Zalesňovací a
okrašlovací spolek ve Znojmě 1878 - 1945 (dodatek 2022)
V
roce 1877 se někteří občané města Znojma usnesli založit
místní okrašlovací spolek, neboť v
Čechách a na Moravě již okrašlovací spolky
existovaly. První český okrašlovací spolek
vznikl již v roce 1861 v Kutné Hoře, na Moravě to byl
Okrašlovací spolek města Prostějova z roku 1873. Tyto
spolky někdy vznikaly volnou přeměnou z tzv. „Přátel
přírody“, v našem regionu to byl třeba již v r.
1860 vzniklý vranovský „Naturfreunde“ –
širší občanská společnost
pečující za hraběte Mniszka, majitele vranovského
panství, o kultivaci zdejší krajiny a
přírody. (Vlastní Vranovský
okrašlovací spolek vznikl až v roce 1907.)
V březnu 1878 byl založen brněnský okrašlovací spolek.
Stanovy znojemského spolku byly zadány a schváleny
výnosem Moravského místodržitelství ve
stejném roce, v červenci (4. 7. 1878).
 
První
valná hromada se v červenci ve Znojmě neuskutečnila pro
malý počet členů, ale 5. 8. 1878 se sešel
dostatečný počet občanů k tomu, aby mohl být spolek
založen. Valná hromada se konala v tzv. „zimním
lokále Mauralova hradního pivovaru“, který
pak Zalesňovací a okrašlovací spolek
prohlásil svým spolkovým lokálem.
Šlo to snadno, neboť majitel, pivovarník Rudolf Maural
byl jedním ze zakládajících členů spolku.
(Od prosince roku 1882 se spolek natrvalo přesunul do nově
postaveného a otevřeného „Domu německého
měšťanského spolku“, dnes budovy
známé jako „Domeček“.)
Prvním předsedou byl zvolen Johann Haase, obchodník s
vínem. Tuto funkci vykonával v letech 1878 až 1886.
(Byl dvakrát za sebou zvolen i starostou města Znojma, v letech
1900 až 1904). Místopředsedou spolku se stal Ferdinand Kerneker
(a jeho předsedou potom v letech 1886 až 1895). K jeho 85.
narozeninám mu umístil vděčný Zalesňovací a
okrašlovací spolek v Gránicích tzv.
„Kernekerův kámen“. Našli jsme ho po letech
povalený a poničený, ale v r. 2008 ho náš
spolek obnovil a v r. 2012 jsme k němu přidali i lavičku.
Zalesňovací a okrašlovací spolek začal hned po
svém založení ve velkém vysazovat stromy. Zalesnil
tehdy holé a skalnaté Gránické
údolí, břehy a svahy kolem Dyje, výšinu na
Suchohrdlech a mnoho dalších lokalit. V r. 1892 začal
vysazovat Městský lesík. Za prvních deset let
činnosti vysadil nebo rozdal téměř 400 tisíc stromů a
různých dřevin. Měl totiž bohaté členy a sponzory: baron
Max Kübeck z Lechovic, hrabě Nimpsch z Nových Syrovic,
hrabě Stadnický z Vranova, Leopold Queiss – inspektor
velkostatku z Jaroslavic a jiní.
Spolek se podílel v roce 1883 na vzniku Turistického
klubu, proznačoval turistické cesty, hlavně kolem Dyje,
vybudoval rozhlednu na svahu proti rakouskému Hardeggu
(Luitgartina, dnes Hardegská vyhlídka) a vyhlídku
na Králově stolci.
Za války byla jeho činnost utlumena, ale po vzniku ČSR
pokračoval v činnosti. Od roku 1921 do roku 1929 se stal jeho předsedou
Johann Muck. V r. 1922 byla otevřena „Muckova cesta“,
spojující Gránice a Karolininy sady.
Duší tohoto prvorepublikového spolku se stal
lesní inženýr Jakub Jiral, který přišel do
Znojma z Prachaticka. (Nás spolek po něm pojmenoval jednu z cest
v Gránicích, otevřenou 10. října 2015.)
Prvorepublikový spolek nechal v r. 1930 vybudovat
meteorologický altánek na dnešním
Komenského náměstí, proznačil další
cesty v Gránicích – „Cesta 24. pluku“
vede přes nově vytvořený skalní tunel z roku 1930. Tyto
aktivity se dařilo naplňovat také proto, že v letech 1929 až
1934 se stal předsedou spolku starosta Znojma, JUDr. Josef
Mareš. Poslední předsedou Zalesňovacího a
okrašlovací spolku byl zvolen v roce 1935 Jakob
Křepinsky, ředitel Zemědělské a vinařské školy ve
Znojmě. Ten pak musel přihlížet násilnému
rozpuštění spolku.
Spolek měl v plánu vytvořit na jaře 1938 na skalním
ostrohu „Kroko“ v Gránickém
údolí arboretum, ale svůj záměr odložil pro
nepřízeň počasí až na jaro roku 1939.
V září 1938 byla podepsána Mnichovská
dohoda, došlo k připojení Znojemska k Velkoněmecké
říši a všechny spolky byly rozpuštěny a
zakázány.
Činnost Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve
Znojmě tak byla po šedesáti letech ukončena. Po 2.
světové válce, v r. 1947 došlo k pokusu obnovit
okrašlovací spolek, ale další změna režimu
po tzv. „Vítězném únoru“ v r. 1948
tento pokus zmařila.
Autor: Lubomír Černošek, duben 2022
|
