František Bohumír Zvěřina (1835 - 1908)

František Bohumír Zvěřina – malíř slovanského východu i moravského Podyjí. (nar. 4.února 1835 Hrotovice, zemřel 28. prosince 1908 ve Vídni). V Hrotovicích u Jaroměřic se 4.února 1835 narodil František Bohumír Zvěřina. V mládí studoval ve Znojmě a roku 1849 odešel na vyšší reálku do Prahy. Po třech letech vstoupil na pražskou malířskou akademii, kde pracoval pod vedením profesorů Rubena a Haushofera. Už jako žák vystavoval a jeho obrazy zaujaly – měly výrazný slovanský ráz.  Ze školy mu však naznačili, že by měl volit jiný způsob malování, jinak bude přehlížen. Ale Zvěřina byl tvrdohlavý a pro svoje slovanské přesvědčení byl v Praze na ulici dokonce inzultován. Po tomto incidentu odešel do Kutné Hory na místo profesora kreslení a strávil zde šest let. O prázdninách hodně cestoval, zvlášť po slovanských zemích, a tak se časem stav uznávaným malířem slovanského východu. Procestoval na Slovensku zvlášť Vysoké Tatry a stále častěji zajížděl i na Balkán, přes Dalmacii do Černé Hory, Albanie i do rumunských Karpat. Do některých míst pronikl dokonce v přestrojení za františkána nebo za potulného guslara. Po jeho kresbách začala veliká sháňka a redakce ilustrovaných časopisů se předháněly v nabídce honorářů. Ilustroval v Květech, Světozoru, Zlaté Praze a dalších časopisech. Od roku 1890 se více usadil a stal se profesorem kreslení na střední škole ve Vídni. Po odchodů do důchodu žil ve Zwettlu (Světlé) v Dolním Rakousku, ale rád zajížděl na Moravu, zvlášť do romantického údolí Dyje a Želetavky u Bítova. Zde se seznámil i s dalším malířem a obdivovatelem Bítovska Romanem Havelkou. Postupně se stal každoročním letním hostem v Bítově a poznal zde i znojemského archeologa a notáře Jaroslava Palliardiho. Ten tady také pobýval rok co rok. František Zvěřina i jako sedmdesátiletý stařec dokázal s mladistvým zápalem kreslit zdejší skály, strže, mlýny, skupiny stromů, pasoucí se ovce a další motivy. V jeho pozůstalosti se pak zachovalo kolem tisíce kreseb. Dva roky před svou smrtí nabízel celou svoji sbírku Moravskému zemskému výboru za směšnou cenu 5000,-Kč, ale ten ji odmítl. K jeho nejznámějším obrazům patří např.: Odpočinek pastýřů v Tatrách, Hrad Orava, Vodní mlýny na Sávě, Rokování Černohorců, Domácí mlýn v Karpatech a další. Prof. František Zvěřina zemřel o Vánocích 28. prosince 1908 ve Vídni. Velkou posmrtnou soubornou výstavu mu uspořádal Spolek výtvarného umění Myslbek roku 1936 v Praze. Jeho práce jsou rozptýleny u různých sběratelů, mimo jiné i v rodině bývalého ministra dra Krčmáře. Proto je Zvěřinovo muzeum v Hrotovicích zatím malé a chudé. Sám malíř je v současné době jen méně známý. Je to však škody, protože kvalitu jeho díla už prověřil čas.  Obrazy Františka Bohumíra Zvěřiny si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.