Věc:      Odvolání proti rozhodnutí čj. MUZN 4933/2016, spis. zn. SMUZN 7230/2015/ŽP/Do



Jako účastníci řízení se 

proti rozhodnutí prvoinstančního orgánu, odboru životního prostředí Městského úřadu Znojmo, čj. MUZN 4933/2016 ze dne 20. 1. 2016 (dále jen „rozhodnutí“), kterým se povoluje pokácení 41 ks dřevin v Dolním parku ve Znojmě, a žádáme, aby krajský úřad z moci druho- instančního orgánu uvedené rozhodnutí z důvodu nezákonnosti zrušil. Před vydáním rozhodnutí se prvoinstanční orgán (dále jen „MěÚ OŽP Znojmo“) dopustil jistých nezákonných postupů a náležitě se nevypořádal s našimi požadavky a námitkami.

1)    Upozorňujeme, že MěÚ OŽP Znojmo se v odůvodnění opětovně nevypořádal s povinností, kterou mu ukládá správní řád (§ 68 odst. 3), aby zdůvodnil, jaký význam přiložil jednotlivým podkladům předloženým v rámci řízení. Upozornil jej na to již druhoinstanční orgán ve svém rozhodnutí č. j. JMK 160033/2015 z 16. 12. 2015, str. 6.

2)    S důkazem pro naše tvrzení, že je možné v městských parcích postupně zeleň dosazovat, v podobě odborného článku – Kučera Tomáš: „Dřeviny ve městě a jejich význam pro biodiverzitu. Veřejná zeleň II“, Ochrana přírody 70, č. 6/2015 – se MěÚ OŽP Znojmo dostatečně nevypořádal. Námitku proti nerelevantnosti článku musíme zcela odmítnout, jedná se o klasickou odbornou metodiku, která má vždy platnost pro všechny obdobné typy městských parků. MěÚ OŽP Znojmo zcela nelogicky článku vytýká, že se nevztahuje konkrétně k Městskému parku ve Znojmě a vzápětí si protiřečí, když tvrdí, že: „s obsahem odborné stati souhlasí a je přesvědčen, že navržené řešení obnovy … splňuje zásady uvedené v této stati.“ K tomu namítáme, že pokud MěÚ OŽP Znojmo souhlasí, tak pak souhlasí i s větou autora článku, který v kontextu obnovy městských parků uvádí (na str. 20 článku): „Zásadně je třeba odmítat argument, že alej musí být stejnověká.“ Zdůrazňujeme, že stejnou myšlenku uplatňujeme v daném řízení i my.

V tomto aspektu MěÚ OŽP Znojmo nesplnil metodický pokyn odboru obecné ochrany přírody a krajiny Ministerstva životního prostředí k aplikaci § 8 a § 9 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPK“), upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu, konkrétně ustanovení odstavce 2.3, ve kterém je uvedeno: „Závažné důvody pro kácení dřevin jsou skutečností, které nelze účinně eliminovat přiměřenými a obvykle dostupnými prostředky nebo postupy jinak, než pokácením dřeviny“. Jak je patrné z celé problematiky předmětného  řízení, důvody pro kácení nenastaly, protože obvykle dostupné prostředky a postupy jinak než pokácením dřevin existují.

Kácení skutečně lze rozložit více v čase metodou průběžné dosadby. Jako příklad šetrné revitalizace dožívajících alejí uvádíme postupnou dosadbu liniové zeleně v alejích ve vyspělých západoevropských městech: Martovo pole (Champ-de-Mars) v Paříži nebo Městský park (Stadtpark) ve Vídni.
Důkazní fotografie možno zhlédnout zde:

https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=879558758798120&id=427789910641676 

Z fotografií je zřejmé, že dožilou, starou alej v těchto vyspělých evropských městech nahrazují postupnou dosadbou – kácí se “na přeskáčku”, mladé stromy mohou volně vyrůstat vedle starých, které za čas budou sice pokáceny, nicméně do té doby poslouží jako postupný a citlivý přechod mezi starou a novou alejí. Historické fotografie znojemského Městského parku z přelomu 19. a 20. století, které náš spolek rovněž předložil v rámci správního řízení, koexistenci mladých a starých jedinců v jedné aleji taktéž dokazují! 
I když byly fotografie uvedené výše přiloženy k našemu písemnému vyjádření ze září 2015, MěÚ OŽP Znojmo toto vůbec nereflektoval, což považujeme za porušení zásady spravedlivého správního řízení.

3)    Dále nesouhlasíme s opakovaným tvrzením investora a MěÚ OŽP Znojmo o nebezpečnosti stromů. Vždyť všechny nebezpečné, havarijní kusy byly již odstraněny! Stromy navržené nyní ke kácení byly vyhodnoceny jako bezpečné, pouze s malou perspektivou (nikoli bez perspektivy). Investor a MěÚ OŽP Znojmo se vůbec nezabývali argumentem možného prodloužení životnosti těchto stromů odbornou arboristickou metodou. Ač měl správní orgán díky námi předloženému odbornému pokladu v podobě citovaného článku z periodika možné řešení k dispozici, nevzal jej v úvahu (nevypořádal se s ním). Proč? Jedno vysvětlení máme. Mezi podáním našeho podkladu v rámci obnoveného řízení a vydáním nového rozhodnutí (20.1. 2016) uplynulo pouze několik desítek hodin (!).

4)    Opakovaně nesouhlasíme s vyhodnocením MěÚ OŽP Znojmo ve věci míry zásahu kácením do Dolního parku. Tvrdíme, že vykácením 26 kusů dřevin z centrální promenádní aleje Dolního parku, páteře celého parku, bude odstraněno 90 % všech dřevin v této aleji. Zde se tedy důvodně domníváme, že se jedná o masivní kácení, připomínající zcela jistě holoseč. Naopak v tomto ohledu považujeme za účelové a nepřesvědčivé tvrzení MěÚ OŽP Znojmo, že ponecháním 5 vzrostlých stromů nebude dosaženo stejnověkosti aleje.

5)    Nerozumíme argumentaci MěÚ OŽP Znojmo: „… bude v lokalitě doslova za hradbami rušného města vytvořena klidná oáza…“.          K tomu připomínáme, že tato oáza byla vytvořena našimi předky již v letech 1804-1818, a nyní tím pádem pokácením dřevin a novou výsadbou k žádnému vytvoření nové funkce nemůže dojít! MěÚ OŽP Znojmo zde tedy z důvodu očividné systémové podjatosti ve snaze vyhovět investorovi neuvěřitelně žongluje slovními prostředky bez pravdivého výpovědního jádra. Dodáváme, že nárazovým a masivním pokácením vzrostlé zeleně tato část Městského parku naopak oázou na dlouhé roky být přestane. A navíc, ztratí svoji zcela zásadní a hodnotnou ekologickou, estetickou a historickou funkci!

6)    MěÚ OŽP Znojmo se vůbec nevypořádal s naší argumentací v našem přípise z 14. ledna 2016 o nedostatečnosti náhradní výsadby. Připomínáme opět, že náhradní výsadba v míře nařízené správním orgánem nedokáže nahradit ekologickou kapacitu pokácených dřevin. Domníváme se, že správní orgán nesplnil metodický pokyn k ZOPK v odstavci 2.14, kde se praví: „Náhradní výsadba je nástrojem ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřeviny. Náhradní výsadba dřevin (stromů či keřů) podle §9 ZOPK je stanovena přiměřeně k ekologické újmě, ke které kácením došlo“. Tvrdíme, že pokácením 41 kusů vzrostlých mnoholetých stromů a jejich náhradou 88 kusů není ekologická újma nahrazena dostatečně. V praxi se doporučuje uložit provedení výsadby zpravidla                       v trojnásobném množství pokácených stromů.  MěÚ OŽP Znojmo v případě Dolního parku ve Znojmě nevyužil možnosti nechat zpracovat znalecké posudky například u Agentury ochrany přírody a krajiny, a tudíž mu nemohl podle relevantních podkladů rozhodnout, jaká skutečná ekologická újma vykácením stromu vznikla. Proto jeho rozhodnutí o velikosti náhradní výsadby není dostatečně odůvodněné.

Tím není ani dodržen metodický pokyn ZOPK 2.14, ve kterém je náhradní výsadba nástrojem ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřeviny podle §9 ZOPK a není náhradní výsadba stanovena přiměřeně k ekologické újmě, ke které kácením došlo. Zde neobstojí ani argument, že vše je prováděno podle projektu, který neumožňuje výsadbu více dřevin, protože podle metodických pokynů ZOPK odstavec 2.16 má příslušný obecní úřad za povinnost vést seznam náhradních pozemků pro výsadbu v souladu s §76 odst. 1 písm. a) ZOPK. Zde může správní orgán nařídit náhradní výsadbu a kompenzovat ekologickou újmu v plné, tedy zákonné míře. MěÚ OŽP Znojmo v napadeném rozhodnutí úvahu o ekologické újmě, která má být součástí funkčního a estetického významu dřevin v rámci vedeného správního řízení o povolení kácení, vůbec nerozebírá! Tím nedodržel metodický pokyn ZOPK odstavec 8.2.

7)    Nesouhlasíme s tvrzením MěÚ OŽP Znojmo, že při výsadbě budou použity převážně autochtonní listnaté dřeviny a dlouhodobě osvědčené taxony. K tomu uvádíme, že celou páteřní alej (převážnou část náhradní výsadby) budou podle návrhu tvořit javory horské, které podle oslovených botaniků a dendrologů (např. ze Správy NP Podyjí či Jihomoravského muzea ve Znojmě) nejsou autochtonní dřevinou v oblasti nížinného Znojemska a jižní Moravy. Konec konců nadmořská výška předmětného parku se pohybuje kolem 260 až 280 metrů nad mořem! A argumentovat při tom již uskutečněnou výsadbou javorů horských ve Středním parku není na místě, neboť tyto stromy zde rostou teprve třetím rokem a musejí být v parných létech masivně uměle zavlažovány. Není vůbec jisté, zda se v delším časovém horizontu ujmou.

8)    K úvahám MěÚ OŽP Znojmo ohledně posouzení závažností důvodů ke kácení ve spojení s posouzením estetického a funkčního významu dřevin na str. 14 rozhodnutí uvádíme následující:
a)    Souhlasíme s obecnými tvrzeními na prvních dvaceti řádcích. Poměrně výstižně je zde podtržena jedinečnost funkcí a historického prostoru Městského parku ve Znojmě.
b)    Opakovaně ale odvolací orgán upozorňujeme na nezákonnou absenci stavebně-historické průzkumu (SHP) parku! Správní orgán státní památkové péče (MěÚ Znojmo odbor školství, kultury a památkové péče) i Národní památkový ústav tuto výtku ignorovaly, čímž se dopustily porušení § 14 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb. v platném znění, neboť zvlášť v umělecko-historickém kontextu nelze rozhodovat ve věci bez patřičné erudice a vědeckého poznání, podloženého právě analýzami typu SHP („podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot“). Kvůli chybějícímu SHP nemůže ani orgán památkové péče, ani MěÚ OŽP Znojmo přesně říci, jak dosazování a obnova parku v průběhu 200 let jeho historie fungovaly. Vzhledem k tomu, že náš spolek nemůže ze zákona být účastníkem v řízení dle zákona č. 20/1987 Sb., uplatnili jsme a uplatňujeme tuto námitku na porušení daného zákona jako zákona souvisejícího v tomto řízení.
Na základě historických fotografií, které náš spolek za dlouholetou činnost nashromáždil a z nichž část publikoval v práci „200 let městských alejí a parků ve Znojmě“ (J. Kozdas a Okrašlovací spolek ve Znojmě 2004) však lze s velkou dávkou pravděpodobnosti dovodit, že dosadba parku probíhala vždy průběžně, a nikoli jednorázově, jak nyní navrhuje investor a jak MěÚ OŽP Znojmo nerozporuje. Proč se tak v minulosti obnova parku dělala? Zcela jistě z důvodu, aby byly zachovány všechny funkce parku (zastínění, zvyšování vlhkosti a snižování teploty, lepší filtrace nečistot ve vzduchu, snížení prašnosti)! Tyto základní funkce parku působí synergicky, a je tedy zcela zřejmé, že v případě rozsáhlého kácení bude tato synergie zásadně a nezákonně narušena!
K úloze orgánu památkové péče v předmětném řízení uvádíme ještě následující: Dne 25. srpna 2015 vydal výkonný orgán státní památkové péče MěÚ Znojmo (Ing. Křivánková) souhlasné závazné stanovisko k pokácení 41 vzrostlých stromů v Dolním parku (spis. zn. SMUZN 5622/2015/Kr, č. j. MUZN 65842/2015). K našemu velkému údivu bylo toto závazné stanovisko vydáno bez odborného vyjádření NPÚ Brno dle §14 odst. 6 zákona o státní památkové péči, neboť do dne vydání závazného stanovisko výkonný orgán ono vyjádření neobdržel! Když jsme se písemně obrátili na NPÚ Brno (email z 1. 9. 2015) s dotazem, proč se tak stalo, nebylo nám odpovězeno. Na naši telefonickou urgenci nám přímo ředitel PhDr. Vácha odpověděl vyhýbavě a opomenutí zákonného vyjádření nevysvětlil!  
c)    Za neprůkazné považujeme tvrzení MěÚ OŽP Znojmo, že dotyčné stromy utrpěly zásahy v kořenových zónách, a tudíž mohou být nebezpečné. Pro toto tvrzení chybí odkaz na spisový materiál.
d)    Zásadně nesouhlasíme s tvrzením MěÚ OŽP Znojmo, že alej Dolního parku „působí již jako torzo linie, disharmonicky.“ K tomu uvádíme, že toto tvrzení je v rozporu s reálnou, vizuálně patrnou skutečností. Namítáme, že značná část znojemské veřejnosti vnímá estetiku aleje velmi dobře. A úloha veřejnosti při řízeních ve věci ochrany přírody a krajiny je dle evropské (Aarhuská úmluva) a české legislativy nepominutelná.
Po zahájení "revitalizace" Městského parku (lépe by bylo použít slovo "substituce", tedy nahrazení starého parku novým) vykácením Středního parku na sklonku roku 2012 si totiž znojemská veřejnost naplno uvědomila, jak necitlivou metodou bude celý projekt prováděn. Občanské sdružení Za Znojmo přívětivější v lednu 2013 připravilo první protestní petici s tisícovkou podpisů, která ale byla vedením znojemské radnice dlouho ignorována a různě zlehčována. Vzmáhající se občanský nepokoj se radnice snažila na oko uklidnit v dubnu 2013 veřejnou prezentací celého projektu v sále Kina Svět, nicméně ukázalo se, že se nebude jednat o diskusi s občany nad projektem, nýbrž pouze o představení projektu prováděcím Ateliérem Tišnovka a o přesvědčování občanů, jak „nebezpečné“ vlastně všechny staré stromy jsou. Okrašlovací spolek proto ve spolupráci s dalšími spolky Za Znojmo přívětivější a Občané pro Znojmo svolal do sálu Kina Svět protestní shromáždění. Konalo se 16. října 2013 a vzešlo z něj komuniké, ve kterém bylo vedení města požádáno, aby okamžitě zastavilo dosavadní postup v přípravě a realizaci projektu revitalizace Městského parku a aby přizvala zástupce občanských spolků k jednáním o zásadní revizi projektu. Přepracování mělo odrážet základní aspekty jako 1) rozvržení revitalizace na delší časové období tak, aby nová dosadba stromů stačila vzrůst před další fází kácení stromů (kvůli zachování všech funkcí parku i pro současnou generaci); 2) důraz na historicko-dekorativní pojetí parku.
Dne 9. listopadu 2015 zorganizovala naše občanská sdružení ve Znojmě protestní demonstraci na Komenského náměstí, uprostřed Městského parku, s požadavkem, aby byl projekt revitalizace přehodnocen dle kritérií uvedených výše. Další (v pořadí již druhou) protestní petici, adresovanou znojemským zastupitelům, podepsalo nyní přes sedm set občanů!
Zdůrazňujeme, že veřejnost i my jsme si vědomi nutnosti postupné obnovy Městského parku, konec konců podnět k revitalizaci v roce 2007 dal tehdejšímu vedení města Znojma právě náš spolek! Nemůžeme ale souhlasit s navrženým radikálním řešením, protože víme, že existují šetrnější, a tudíž zákonné způsoby obnovy.

9)    MěÚ OŽP Znojmo se nevypořádal s vlivem kácení na snižování prašnosti, tlumení hluku a zlepšování mikroklimatu včetně působení dřevin na ráz urbanizovaného prostředí. Zkušenost z již proběhlé „revitalizace“ Středního parku totiž ukazuje, že masivním vykácením a novou výsadbou (novým založením parku jiného architektonického pojetí) se prašnost zvýšila, hluk z přilehlých ulic se zintenzívnil, mikroklima se výrazně zhoršilo a modernistické pojetí parku nepřiměřeně ovlivnilo historický ráz tohoto koutu městské památkové rezervace. Celkově lze hodnotit, že pocitová, odpočinková pohoda se v této části parku výrazně zhoršila. V parných letních dnech, kterých v posledním období prokazatelně přibývá, chodí do této části parku odpočívat výrazně méně občanů a návštěvníků města. Lze se tedy důvodně domnívat, že podobná nezákonná újma nastane v případě obdobně prováděné „revitalizace“ předmětné části Dolního parku.

10)    Nesouhlasíme s tvrzením MěÚ OŽP Znojmo na str. 15 rozhodnutí, že v případě ponechání stromů v aleji Dolního parku se sníží statická bezpečnost. Podle posudků a například i na základě zkušeností z poslední silné vichřice ve Znojmě dne 30. 11. 2015 naopak důvodně tvrdíme, že i při snížené vitalitě / perspektivě stromů v aleji lze při vhodných odborných arboristických údržbových zásazích účinně zabezpečit jejich bezpečnost i v následujících letech.


S pozdravem

Otto Bouda

předseda Okrašlovacího spolku ve Znojmě