Email ->  KÚJMK OŽP (Podnět k záhájení řízení  – kácení topola černého, Sedlešovice)

Podnět k zahájení řízení 

Odesílatel: Okrašlovací spolek ve Znojmě, Mikulášské nám. 3, 669 02 Znojmo, IČO 45669023, okraspol@seznam.cz, tel.: 604 677822

Út., 29.10.2019 

Adresát: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního prostředí


Tímto podáváme podnět ve smyslu § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, aby odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně pro nezákonnost, jak stanoví Hlava IX správního řádu, přezkoumal pravomocné rozhodnutí Obecního úřadu Nový Šaldorf-Sedlešovice (dále jen "obecní úřad") č.j. OÚ NŠ 227/2019, sp.zn. OÚ NŠ 227/2019-41, vydané dne 17. 9. 2019. V něm totiž obecní úřad povolil žadateli Povodí Moravy s. p. pokácení jednoho kusu stromu topolu černého o obvodu kmene 4,8 metru (ve výšce 1,3 m nad zemí) na pravém břehu řeky Dyje u louckého splavu na pozemku p.č. 249/1 v k. ú. Sedlešovice. 

Podle našeho názoru je výše citované rozhodnutí nezákonné. Dotčený exemplář stromu je natolik jedinečný a důvod k pokácení je natolik neopodstatněný, že trváme na tom, aby byl strom zachráněn.

K ojedinělosti a výjimečnosti dotčeného stromu citujeme odborné vyjádření botanika Jihomoravského muzea ve Znojmě Ing. Radomíra Němce: "Mohutný exemplář topolu černého je jeden z posledních mohykánů svého druhu na Znojemsku a zřejmě jediný na dohled od města Znojma a okolních obcí. Topoly černé přitom byly vždy součástí porostů nivy řeky Dyje, do budoucna už tomu tak ale nemusí být.    Z naší krajiny postupně mizí s tím, jak postupně dožívají a jsou vytlačováni konkurenčně silnějšími nepůvodními topoly kanadskými. Mladé jedince topolu černého prakticky nenacházíme. Topoly se dají množit vegetativně, řízkováním. To je taky zřejmě jediná možnost jak krásné a mohutné topoly černé zachovat i do budoucna. Proto je mimořádně důležité staré exempláře chránit, abychom o topol černý nadobro nepřišli. "

Důvodem k pokácení má být oprava jezu louckého splavu v režii Povodí Moravy s.p. Z bližšího ohledání situace je však zřejmé, že dotčený strom stojí stranou od jezu a do prostoru řeky a jezu zasahuje pouze několika větvemi ve výši nad hladinou řeky. Tyto větve lze podle našeho názoru pro účely zamýšlené opravy jezu zkrátit. Strom nevykazuje žádné poškození, je zdravý a u místních občanů se těší vysoké oblibě. V jeho stínu na břehu řeky občané v parných letních dnech rádi odpočívají, rádi si jej fotografují ve všech ročních obdobích, topol tvoří totiž majestátní kulisu louckému splavu s klášterem Louka přes řeku v pozadí. Pár dokumentačních fotografií ze včerejšího dne posíláme v příloze.

Zpráva o pokácení stromu vzbudila velkou nevoli mezi místní občany na sociálních sítích. Ptají se nás, zda lze něco proti pokácení zdravého a unikátního stromu podniknout; zda pomůže petice, že ji rádi podepíšou. Proto nejprve volíme tuto oficiální cestu, kterou umožňuje zákon – správní řád. Apelujeme i na tzv. Aarhuskou úmluvu z roku 1998, která se roku 2004 stala součástí právního pořádku České republiky a která zajišťuje spolupodíl veřejnosti na ochraně životního prostředí. Domníváme se totiž, že ani uložená rozsáhlá náhradní výsadba není schopna plně nahradit vysokou hodnotu a zejména naprostou ojedinělost našeho topolu černého.

Náš spolek nebyl účastníkem předmětného řízení o pokácení stromu, neboť neměl u obecního úřadu podanou generální žádost ve smyslu par. 70 zákona č. 114/1992 Sb. Přesto se nyní chceme k danému záměru vyjádřit jménem místní občanské veřejnosti, která je záměrem pokácení tohoto zdravého a statného stromu šokována a zarmoucena, nechápe dostatečně důvody k pokácení a stěžuje si, že neměla možnost se k záměru vyjádřit.
 
Současně žádáme, aby nám Krajský úřad Jihomoravského kraje OŽP v souladu s § 42 správního řádu do 30 dnů sdělil, zda bylo řízení zahájeno, a případně nás informoval o svém dalším postupu. Předem děkujeme!


S pozdravem

Otto Bouda

předseda Okrašlovacího spolku ve Znojmě

-------------------------------

odpověď KÚ JM OŽP

zpátky  úvod  odpověď