SENZAČNÍ ARCHEOLOGICKÉ OBJEVY VE ZNOJMĚ

Včera jsem měl tu čest zúčastnit se v areálu proboštství na Hradišti sv. Hippolyta závěrečného komisionálního vyhodnocení archeologického výzkumu společnosti Archaia Brno o.p.s. v interiéru proboštského kostela. Kostela, kde jsem byl jako batole v utajení před komunistickými aparátčíky díky babičce pokřtěn.  Účast předních expertů ze všech koutů Čech, Moravy a Slezska dávala tušit, jak mimořádné závěry výzkumu jsou. Některé odstavce raně středověkých dějin Moravy budou díky výzkumu významně doplněny. Pěkný dárek k začínajícím oslavám 800 let Znojma, vskutku! 
Co tedy výzkum potvrdil a nepotvrdil? Sv. Hippolyt je skutečně nejstarší křesťanskou svatyní ve Znojmě a na jihozápadní Moravě vůbec! Přesnější časové zařazení bude nyní předmětem jistě zanícených odborných debat, nicméně dovolím si předestřít osobní historický vývod:
Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem a jeho synem Břetislavem I. v letech 1019/1029 bylo velkomoravské hradiště "Znojem" obnoveno / využito jako jedno ze tří hlavních sídelních center země (vedle Olomouce a Brna). Jeho hlavní dominantou byl kruhový předrománský/románský kostel sv. Hippolyta. Archeologicky nově zjištěné rozměry této rotundy jsou ohromující – vnitřní průměr činí 13,5 metru! V našich zemích nemá srovnání s jedinou výjimkou: hlavní knížecí kostel sv. Víta na Pražském hradě. Mladší hradní kaple P. Marie a sv. Kateřiny ("znojemská rotunda") na ostrohu naproti Hradišti má vnitřní průměr 6,8 metru, je tedy o polovinu menší než nalezená rotunda na Hradišti. Stejně "malé" jsou i ostatní zjištěné románské rotundy u nás, ta v Pustiměři u Vyškova z poloviny 12. století držela dosud rekord s 8,5 metry. Velkomoravské stáří hippolytské rotundy na Hradišti u Znojma bude proto jistě předmětem dalších spekulací; bezpečné archeologické důkazy, které by to potvrdily, se zatím najít nepodařilo. Jisté však je, že hippolytská rotunda byla v 11. století velkofarním kostelem pro celý znojemský hradní okrsek.
Pravděpodobně v důsledku vyplenění znojemské rezidence moravského knížete Konráda II. českými vojsky roku 1146 a v důsledku církevní emancipace za olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka došlo k potřebě ústřední znojemský kostel přestavět. Archeologové upřesnili, že rotunda byla zcela zbourána a na jejím místě vyrostla centrální čtvercová stavba, která byla na vychodě opatřena apsidou s hlavním oltářem. Vrcholně románské zdivo tohoto chrámu je součástí západní stěny dnešního kostela. Centrální čtvercové stavby kostelů byly v 2. polovině 12. století oblíbené; jako paralelu můžeme označit třeba nedaleký nádherný kostel sv. Petra a Pavla v Řeznovicích nad řekou Jihlavou, na staré hranici mezi Znojemskem a Brněnskem. Jako iniciátory tedy můžeme s velkou pravděpodobností označit knížata Konráda II. Znojemského nebo jeho syna Konráda III. Otu. Při kostele byl ustanoven panovníkův představený = "praepositus" = probošt.
V období před založením města Znojma 1222/1226 převzal hlavní farní funkce kostel sv. Mikuláše ve Znojmě, hradišťský kostel se ocitl mimo hlavní dění. Kostel s proboštstvím proto král Václav I. na přímluvu své sestry sv. Anežky roku 1240 daroval pražským křižovníkům s červenou hvězdou. Jak nyní zjistili archeologové, trvalo tři desítky let, než křižovníci konrádovskou čtvercovou svatyni přestavěli do podoby gotického kostela. Ten se v obvodovém zdivu současného kostela dochoval dodnes, byť to tak před oklepáním omítek úplně nevypadalo. Dendrochronologická metoda datovala zdivo do závěru vlády Přemysla Otakara II., po roce 1270.

Na půdorysu současného kostela sv. Hippolyta žlutě vyznačený půdorys veliké (před)románské rotundy

Růžově vyznačen půdorys centrální svatyně moravských knížat Konráda II. a Konráda III. Oty  z 2. poloviny 12. století

Půdorys gotického kostela křižovníků s červenou hvězdou   z 70. let 13. století. Zdivo až na boční kaple stojí dodnes.

Interiér kostela s odkrytými archeologickými sondami