Zatímco současné vedení radnice v čele s Eliškou Volnou, která se uchází o hlasy voličů s uskupením Nezávislé Hrušovany, považuje záchranu památky za povinnost danou zákonem, někteří z opozičních zastupitelů a kandidátů namítají, že investice do zámku zbytečně zadlužují město. „V zastupitelstvu dlouhodobě není shoda na tom, co má v zámku být a ani nevíme, kolik celá rekonstrukce bude stát a kolik bude stát provoz. Z mého pohledu je sypání peněz do zámku do budoucna časovanou bombou. Bez promyšleného projektu, bez shody v zastupitelstvu,“ nelíbí se opakovaně například Patriku Reichlovi, lídru uskupení Společně pro Hrušovany 2022.

V té souvislosti poukazuje také na ztracené miliony ve Sberbank, v níž kvůli ruské válce na Ukrajině uvízlo městu pětadvacet milionů korun, které nahradilo úvěrem, aby nemuselo zastavit rozpracované investice.

Hrušovanský zámek se léta nachází v havarijním stavu, významné dotace se na jeho obnovu městu nedaří opakovaně získat. Jeho záchranu proto provádí postupně. Nyní na něm řemeslníci opravili střechu a krovy za zhruba osm milionů korun. „Chceme zamezit ztrátě kulturní památky, která je nenahraditelná. Nachází se zde například nástěnné malby Alfonse Muchy. V případě, že by město nepracovalo na zlepšení technického stavu zámku, vystavilo by se také riziku pokut, a to nejen ze strany památkové péče,“ upozornila naopak Eliška Volná.

V minulosti už Hrušovanští investovali do statického zabezpečení základové desky zámku, odvodnění a dalších udržovacích prací především v nižších patrech budovy. V plánu je umístit do zámku výuku základní umělecké školy nebo v něm zřídit společenský sál pro pořádání akcí či svatebních obřadů.


V názoru nejsou zcela jednotní ani obyvatelé města. „Mělo by se to dodělat všechno, je to památka a kolem ní krásný prostor. Zázemí by tady mohly najít třeba i děti z mateřské školy, protože míst ve školce je málo. Bojím se, že přijde nové vedení a opravy se zastaví úplně,“ podělila se například Jiřina Kročilová.

Rozčilení neskrýval naopak muž, který ale odmítl redaktorce Deníku sdělit své jméno. „Stojí to peníze, pořád se to opravuje a pořád to není hotové. Přijde nové vedení a zastaví se to úplně,“ sdělil se stejným závěrem, myšleným ale v opačném významu, tedy nesouhlasu s opravami.


K památce se vyjadřovali i návštěvníci města. „A co s tím chtějí dělat, nechají to spadnout? Je jasné, že se peníze těžko shání, ale opravovat se to může postupně, klidně deset let. Mohou se tu scházet pak kluby, důchodci, děti, obyvatelé,“ přikláněl se k opravám Jiří Letocha, který jezdí do Hrušovan k synovi.

Podobně smýšlela i Jarmila Nedělová z blízkých Břežan, která vyráží do Hrušovan za nákupy. „Když začali, ať to dodělají, ať zámek nechátrá dál. Je to krásné místo, viděla bych tady třeba domov důchodců,“ měla jasno žena.
                               
                                       
Podle starostky Elišky Volné nebudou letošní volby v Hrušovanech ale jen o zámku či úvěru města. „K situaci ve Sberbank a našemu zámku jsme vydali pro naše občany tiskové zprávy. Obojímu se intenzivně věnujeme a řešíme. Stejně jako spoustu dalších akcí, které letos započínáme, realizujeme a vedeme k dokončení,“ poukázala Volná..


Pohled do historie

Nejstarší doklady o obyvatelích na území Hrušovan nad Jevišovkou pochází z paleolitu, tedy z doby kolem roku 60 n. l. Pamatují Kelty, germánské kmeny i římské vojáky a nakonec Slovany. Ale také násilný odchod německých obyvatel po druhé světové válce.

Významný rozkvět města přineslo vybudování železniční dráhy, jenž v roce 1870 spojila Vídeň s Brnem. Železnice přinesla i rozmach tamního cukrovaru, který ve městě vznikl dvacet let před jejím zprovozněním. Právě jeho majitelé zaměstnali později i slavného malíře Alfonse Muchy a dodnes je město prošpikováno jeho freskami a objevují se stále nové. Cukrovarnictví prosperuje v Hrušovanech dodnes.

Spoléhá na to, že lidé vidí, co se ve městě za poslední léta podařilo i přes covid vybudovat. „Nejen v infrastruktuře, ale také ve zdravotnictví, v němž podporujeme například specializované lékaře, ale i sportu a službách. Máme připraveno a rozpracováno spoustu projektů. Pokud nás ve volbách občané podpoří, budeme pokračovat a realizovat započaté a plánované akce,“ ujistila starostka.

Podle opozičního zastupitele Patrika Reichla rozhodne o výsledku voleb v Hrušovanech také to, jestli občanům vyhovuje, že se k dění ve městě mohou vyjádřit pouze jednou za čtyři roky při volbách, anebo budou mít příležitost se na dění, investicích a prioritách města aktivně podílet celé čtyři roky. „Vyjadřování se a spolupráce občanů na vedení města je pro nás hlavní princip toho, co lidem nabízíme. Nestačí s nimi komunikovat jednostranně jednou za pár měsíců prostřednictvím zpravodaje. Občané musí mít prostor věci ovlivňovat, vyjadřovat se,“ představil Reichl hlavní prioritu své kandidátky.


To, že něco takového Hrušovanští chtějí je podle něj patrné i z toho, že v těchto i předcházejících volbách kandiduje ve městě velký počet uskupení s celkem sto pěti zájemci pracovat pro město. „To je pro nás skvělá zpráva. Bohužel, zastupitelstvo má jen patnáct míst. My chceme nejen těmto lidem, ale všem Hrušovaňákům dát příležitost být součástí rozhodování. I proto jsme dělali několik anket a z nich také vytvořili programové priority. Nabízíme to, po čem občané touží, a co potřebují,“ zopakoval důraz na spolupráci Patrik Reichl.

Jeho uskupení chce také prosadit výstavbu cyklostezky, která by propojila Hrušovany s okolím, městských nájemních bytů pro mladé rodiny a vytvořit podmínky pro vznik nových pracovních míst v Hrušovanech, aby občané nemuseli dojíždět do Brna, Mikulova, Pohořelic nebo Znojma.