Okrašlovací
spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
Vranovskou sezonu
zpestří popraviště
Vranovský
Okrašlovací spolek společně s
Národním parkem Podyjí
zpřístupnil pro
nadcházející hlavní sezonu
novou vycházkovou stezku. Dostanete se na ni od kostela ve
Vranově směrem vzhůru nad serpentiny. Romantiku ale nečekejte. Cesta
vás zavede na místo zvané
Šibeniční vrch. V minulosti tam skutečně
šibenice stála.
Například v roce 1740 tam byla katem z Mikulova
pověšena mladá žena ze Stálek.
Zavraždila své novorozené nemanželské
dítě. Trest smrti byl na ní vykonán po
několikatýdenním věznění a intenzivně
prováděném mučení. O několik
měsíců později, kdy byl oběšen ještě
jeden hříšník, se však
majitelka panství Marie Anna Pignatelli vzdala
práva popravovat ve prospěch soudu
královského města Znojma. Možná se už
na oběšence na kopci nechtěla z oken zámku
dívat. Ale důvod mohl být
prozaičtější - popravy ji stály hodně
peněz.
Vranovský soud měl k dispozici také
pranýř. Stával zřejmě přímo v
městečku. Doložen je případem vranovského
rodáka Alexandera Grasmanna, který byl k němu
čtyři dny přivázán. Na krku měl tabulku,
popisující jeho zločin
vloupání. Poté byl za
velkého přihlížení
místních veřejně zbičován a
vymrskán z obce.
V letech 1850 až 1945 se pak stal Vranov sídlem
nejmenšího moravského
okresního soudu s civilní i trestní
agendou. Jeho působnost se vztahovala na obyvatele obcí,
které příslušely k panstvím
Ctidružice, Uherčice, Bítov a Vranov. Jen tak pro
zajímavost: na přelomu předminulého
století jich zde žilo přes devět tisíc, z toho
Čechů jen něco málo přes tisíc.
K Šibeničnímu vrchu ve Vranově nad
Dyjí se vztahuje strašidelná pověst
Ďáblovo sídlo.
Alžběta
Janíčková, Znojemsko,
12.7.2013
Šibeniční
vrch - kresba od Petra Rašky
