OS paměť krajiny - Karolíniny sad

KAROLÍNINY SADY

Tato lokalita je pojmenovaná po Karolíně Augustě (1792 – 1873),
rakouské císařovně, uherské a české královně, moravské markraběnce atd..

Dcera bavorského krále byla nejprve provdána za Viléma, korunního prince württemberského, ale manželství zůstalo nenaplněno a bylo po sedmi letech rozvedeno. Rakouský císař František I. v dubnu 1816 potřetí ovdověl a jako vhodná manželka mu byla vybrána právě Karolína Augusta. Bylo jí 24 let, císaři 48 let. Spolu navštívili Znojmo v roce 1833. Děti spolu neměli, Karolína se však starala o císařovy potomky z dřívějších manželství. Císaře přežila o 38 let, zemřela ve věku 81 roků. V Praze je po ní pojmenována čtvrť Karlín, ve Znojmě tyto sady, kdežto v Brně nesly Františkovy (dnes Denisovy) sady jméno jejího manžela.

Příkrý skalnatý sráz spadající pod Starým městem a chrámem sv. Mikuláše k řece Dyji se dostal na začátku 19. století do popředí pozornosti znojemských občanských elit, které inspirovány duchem vídeňského biedemeieru toužily po další parkově upravené ploše v bezprostřední blízkosti města. Zároveň mělo zpřístupnění skalnatého svahu napomoci lepšímu komunikačnímu spojení města s romantickou říční plovárnou u Rábštejna, dnes bohužel zatopenou vodami znojemské přehrady.
Roku 1824, s přispěním širokého okruhu dobrovolníků a mecenášů, byla přímo pod Mikulášským náměstím ve staré gotické hradbě

prolomena klasicistní brána, od které nově sestupovala po srázu osázeném drobnými stromovými a keřovými výsadbami široká serpentinová cesta až k starému Podskalskému (Kamennému) mlýnu u mostu přes Dyji (dnes Muzeum veteránů). Pod farou vznikl Hillitzerův altán, kde o nedělích hrála vojenská hudba. Z terasovitých vinic na druhé straně byla postupně upravena Rajská zahrada osazená šeříky. Barokní sousoší Kalvárie z odkazu měšťana Pfändtnera z roku 1720 stávalo původně před Dolní bránou Znojma. Karolíniny sady byly v roce 1922 propojeny Muckovou cestou s Gránicemi. V Rajské zahradě byly opět obnoveny terasy s vinicemi.

Autor: L.Černošek a J. Kacetl, 2018-2019


	Paměť krajiny	zásahy do přírody a krajiny