Okrašlovací spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
Z ruiny se vyloupla blyštivá perla: zámku v Uherčicích pomohlo 130 milionů
|
Ještě
nedávno hrozil jednomu z největších
zámeckých areálů v republice zánik.
Teď už se zámek v Uherčicích na Znojemsku vylupuje
do obnovené krásy. Po dvou letech tam
památkáři dokončili rekonstrukci severního
křídla, stála 130 milionů korun.
Jako
do právě dokončeného sídla
nejstarších majitelů, pánů Collaltů
z italského Trevisa, budou už na jaře vstupovat do
památky první návštěvníci
zrenovovaným vchodem. Těšit se mohou na nové
návštěvnické centrum, původní
pestrobarevné malby v nově zpřístupněných
komnatách i velkolepý banketní sál.
„Rozsáhlé změny
zaznamenají návštěvníci hned na
příjezdu. Přivítají je nové fasády,
sluneční hodiny i opravená zídka se sochami.
Když projdou pod věží k nádvoří
s arkádami, kterým jsme vrátili
původní podobu, otevře se jim pohled i na novou
fasádu severního křídla,“
přiblížila kastelánka zámku, který je pod
správou Národního památkového
ústavu, Alena Lysá.
Z někdejších koníren vytvořili správci zámku moderní návštěvnické centrum, v němž najdou i unikátní předměty šlechtického rodu Collaltů, jež do sídla jeho členové přinesli. „Je mezi nimi džbán z habánské keramiky, který se na sídlo dostal jako svatební dar, dobová truhla i repliky šatů, ušité podle obrazů ze zámku,“ naznačila Lysá. Díky rekonstrukci za 130 milionů korun z Evropy se návštěvníkům otevře další prohlídkový okruh s komnatami, v nichž restaurátoři odkryli původní pestrobarevné malby a jsou vybavené historickým nábytkem. Sloužily jako šlechtický byt. Také koncerty si užijí v reprezentativním banketním sále. „Svítí v něm nádherný křišťálový lustr, na místě jsou židle i klavír. Prostor je fenomenální,“ neskrývala radost kastelánka.
Tu s ní sdílel i prezident festivalu Hudba Znojmo Jiří Ludvík, který stojí za aukcemi vín, jenž obnově sídla pomáhají. „Zvažujeme, že bychom tam časem uspořádali třeba pěkný banket i když jsme si zvykli na venkovní prostor pro pořádání koncertů a aukcí. Uvidíme, co nám dovolí covid,“ plánoval Ludvík. Sám je velkým příznivcem obnovy sídla a získal pro ni i další patrioty. V loňském roce přispěli sedmdesáti tisíci korunami, letos osmdesáti. V začátcích ale vybrali i šestimístné částky. „Dříve pomáhali peníze z dražeb vín třeba na pořízení velkých oken do sálu, aby do něj nepršelo. Nyní je používáme na nákladné restaurování soch,“ ocenila ředitelka zámku Alena Lysá.
V Uherčicích ale není zdaleka hotovo. Práce na obnově budou pokračovat za dva roky. Například na štukové výzdobě východního křídla a rekonstrukcí dalších místností. Výkon památkářů ocenil i průvodce z Prahy Tomáš Dostál. „Pořádný kus práce. Zámek Uherčice si to právem zaslouží, je to záchrana památky pro budoucí generace,“ komentoval čerstvé fotografie. Pomyslný klobouk před zachránci rozsáhlého sídla smekl i brněnský historik umění, heraldik a genealog Robert Keprt. „Už chybí jen státní vyznamenání a veřejné poděkování lidem z Jihomoravského muzea ve Znojmě, díky kterým odepsaný zámek nerozjeli buldozerem,“ ocenil už dříve pro Deník Rovnost Keprt. |
