Příležitostí jim budou akce pořádané v prostorách společenského a vzdělávacího centra, které dá budově nové využití. Vznikly zde prostory pro expozici, školící místnosti, informační centrum, ale také víceúčelový sál. „Situace s pandemií způsobila, že se stavba o půl roku zdržela. Ještě čekáme na dodání interiérového vybavení. Navíc nám současná situace neumožňuje ani slavnostní otevření v režimu, jaký si stavba zaslouží. Počkáme až se situace zlepší,“ plánoval starosta Znojma Jakub Malačka.
   
   
V suterénu nahlédnou příchozí do expozice a lapidária, které přiblíží stavební vývoj Louckého kláštera. Přízemí poslouží jako pracovní dílny pro školení a kurzy řemesel. „V prvním patře bude informační centrum, do něhož byl vytvořen zcela nový vstup. Víceúčelový sál s kapacitou dvě stě osob bude sloužit pro pořádání kulturních, společenských a vzdělávacích akcí, výstavy i konference. V sále je pohledově přiznaná krovová konstrukce až do vrcholu střechy, což celému prostoru dodává vzdušnost a jedinečnost,“ popsala interiér mluvčí znojemské radnice Soňa Bystřická.

Rekonstrukce byla také příležitostí pro archeology, na něž čekaly překvapivé nálezy. Například kosterní pozůstatky z období středověku a novověku. Včetně kostry malého batolete z 12. století. V prostoru rajského dvora objevili dva sklepy.
 
 
Stavební dělníci rozebrali podlahy, bourali nové dveřní otvory i nevhodné příčky. Opravou prošel krov, střechu zakryla keramická krytina s několika měděnými vikýři ve tvaru volského oka. Nechybí rozvody inženýrských sítí, ani zrestaurované kamenné prvky z původního zdiva. Budovu zdobí nová fasáda včetně kamenného schodiště.

Znojemští oceňují i spolupráci s římskokatolickou farností Louka, díky níž se podařilo obnovit původní boční vstup do kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava z prostoru severního ambitu. „Bylo úžasné sledovat, jak se zchátralá budova mění před očima. Tým, který na stavbě pracoval, si zaslouží velký obdiv. Jedná se totiž o středověký objekt v areálu národní kulturní památky Louckého kláštera, kde téměř každý stavební zásah znamenal cenný archeologický nález,“ vyzdvihl Malačka.

Rekonstrukci umožnila přeshraniční spolupráce pod hlavičkou česko rakouského projektu s názvem Centrum obnovy společného kulturního dědictví, finančně ho podpořilo Ministerstvo pro místní rozvoj z programu Interreg. Znojemští na něm spolupracovali s rakouským městem Retz a spolky na obou stranách hranice. Obnova Staré školy vyšla na 71 milionů korun, z toho 1,85 milionů Euro zajistila dotace.