OS paměť krajiny - větrné elektrárny

Černá zóna brzy i na Znojemsku?

Že jsou časté smogové situace s podstatným zhoršením ovzduší v severních Čechách,na Ostravsku a v některých velkých městech
realitou, na to jsme si už „zvykli“.
Jižní Čechy a jižní Morava zatím platily za industriálně nedotčené krajiny, proto i s čistým vzduchem a kvalitním životním prostředím.
Ale dlouhodobá smogová situace v listopadu a prosinci roku 2011, zaviněná tlakovou výší a bezvětřím ukázala, že nejhůře je na tom celá Morava ,zvláště severní a jižní! Jak je to možné?
Podíváme-li se na mapu kvality ovzduší v naší republice, nebezpečné „černé zóny“ se týkají i Znojemska a Břeclavska, tedy okresů
s minimální industrializací. Příčina je zjevná: dopravní zátěž, průjezd nekonečné řady zvláště polských kamionů, směřujících přes
„Moravskou bránu“ na severu podél řeky Moravy k jihu do Rakouska a naopak.
Okrašlovací spolek ve Znojmě již na počátku devadesátých let, kdy doprava ještě nebyla tak hustá téměř jasnovidně upozorňoval na
dopravní zátěž našeho města (viz např.článek v týdeníku „Znojemsko“dne 24.3.1993), kdy vznikly plány na průtah veškeré dopravy
středem města. Vyslyšeni jsme nebyli, obyvatelé si zhusta budoucí situaci neuvědomovali nebo nás dokonce označili za nepřátele
pokroku. I přes různé tahanice, kdy jsme všelikými cestami průtahu bránili, např.poukazem na památkovou ochranu kamenné dlažby před starou nemocnicí (velké „kočičí hlavy“), bylo nakonec v r.1993 rozhodnuto o trase silnice I/38 – tedy průtahu městem – v původní podobě.
Snažili jsme se také při jednáních na referátu dopravy Okresního úřadu Znojmo o některé úpravy, např.: aby se doprava vyhnula trase
kolem divadla a staré nemocnice (byla by vedena kolem nádraží), takže celé náměstí Republiky a začátek ulice Vídeňské by se staly klidovou zónou, která by se v budoucnu mohla přeměnit na park – jako další pokračování alejí jdoucích kolem hradeb.K našemu názoru se přiklonila i znojemská obec architektů veřejným prohlášením v novinách „Znojemsko“ (podepsáno 11 architektů).
Co se však stalo jako první? Ve středu 31.3.1993 v časných ranních hodinách (jako obvykle) byly skáceny čtyři vzrostlé a zdravé lípy na náměstí Republiky, neboť bránily průtahu silnice přes toto náměstí. Lípy byly staré kolem třiceti let, neboť se sázely asi jako pětileté až desetileté stromy v roce 1968, a to jako tzv. “Stromy Republiky“ za široké účasti veřejnosti, k 50.výročí vzniku ČSR. Celé náměstí pak bylo zdegradováno na dopravní „esíčko“.
Náš spolek sice veřejně protestoval,vyvolal i jednání na referátu životního prostředí Okresního úřadu Znojmo,ale širší veřejnost opět zůstala netečná a proti silničářské lobby jsme sami neměli šanci.
Až byl průtah zprůjezdněn a Znojmáci začali trpět hlukem a smogem, potom se začaly ozývat jednotlivé, ale sílící hlasy obyvatel, zvláště těch, kteří vůbec nemohli otevřít okna – na ulici Havlíčkova, Čermákova a další. Začalo se uvažovat o stavbě obchvatu.Ten by byl možná už dávno dokončen, ale ve městě je také silná „zahrádkářská lobby“, která, když si postaví hlavu, nic radnici neprojde.
A tak je to i s obchvatem města – jeho stále nefunkční část vede k několika zahrádkám, jejichž majitelé s vykoupením pozemků nesouhlasí a v klidu si pěstují zeleninu, zatímco ostatní dýchají jedovatý vzduch ve městě.
Bylo také několikrát provedeno měření hlučnosti,ale např.v říjnu 2001 uvedla Okresní hygienická stanice,že: „...Znojmo v ČR sice patří mezi hlukem dopravy nejvíce postižená města, ale naměřené hodnoty se pohybují na hranici dané vládním nařízením č.502/2000 Sb.“ (viz „Znojemský týden“ z 15.10.2001). Na nejfrekventovanějších místech ve městě byla v roce 2000 naměřena průměrná hodnota denního hluku 68,3 decibelů (hranice zátěže je 72 decibelů) a stejné hraniční hodnoty u prašnosti. Za dalších 10 let, tedy do dneška, ovšem doprava, a zvlášť kamionová, dále zhoustla. A to už vysvětluje blížící se „černou zónu“ na mapě.
Jaké jsou možnosti řešení?
Zásadní je dokončení trasy obchvatu města, a tím vymístění kamionové dopravy z jeho středu.
Dalším je rozšiřování sítě cyklostezek – zatím vedou stále odnikud nikam, cyklisté jezdí po chodníku, policie tento závažný přestupek dlouhodobě toleruje (!) a některé cyklostezky, za velké peníze vybudované, např.na ulici 28.října, nejsou prakticky využívány, neboť hlavní směr veškerého pohybu chodců i dopravy je zhruba severo-jižní. Navíc cyklostezky vedené alejemi podél městských hradeb zdevastovaly zeleň parků a zmenšily jejich plochu.
Zatím jediným pozitivem je uvedení elektrifikované železniční trati Vídeň – Znojmo do provozu v prosinci r.2009. Tu nám však postavili
Rakušané – my totiž nemáme na nic peníze, a i tak je to zde jen kapka v moři.
Podívejme se tedy ještě jednou na mapu kvality ovzduší v ČR a začněme zde, na Znojemsku, konečně něco smysluplného dělat pro své okolí a pro své zdraví.

Smogová situace v České republice, listopad 2011

Dr.L.Černošek,leden 2012.


	Paměť krajiny	zásahy do přírody a krajiny