malé logo
Okrašlovací spolek ve Znojmě
os staré Znojmo

P a m ě ť   m í s t a

  

Polský kámen - 1831

Polské povstání, jehož cílem bylo opětovné sjednocení polského státu, vypuklo v listopadu 1830. Přes počáteční nadšení a hrdinství povstalců bylo v září 1831 potlačeno početně silnější a lépe vyzbrojenou armádou ruského cara. Část povstalců (asi 20 000 bojovníků) se uchýlila na území habsburské monarchie, do Haliče, kde byla odzbrojena a přes Moravu a Čechy postupně eskortována do Bavorska a Saska. Česká pokroková veřejnost s povstalci sympatizovala a mnozí z nich (F. A. Brauner, K. H. Mácha, K. Sabina, F. Zach) se snažili pro ně zajistit účinnou pomoc. Jedním z měst, kde našlo azyl několik stovek polských emigrantů, bylo i Znojmo. O jejich pobytu svědčí tzv. Polský kámen, ve skále vytesaný nápis “Pobyt officerów polskich 1831“. Tento skromný památník se nacházel v údolí Dyje, u cesty mezi výletním hostincem U Rabštýna a Obří hlavou; stál zde více než 130 let.

V roce 1931 ho se svolením městské rady a s pomocí Okrašlovacího spolku a oddílu znojemských skautů obnovil a opravil Česko-polský klub a převzal do své péče. V témže roce byla nazvána v Masarykově kolonii „Polskou ulicí“ ulice vedoucí směrem k Polskému kamení.  V r. 1966 zaplavila původní kámen voda znojemské vyrovnávací nádrže, kde leží dodnes.

Dalším dokladem o pobytu polských emigrantů je nápis se jmény sedmi polských důstojníků (J. Grabowiecki, Lacki, Hilke, Nieprzecky, Szymonski, Zdizynski, Lauryn) a datem 25. února 1832 na nedalekém Novém Hrádku.

 

Polský kámen
foto:  Karel Bula

Původní „Polský kámen“    


Dr. Jiří Červenka, Znojmo 2011

zpátky úvod