Obnovený
Okrašlovací spolek ve Znojmě 1992 - současnost
sepsal
MUDr.
Lubomír Černošek
1. Začátky obnoveného spolku
Od
roku
1990 se scházelo několik nadšenců,kteří přemýšleli a
diskutovali, jak by se Znojmo mohlo nově rozvíjet po
sametové revoluci v r. 1989. V obnovené demokracii vznikala
snaha nově se sdružovat, i spontánní touha vyvíjet spolkový
život. Časem začaly být schůzky pravidelné, přemýšlelo se o
založení občanského sdružení, hledal se i vhodný název.
Nakonec zvítězil "Okrašlovací spolek", jako výraz obnovení
dřívější dlouholeté tradice. Pro oficiální činnost bylo
nutno sepsat stanovy. Toho se ujal Mgr.Zdeněk Bína. Obnovený
Okrašlovací spolek oficiálně zahájil svoji činnost
v dubnu 1992, kdy byly stanovy akceptovány
Ministerstvem vnitra ČR. Prvním předsedou byl zvolen MUDr.
Lubomír Černošek. V té době tvořilo spolek devět členů.
Zpočátku
jsme
se scházeli ve znojemské Besedě na Masarykově náměstí. Během
několika měsíců se počet členů rozrostl na patnáct. Hned od
začátku jsme se začali zabývat stavem zeleně ve městě a
okolí, stavem okolí řeky Dyje pod Znojmem a absencí
adekvátní plovárny. Často se diskutovalo o zbytečném zničení
nádherného údolí Dyje stavbou znojemské přehrady, čímž
navždy zmizela i stará říční plovárna, restaurace Pod Obří
hlavou a krásné cesty se stromořadími až do Trauznic. Znojmo
tím přišlo o rekreační zázemí, proto jsme začali vážně
uvažovat o budoucí likvidaci znojemské přehrady a obnovení
údolí. Tyto úvahy však vzbudily v některých kruzích jen
posměch a odpor, a proto, aniž bychom se vzdali původní
myšlenky, začali jsme uvažovat o úpravě břehů Dyje přímo pod
Znojmem.
Navrhli
jsme
myšlenku přírodního rekreačně-sportovního areálu podél řeky
zahrnujícího novou říční plovárnu. V průběhu let 1992-93
jsme opakovaně jednali s vedením radnice a podařilo se
v součinnosti vytvořit záměr a pak plán tohoto areálu,
zvláště na levém břehu řeky. Brzy se však ukázalo,že tyto
snahy narážejí na zásadní odpor majitelů a nájemců zahrádek
u řeky i na neochotu Povodí Moravy tento stav zákonně řešit.
Navíc Povodí Moravy dlouho odmítalo odstranit svoje
nevzhledné stavby umístěné u přehrady,které mimo jiné
hyzdily i památkově chráněné objekty bývalé vodárny.
Viděli
jsme, že i v nových podmínkách budeme dlouhodobě
bojovat se zbytky totalitního myšlení a do
budoucna si naděláme mnoho nepřátel. Naše
upřímně vedené snahy nám však
přitáhly i nové členy a mnoho dalších
příznivců z řad znojemských občanů.
2. Co se podařilo?
Zdánlivě toho nebylo tak mnoho.
Mezi naše první velké úspěchy patřilo zablokování
snahy radnice o "srovnání povrchu“ Masarykova náměstí pomocí
ohyzdných velkoplošných desek. Tento záměr byl Ministerstvem
kultury ČR zrušen a nové zastupitelstvo pak schválilo
zadláždění náměstí historickými "kočičími hlavami".
V
"porevolučním kvasu" jsme podali i několik návrhů na
přejmenování ulic a náměstí,
zvláště vrácení názvů do
dříve vžité nebo historické podoby - zde jmenujeme
např. Horní náměstí (za totality
„náměstí Kosmonautů“ !) aj.
Na
rok
1993 připadlo 200. výročí narození spisovatele Charlese
Sealsfielda (vlastním jménem Karel Postl,narozen 3.3.1793 v
Popicích). I když ve Znojmě všichni znali vyhlídku
Sealsfieldův kámen, o životě a díle spisovatele se obecně v
té době nevědělo prakticky nic. Proto jsme nejprve začali s
"osvětovou" činností v místním a regionálním tisku:
vyprávění o jeho dobrodružném životě, některé úryvky z
tvorby, a to vše i jako přípravu na mezinárodní symposium o
Ch. Sealsfieldovi, které se v tomtéž roce konalo zde ve
Znojmě.
V
součinnosti s radnicí jsme připravili kopii busty Ch.
Sealsfielda. Z tvrdé hlíny ji připravil a vypálil znojemský
keramik Sláma. (Původní bronzová busta, od brněnského
sochaře Alfreda Dresslera z roku 1904 je umístěná nadále na
hradním nádvoří). Uvedená kopie byla umístěna a slavnostně
odhalena před zahájením sympozia na svém původním místě v
Horním parku. Přímo k sympoziu jsme připravili příležitostné
poštovní razítko a zjistili jsme, že i s takovou zdánlivou
maličkostí je spousta práce. Ale výsledek-po spolupráci s
předními pražskými rytci stál za to.
Věnovali
jsme
se i přírodě v okolí města. Postupně se podařilo oživit
zájem o studánky, které potřebovaly alespoň základní úpravy
a pomoc při zvelebení jejich okolí. U Cendelínové studánky
pod Kraví horou byl obnoven každoroční jarní obřad otvírání
studánek, vždy ve spolupráci s některou základní nebo
mateřskou školou. Tento zájem pak vzrostl zvláště po
spolupráci se Správou Národního parku Podyjí, kde podobnou
akci uspořádaly děti ve Vranově nad Dyjí u Felicitiny
studánky pod zámkem. Dokumentace různých studánek a pátrání
po jejich historii vyvrcholilo vydáním publikace "Studánky
Znojemska" v květnu 2003 To jsme již od roku 2002
spolupracovali s Nadací Partnerství a byli také
spoluzakladateli sdružení Greenways Praha-Vídeň. Jedna z
odboček "Zelených stezek" vede proto i přes Znojmo, což
nepochybně přispívá k podpoře turistického ruchu.
Několik
grantů
jsme získali od Nadace Partnerství i na vysazení tzv.
"Stromů života" (platan javorolistý na nádvoří muzea ve
Znojmě r. 2003 a lípu v roce 2004 v Čížově v Národním
parku Podyjí).
Spolupracujeme
však
i s jinými organizacemi. Jsme členy mezinárodního sdružení
Charlese Sealsfielda (se sídlem ve Vídni), partnersky
spolupracujeme s Klubem Za starou Prahu, Spolkem přátel
starého Jindřichova Hradce, Okrašlovacím spolkem Veverská
Bitýška, zde ve Znojmě zvláště s Národním parkem Podyjí a
Asociací Iuvennes Znoyem. S ní jsme připravili také
přednášku a besedu znojemského rodáka - spisovatele,
režiséra a potápěče Steva Lovečka Lichtaga, s veřejným
promítáním jeho úspěšného filmu o bílém žralokovi.
Náš
spolek
rovněž oživil zájem veřejnosti a nakonec i radnice o
cyklostezky ve Znojmě a spolu s Greenways se podílel na
otevření vinařských cyklostezek u Znojma.
Je
možno
jmenovat ještě spoustu dalších aktivit -vlastní vycházky,
přednášky, publikační činnost, návrhy řešení úprav ve městě
a okolí, účast na rozhodovacích procesech, ve správních
řízeních (právní pomoc při tom často zajišťoval Ekologický a
právní servis v Brně), blokace nevhodných řešení (např.
parkoviště u hradeb apod.).
3.
Co
se nepodařilo?
Naše
činnost
byla provázena i neúspěchy.
Po
několik
let jsme se marně snažili zabránit průtahu dopravy středem
města, chtěli jsme zachovat i část původní dlažby (kočičích
hlav) na ulici Vídeňská. Průtah se časem ukázal jako jeden z
největších problémů města.
Samostatně
stojící
věž – kampanila - u kostela sv. Michala byla i přes naše
protesty nevhodně začleněna do nové, zbytečné zástavby, čímž
přišla o svůj charakter samostatně stojící věže.
Marně
jsme
protestovali proti stavbě benzinové pumpy Shell na Vídeňské
ulici - podle rozhodnutí ministra kultury Dostála je to
vlastně dodnes "černá stavba"!
Nepodařilo
se
ochránit některou vzrostlou zeleň ve Znojmě – zvlášť mrzí 4
lípy na náměstí Republiky, které padly kvůli silničnímu
průtahu. Přitom se v roce 1968 sázely jako tzv. Stromy
republiky! I další stromy zbytečně padly v Gránicích i
jinde.
Nejvíce
sil
a času nás však stál boj proti umístění nové městské
plovárny do areálu Louckého kláštera. Nelíbila se nám ani
její příliš vysoká cena (200 milionů Kč za areál využívaný
dva měsíce v roce). Nepomohl ani kritický publicistický
pořad "Klášter" ve veřejnoprávní televizi, ani intervence u
ministra kultury, ministra financi a dalších odborných
institucích. Nejprve v březnu 2003 padla barokní, památkově
chráněná ohradní zeď areálu, a pak už radnici nestálo nic v
cestě. Po dobudování a zahájení provozu plovárny se však dle
Rozsudku Krajského soudu v Brně ukázalo, že úředníci
při schvalování výstavby plovárny pochybili. Stavební
povolení bylo zrušeno, plovárna je proto nyní „černou“
stavbou. Kdo tedy vlastně "zvítězil"?
4.
Co
pro nás a pro budování občanské společnosti znamená
spolková činnost?
Prvních
deset
let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě i jeho další
činnost ukazuje, že občanské iniciativy jsou v demokratickém
státě nanejvýš nutné a těžko nahraditelné. Opakovaně jsme
viděli na celostátní i komunální úrovni, že politické strany
se vždy "nějak" domluví na čemkoliv a pouze skutečně
nezávislé občanské iniciativy mohou v dosti častých
případech uhlídat průhledná a skutečně prospěšná řešení.
Totalita je velmi jednoduchá -někdo rozhodne a řešení se bez
dalších dlouhých diskuzí realizuje. Často jsou to řešení
krátkozraká, poškozující prostředí a celkově nevhodná. Jak
říká výstižně jeden náš člen: "Už tady dávno nejsou - ale ta
blbost po nich zůstala." Podívejme se třeba na obchodní dům
Dyje, znojemskou přehradu a nyní i na průtah městem.
Demokracie
je
mnohem složitější, pomalejší, klopotnější, často s dlouhými
diskuzemi. Skutečný dialog mezi občanem a státní správou
však vede k perspektivním a dobrým řešením (i za cenu
prodražení a "ztráty času".) Proto zde spolky a občanské
iniciativy budou mít vždy svoje místo jako "hlídací pes
demokracie". I jejich členové se postupně zbavují strachu z
mocných a i sami pro sebe si budují skutečně nezávislý,
svobodný a vpravdě občanský postoj. A to
není málo.
5.
Členové
Mezi
zakládající
členy obnoveného spolku v roce 1992 patřili: ing.
Pavlíček, Soběslav Stehlík, PhDr. Kozdas, Mgr. Bína, Jiří
Svoboda a MUDr.Černošek. Postupně přibývali další členové. O
členství projevili zájem i občané z jiných měst, zvláště z
Třebíče, Moravských Budějovic a Mor. Krumlova, ale i z
Prahy, Brna a Pardubic. Jednu dobu byla naší členkou i
akademická malířka Bedřiška Znojemská. Tito členové se však
pro větší vzdálenost nemohli zúčastňovat pravidelných
schůzek spolku (1x za 14dní) a jejich zájem postupně ochabl.
V
průměru měl spolek vždy kolem dvaceti členů.
Vzpomínku
zde
zaslouží také již zemřelí členové spolku: prof. Brunclík,
dr.Grossman, Biagio Svoboda a zejména znojemský zastupitel
Zdeněk Balík.
Profesní
zaměření
členů i jejich vzdělání bylo vždy velmi různorodé:
kunsthistorici, architekti, lékaři, historikové,
archeologové, přírodovědci, technici, úředníci, ale i
podnikatelé, pracovníci v turistickém ruchu aj.; Vždy
nás spojovala občanská angažovanost s vědomím nezávislosti a
vnitřní svobody.
Podle
materiálů
ze spolkového archivu a ze vzpomínek zapsal MUDr. Lubomír
Černošek v lednu 2006.
Předsedové
obnoveného
Okrašlovacího spolku ve Znojmě 1992 - 2004:
1992
-
1994
MUDr.Černošek
1995
-
1996
Mgr.
Bína
1997
-
1998
Ing.
Pavlíček
1999
–
2004
MUDr.
Černošek
2004
-
2006 PhDr.
Kacetl
V prosinci
2004
byly změněny stanovy spolku. Funkce předsedy a jednatele
spolku
byly
zrušeny
a nahrazeny tříčlennou Radou spolku.
Členové
Rady
Okrašlovacího spolku ve Znojmě 2004 - 2007:
2004
–
2007
Lenka
Škrabánková, PhDr. Kozdas, PhDr. Kacetl
V
lednu 2007 došlo k další změně stanov spolku. Funkce
předsedy spolku byla obnovena
a
doplněna o dva statutární místopředsedy.
Předsedové
a
místopředsedové obnoveného Okrašlovacího spolku ve
Znojmě
2007
-
2010:
MUDr.
Černošek - předseda
PhDr. Kozdas
- místopředseda
Lenka Fialová
- místopředsedkyně
2011 -
2014:
Otto Bouda
- předseda
Ing. Fiala
- místopředseda
Mgr.
Špinarová - místopředsedkyně
2015 - 2016:
Otto Bouda
- předseda
Ing. Fiala
- místopředseda
Ing.
Strachotová -
místopředsedkyně
2017 - 2018:
Otto Bouda
- předseda
Ing. Fiala
- místopředseda
Zdeněk Beránek -
místopředseda
2019 - 2021:
Otto Bouda
- předseda
Ing. Fiala
- místopředseda
PhDr.
Kacetl -
místopředseda
2022 -
současnost:
MUDr.
Lubomír Černošek - předseda
Martin Šachl
- místopředseda
Mgr. Zbyněk Sturz PhDr. -
místopředseda
|
