Předposlední lednový den, ve svých 74 letech, zemřel Petr Lobpreis, bývalý basista první big-beatové skupiny na Znojemsku, která si tehdy, v šedesátých letech, dala název Bezejmenní.

Skupina vznikla na znojemském gymnáziu v roce 1963. Skládala se z pěti studentů druhého ročníku. Všichni měli v rodném listě rok narození 1947. Byli to: Jiří „Nick“ Adam, který hrál na sólovou kytaru, Jaroslav „Pytlák“ Říha byl hráčem na doprovodnou kytaru, Milan „Šoufek“ Soukup „obsluhoval“ bicí, Aleš Říha byl klavírista a Petr Lobpreis basový kytarista. Zpočátku se hledali a hráli všechno možné, jako třeba Zelený pláně. Pak si jich ale všiml o něco starší zpěvák Vilda Beran a začali hrát pořádný bigbeat a rokenrol. Za znělku si zvolili opravdový vypalovák Good Golly, Miss Molly a s ním vždy svoje koncerty zahajovali. Jejich domovskou scénou byl velký sál Liďáku (Lidového domu) ve Znojmě, který byl vždycky plný, co říkám, vždycky narvaný. Vzpomínám na tu úžasnou atmosféru a na ten tehdy úplně nový zvuk elektrických kytar, který každého dostal. Na tanečním parketu pak, i díky nim, vládl vodvázaný tanec. To byla ta pravá „zlatá šedesátá“!

Postupně začaly vznikat i další bigbeatové skupiny. Na gymplu jsem se stal členem jedné z nich – Beat-boys, ale co naplat, úrovně Bezejmenných žádná z nich nedosáhla. Když však kluci z Bezejmenných v roce 1965 odmaturovali, kapela skončila, všichni se rozeběhli do dalších škol a do světa. Z „Nicka“ se stal vážený brněnský architekt, Aleš Říha vystudoval techniku, „Šoufek“ se stal tělocvikářem. Jen „Pytlák“ Říha s Petrem Lobpreisem se dál věnovali hudbě a založili ve Znojmě country skupinu Voraři. Petr také nějakou dobu učil v hudební škole, ale konzervatoř, kterou začal, už nedostudoval.

V roce 2011, po dlouhé těžké nemoci zemřel „Nick“, tehdy už Ing. arch. Jiří Adam, a nyní, letos v lednu, i Petr Lobpreis.

Ale my, tehdy v „šedesátkách“ mladí, kteří jsme slyšeli Bezejmenné, ani dodnes nezapomeneme na jejich nově znějící hudbu.