malé logo
Okrašlovací spolek ve Znojmě
os staré Znojmo

P a m ě ť   m í s t a

Klement Gottwald již není čestným občanem města Znojma.

Podle webových stránek Města Znojma (umístění: Složky dokumentů – Internetový servis MěÚ – Město a samospráva) z 1. 12. 2015 (zodpovídá ing. Josef Čep) bylo čestné občanství města Znojma uděleno po květnu 1945 do 1. 12. 2015 celkem 21 osobám. Namátkou jmenujeme dr. Josefa Mareše, dr. Eduarda Beneše nebo Františka Koukala. Poslední čestné občanství bylo uděleno 14. 9. 2015 panu Josefu Vlasákovi.
V Ročence Okresního archivu ve Znojmě z roku 1987 se na str. 108 z krátkého článku „Klement Gottwald na Znojemsku“ dozvídáme, že (citujeme):

 „...Na dalším listě jsou obdobné doklady ... ze dne 17. 3. 1950, jímž jako prezident oznamuje znojemskému národnímu výboru, že přijímá čestné občanství města Znojma ...“

Až v roce 2000 zastupitelstvo města Znojma zrušilo Klementu Gottwaldovi čestné občanství našeho města..

Přílohy:
Znojmo, webové stránky města
Čestní občané města Znojma
Seznam a uvedené údaje vycházejí z podkladů Státního okresního archivu ve Znojmě

Dr. T. G. Masaryk, dr. Karl Bacher, I. A. Onkin, M. R. Sinělnikov, JUDr. Josef Mareš, dr. Edvard Beneš, dr. Enzo Boscherini, Josef Mordych, Giuseppe Maturi, PhDr. Jaroslav Zástěra, Miroslav Kabela, František Koukal, Stanislav Marák, JUDr. Vilém Veleba, dr. Jan Vlk, brig. gen. Jiří Jaroš, plk. František Coufal, PhDr. Karel Polesný, plk. Adolf Zelený, Viktor Andreas Schneider, Herbert Felix, prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc., Josef Vlasák.

Jsou zde uvedeni čestní občané města Znojma od roku 1930 do roku 2015. Je jich 23, v textu městských webových stránek jsou k nim uvedeny i podrobnosti. Jak vidno, Klement Gottwald mezi nimi není.
Navíc nutno uporoznit, že čestné členství města Znojma se udílelo i před vznikem ČSR, zde v tomto seznamu není uvedený ani jeden. Za tuto část webu odpovídá ing. Čep, poslední změnu učinil 1. 12. 2015.
 
Vyzýváme k doplnění seznamu, zvláště z období před rokem 1918.
 
Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ČR č. 28/2009, čestné občanství obce, právní předpis Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ustanovení paragr. 36, paragr. 84 odst. 2 písm. s), aktualizace 1. ledna 2014, 

Udělování čestného občanství obce náleží do samostatné působnosti obce a podle paragr. 84 odst. 2, písm. s), Zákona o obcích, do výhradní působnosti zastupitelstva obce. Institut čestného občanství obce je upraven v paragr. 36 odst. 1, Zákona o obcích. Zákon umožňuje udělit čestné občanství pouze fyzickým osobám. Předpokladm pro udělení čestného občanství jsou zásluhy o rozvoj obce, a to zásluhy významnou měrou. Kvantifikace tohoto přeedpokladu je však de facto neměřitelná a v podmínkách různých obcí neporovnatelná, takže záleží jen na příslušném zastupitelstvu, jak se s ním vypořádá.

Není nezbytné organizační ani věcné otázky spojené s udělováním čestného občanství řešit formou právního předpisu (obecně závazné vyhlášky). V obecně závazné vyhlášce nelze pro absenci výslovného zákonného zmocnění stanovit žádné povinnosti směřující navenek (mimo orgány obce). Pro udělování čestného občanství může zastupitelstvo obce přijmout vnitřní pravidla, event. věc řešit případ od případu, protože udělování čestného občanství jistě není na denním pořádku a jeho udělení není vázáno na žádné termíny, jejichž dodržení by bez podběžné formální písemné připravenosti mohlo být ohroženo.

Určitá oprávnění osob, kterým bylo čestné občanství uděleno, jsou oprávnění nepřenosná a vázaná výhradně na tyto osoby (to vyplývá z pojetí celého institutu). Jestliže držitel čestného občanství zemře, zmíněná oprávnění na nikoho nepřecházejí. Způsobilost vykonávat je či nikoliv však nemá žádný vliv na to, že oceněná osoba zůstává čestným občanem obce i po své smrti. Protože zákon neupravuje odejmutí čestného občanství ani jeho právní osud po smrti oceněných osob, je zcela v kompetenci zastupitelstva obce, jaká pravidla pro tyto případy přijme nebo jak bude jednotlivé případy ad hoc řešit.

Z výše uvedených důvodů činíme jediný závěr: obec může udělovat čestné občanství buďto jen živým osobám, nebo jen zemřelým osobám, anebo živým i zemřelým osobám, případně nemusí svého oprávnění k udělování čestného občanství využívat vůbec. Svůj postup může realizovat zcela spontánně nebo na základě formálních pravidel, pro něž zákon nestanoví žádnou povinnou formu. Z těchto tezí vychází při hodnocení věci odbor dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra jako orgán dozoru nad zákonností v činnosti územních samosprávných celků.

Kopie článku „Klement Gottwald na Znojemsku“ (uveřejněno v Ročence Okresního archivu ve Znojmě, 1987, v kapitole 5: Nová regionální literatura, str. 108).

Klement Gottwald na Znojemsku. Vydala Okresní knihovna ve Znojmě v roce 1988, 10 volných listů vložených do obálky, 700 výtisků.

Soubor dokumentů byl vydán na počest 40. výročí návštěvy Klementa Gottwalda na Znojemsku. Jedná se o obrazový dokumentační materiál, který vedle obvyklých fotografií zveřejňuje formou faksimilí reakci znojemského tisku na návštěvu K. Gottwalda na Znojemsku v roce 1946. Jde především o Týdeník pro pohraničí z 23. března 1946, který na první straně přinesl článek „Soudruh Gottwald ve Znojmě“ a další články téhož týdeníku z 31. 8. 1946 (Předseda vlády s. Klement Gottwald a min. zemědělství s. Julius Ďuriš u nás) a ze dne 7. 9. 1946 (Šatovský slavný den). Dále je uveřejněna fotografie z pobytu Klementa Gottwalda v Moravském Krumlově dne 1. 9. 1946, faksimile dekretu, jímž MNV Prosiměřice oznamuje prezidentu Gottwaldovi, že se na slavnostní schůzi dne 21. 11. 1948 jednomyslně usnesl jmenovat jej čestným občanem své obce a odpověď Kanceláře prezidenta republiky z 9. 11. 1948, v níže se uvádí, že prezident přijímá čestné občanství obce Prosiměřic.

Na dalším listě jsou obdobné doklady, jimiž Gottwald oznamuje dne 29. 11. 1947, ještě jako předseda vlády, že přijímá čestné občanství městyse Vranov n. Dyjí a ze dne 17. 3. 1950, jímž jako prezident oznamuje znojemskému národnímu výboru, že přijímá čestné občanství města Znojma.

Dokumenty jsou doplněny životopisnými daty a faktografickými údaji k pobytu K. Gottwalda na Znojemsku.

Tolik citace článku. Soubor dokumentů je možno v badatelně Státního okresního archivu Znojmo prezenčně vypůjčit a prostudovat, event si udělat kopie. Na jednom z listů vložených do obálky souboru je tato odpověď prezidenta Gottwalda Místnímu národnímu výboru ve Znojmě (strojopis na hlavičkovém papíru, dole s podpisem „Gottwald“):

President Československé republiky 
V Praze dne 17. března 1950.

Drazí spoluobčané,

s potěšením jsem přijal diplom čestného občanství Vašeho města a upřímně Vám děkuji za tuto Vaši pozornost i za Vaše upomínkové dary.

Znojmu a jeho občanstvu přeji, aby vymoženosti lidově demokratického zřízení jim zajistily plný rozkvět a spokojenost. Nepochybuji, že moji znojemští spoluobčané se o dosažení tohoto cíle sami úspěšně přičiní tím, že na svých pracovištích budou svědomitě plnit úkoly pětiletého plánu a přispívat tak k výstavbě socialismu v naší republice.


Vaší práci přeji mnoho zdaru.

Gottwald

Místní národní výbor
Znojmo
   

Sepsal dr. Lubomír Černošek, leden 2019 a doplnil v březnu 2023.
                                                                 
zpátky úvod