malé logo
Okrašlovací spolek ve Znojmě
os staré Znojmo

P a m ě ť   m í s t a

  

Otevřete hranice!

žádá část znojemské opozice ministra Hamáčka.

Minulý týden odeslala skupina osmi znojemských opozičních zastupitelů ministru vnitra ČR Janu Hamáčkovi otevřený dopis s požadavkem na co nejrychlejší návrat k předkrizovému stavu a otevření hranice s Rakouskem. Svůj požadavek odůvodňují existenční závislostí stovek znojemských podnikatelů na rakouských zákaznících, obchodu s rakouskými firmami, situací pendlerů a roztržených rodin. Zdůrazňují přitom skutečnost, že koronavirová nákaza na Znojemsku ani v přeshraničních dolnorakouských okresech není nikterak extrémní a uzavřená hranice jen prohlubuje periferní postavení Znojma.
Mezitím vláda minulý čtvrtek nezávisle na dopisu uvolnila uzavřené hranice, jejichž přechod je ovšem dál komplikován oboustrannými karanténními opatřeními.

Dopis je pozoruhodný i z několika jiných hledisek. Poprvé, pokud se nemýlím, se pod společnou výzvu podepsali zastupitelé z více opozičních stran – pět z uskupení Pro Znojmo (JUDr. O. Štefaniková, Ing. P. Bojanovský, PhDr. J. Kacetl, Bc. J. Krainer, Mgr. L. David), dva z KDU-ČSL (MUDr. P. Jajtner, M. Venuta) a zastupitel z České pirátské strany (Mgr. P. Nevrkla). Mimo zůstali opoziční komunisté a zastupitelé za Okamurovu SPD.
Je otázkou, zda signatáři vyzvali k podpisu i koaliční zastupitele. Evidentním faktem je, že podepsaní obešli vedení města. Starostovi Janu Groisovi poslali text jen na vědomí. Možná zůstala koalice stranou i kvůli formulaci, v níž je poukázáno na dlouhodobé periferní postavení Znojma, což si znojemská koalice až tak nepřipouští. Dopis je možné brát i jako jeden z nemnoha příkladů, kdy opozice aktivně přestoupila práh svých stranických či profesních zájmů. Návrhem korespondujícím s rostoucím tlakem podnikatelské sféry i veřejnosti chytře narušila monopol radničních iniciativ. Lze v tom spatřovat i snahu ubrat předvolební vítr z plachet ČSSD v čele se starostou a jemu přisluhujících koaličních partnerů.



Autor: J.C. Roupec, e-Rojnost č. 136 - 28.04.2020



Chybíte nám!


znělo z obou stran mostu u Hardeggu.

O dopisu, který Janu Hamáčkovi adresovalo osm znojemských opozičních zastupitelů z uskupení Pro Znojmo, KDU-ČSL a Pirátské strany, žádající ministra vnitra a současně šéfa ústředního krizového štábu v zájmu příhraničních regionů, moravského a dolnorakouského, vzájemně propojených ekonomickými i sociálními vztahy o co nejrychlejší otevření hranice v intencích před koronavirovou krizí, jsme psali v minulé Rojnosti. Pod názvem Morava zdraví Dolní Rakousy se na podporu požadavku uskutečnilo v letošní prvomájové odpoledne na mostě přes Dyji pod Čížovem malé občanské shromáždění, které z druhé strany Dyje přišla za stejným účelem pozdravit skupina Rakušanů ze sdružení Wir für Retz.

Most přes Dyji na cestě z Čížova do rakouského městečka Hardegg by mohl být sám o sobě symbolem přetržených a opět navázaných moravsko-dolnorakouských sousedských vztahů. Na přelomu září a října 1938 se na něm odehrály líté boje mezi zfašizovanými příslušníky Freikorpsua českými celníky, podporovanými mužstvem Stráže obrany státu. Přestože most i celnice byly tehdy ubráněny, záhy padl bez boje spolu s odtrženým pohraničím do rukou Němců. Po válce v souvislosti s uzavřením hranice byl most součástí železné opony mezi Východem a Západem.Most s vytrhanými prkny byl neprůchodný až do jara 1990, kdy byla položena nová mostovka, opraveny pilíře a natřena ocelová konstrukce. Tehdy 17. dubna se slavnostního znovuotevření  mostu zúčastnily tisíce lidí z obou stran hranice. V současnosti, v době krize, způsobené nenadálou koronavirovou pandemií, je most opět uzavřen.

„Situace na jihu Moravy nyní připomíná stav před třiceti lety, kdy se z oblasti po uzavření hranice znovu stala odříznutá periferie. Opatření je přitom zbytečné, počty nakažených koronavirem jsou na moravské i rakouské straně pomezí nízké,“ říká dr. Jiří Kacetl, iniciátor dopisu ministru vnitra. „Od začátku je ze statistik jasné, že dolnorakouské okresy severně od Dunaje jsou nákazou koronavirem postiženy naprosto marginálně, stejně jako oblasti jižní Moravy – od Slavonic přes Znojmo a Mikulov až po Břeclav. Běžný člověk v daleké Praze či Olomouci nad tím může mávnout rukou a říct, že trpíme všichni, i my ve vnitrozemí se musíme uskrovnit. Jenže to není totéž. Příhraniční oblasti jižní Moravy jsou s Dolním Rakouskem spojené společensky a hospodářsky již natolik, že současná de facto úplná uzávěra znamená totéž, jako byste například v případě Brna zcela uzavřeli celou jižní polovinu okresu Brno-venkov či u Prahy celý okres Praha-východ. Jaké by to bylo? Zajisté nepředstavitelné“.



Autor: J.C. Roupec, e-Rojnost č. 137 - 05.05.2020
*


Most u Hardeggu - 01.05.2020

Účastníci setkání na mostě přes Dyji u Hardeggu, foto: Alena Paulenková


zpátky úvod