.