Návrh na urbanistické řešení města Znojma


Při obnově a modernizaci sídla je nepochybně nutno vzít v úvahu stávající strukturu města, jeho významné kulturní, historické a architektonické významnosti tak aby nebylo porušeno jeho ego loci, které si já spolu s Vámi přeji zachovat více než průměrný znojemčan.
 
Je nutné poznat jeho historii abychom mohli předvídat jeho budoucnost a stanovit si možné limity.  Proto si nyní dovolím takový malý exkurz do minulosti.  Město Znojmo bylo od své lokace formováno jako významné středisko obchodu, správy i „průmyslu“. Z těchto důvodů se časem urbs měnil a přizpůsoboval. Nechci zde popisovat vývoj, ale je jasné, že nové nahrazovalo starší zcela pragmaticky. Měnil se styl, domy rostly do výšky (alespoň v samém centru), slučovaly se parcely. Tento přirozený vývoj prostě byl, je a bude. Tyto změny byly odvislé od ekonomického a mocenského postavení města. Město uvnitř hradeb začalo být malé a tak v první třetině architekti města po vzoru geniálního Hausmana vytváří město zcela nové a to právě podle pařížského vzoru. Prolamují hradby vytváří novu ulici, která přirozeně propojuje staré s novým. Vzniklý koncept je v „novosadech“ respektován dodnes. Díky bohu nebylo dostatek síly a peněz na to aby bylo přestavěno centrum. Proto stavební ruch v centru utichá a během první republiky je realizováno relativně málo staveb, které však městu dávají skutečně městský charakter. Tyto stavby se dnes již sami stávají památkami. V období socialismu pak plánovači lepí k městskému jádru pod vlivem socialistického realismu moderní noclehárny – sídliště.  Samotné centrum se stává sociálním ghetem. Když pominu pár dostaveb z období po roku 1989 které až na vyjímku zbourání kasáren na Jarošově ulici nemění charakter města. Avšak i zde obytné domy dodržují výšku a linii ulice a tedy dochází k modernizaci nikoli ke změně charakteru. (Ovšem tím nemyslím debilní rozhodnutí o výstavbě Kauflandu, za což by na někoho měla být podána žaloba). Okolní vesnice, které je nutné považovat za Znojmo utrpěly odsunem Němců,  přestaly se rozvíjet a dodnes se z toho nevzpamatovaly.

V takovém stavu se nacházíme a je nutné zvažovat co s tím. Ideální by bylo najít ono velkorysé a realistické řešení limitů.

Obecně na jakoukoliv stukturu mohu nahlížet jako na soubor jednotlivostí, přičemž každá existence je naprosto unikátní a žije svým životem ať už je pro význam struktury dominantní či naprosto bezvýznamná. Vedle toho stojí potřeby onoho obecného bytí struktury jako celku a nutnosti přizpůsobivosti jedince. Hledání onoho kompromisu je nepochybně velikým uměním.

Z výše uvedeného vyvozuji, že pokud si sídliště neumí obhájit svou opodstatněnost a vnitřní strukturu  postupně odumírá. Proto je nutné si stanovit základní filozofii funkce – průmysl, turismus, správní a obchodní centrum, centrum kultury a vzdělanosti  atd. Tomu pak bude muset odpovídat širší urbanistické řešení vyhovující občanům.

Znojmo ať je mi sebemilejší se bez průmyslu nemůže obejít a proto je nutné vytvořit novou průmyslovou zónu, a připojit se na nadregionální dopravní trasy. Tato úvaha není až tak samoúčelná jak by se mohlo na první pohled zdát. Jako jeden příklad je výstavba nutného obchvatu a jeho velmi obtížné napojení na střed města neboť na to nebylo pamatováno. V protikladu k tomu vyniká geniálnost našich předků, kteří dislokovaly, tehdy ojedinělou průmyslovou zónu na jih od strategické železnice a vytvořili silniční obchvat  kolem historického centra který jako jedinný funguje dodnes. Rozvoj města v období socialismu zcela zdeformoval tvář městského sídliště a vytvořil z něj dlouhou lhotu v poměru délky k šířce 3:1, ale to jen na velmi omezeném místě. Jinde je poměr  menší. Tento fakt by měl být rovněž v budoucnu respektován a opraven.
Současně také chápu, že napravit současný stav je běh na dlouhou trať a to nejen proto, že město neprožívá a zřejmě dlouho požívat nebude stavební ruch spojený s jeho rozvojem, ale také proto, že vlastníci se naštěstí nechovají plánovitě v rámci nějakého ideologického záměru. Z výše uvedených fakt je tedy každý negativní zásach do tvářnosti města velkou ranou. A těch těžkých zranění již utrpělo Znojmo dosti.

Cílem této práce není ustanovit nové památky jako takové ale vyvořit názor na to jak by se mohlo a mělo postupovat při dostavbách a rekonstrukcích. Každý investor by měl dopředu vědět jaké limity mu která lokalita skýtá. Tím bude respektováno jeho svoboda vlastnictví poměřováná svobodou ostatních občanů

Vhledem k tomu, že nejsem vzdělán v této oblasti chápu tento dokument jako subjektivní příspěvek  jako určitou diskuzní platformu, která zcela jistě nepostihne celou složitost děje a bude se zabývat spíše onou fází udržování  funkčnosti, estetičnosti  a zachování existujících architektonických hodnot tak jak bylo naším zasedáním doporučeno.

Pominu-li všechny ostatní urbanistické axiomy jako je infrastruktura, dopravní komunikace atd. které je zcela zoufale řešit, potom z architektonicko – historického řešení mohu útvar rozdělit  následovně.

MPR Horní část města,  ohraničená nám, Svobody, ulicí Dělnická, Do Lesek a železniční tratí. Střední část města, (Novosady)  ohraničená ulicí Milady Horákové a 28 října, železniční tratí a Dyjí Spodní část města včetně průmyslové zóny a Dobšic Ohraničené údolím Lesky a řekou Dyjí a železniční tratí. Předměstské části včetně obcí které sice nejsou součástí Znojma ale jsou tak chápány, Popice, Konice N.Šaldorf, Sedlešovice, Nesachleby, Suchohrdly, Kuchařovice atd. Zelený pás kolem města.

Každou z těchto částí je možno jistě dále rozpitvávat dále až na jednotlivé ulice, ale takový soubor by nebyl funkční neboť by byl velmi složitý.

MPR

Je ukončený urbanistický celek, který  lze pozměňovat pouze v jednotlivých detailech, jako je výška staveb v některých okrajových uličkách, např. Horní Česká. Vytvoření průchodů do parků ale především využití dvora kapucínského kláštera. Je potřeba jistého nadhledu pro dotvoření struktury a nikoliv bigotně a dogmaticky trvat na principech ochrany něčeho co si ani ochrany jako jednotlivost nezaslouží.
MPR tvoří logický střed města, avšak není to srdce města neb netepe životem. Je to speciální problém a proto se mu raději vyhnu, i když není možné před tím zavírat oči, protože odumírá. Návaly turistů se nekonají a zřejmě konat nebudou. Podnikatelé a úřady odcházejí mimo centrum.
Možným řešením je vytvoření kvalitního obytného prostoru s dobrou adresou neb využít celé historické město jako společenské a nákupní centrum je při počtu obyvatel Znojma nereálné.
Velká pozornost by se měla věnovat  ulici Koželužské a U Obří hlavy. Tato lokalita se nabízí jako městská oddychová zóna. Problémem je malá dopravní dostupnost. Řešením by byla jakási lanovka která je zmiňována ve Strategickém projektu.

Horní část města

Stručný popis.
Vznikla z dřívějšího předměstí situovaného kolem dvou základních komunikací Pražské a Přímětické ulice. Svou dnešní architektonickou podobu získalo prakticky od dob první republiky po 70 léta minulého století a tvoří integrální součást města. Kromě dominantní osy (Pražské ulice) lze zde najít i specifické čtvrti – Marákov, Amerika jejichž duch středostavovské rezidenční čtvrti by měl být uchováván.
Významné prvky zasluhující si jisté ochrany jsou:
•    Masarykovy domy
•    Jubilejní park a škola s okolím
•    Vyhlídka a Na Valech
Katastrofy:
•    Nám. Svobody
•    Křižovatka Pražská – Přímětická
Návrhy:
•    Uvažovat o prodloužení  Jugoslávské ul. až na Hradišťskou.
•    Uvažovat o propojení starého sídliště na Přímětice v souvislosti s obchvatem

Střední část města

Stručný popis.
Tato část města je architektonicko – urbanistickým skvostem sama o sobě neboť byly dodržovány principy zástavby tak, jak byly navrženy na počátku druhé poloviny 19 století a to jak uliční tak výškové záměry. I když je zde široká škála stavebních slohů od secese až po socialistické tvary (např. Smetanova) nepůsobí to kontroverzním dojmem ale naopak. Celý systém působí jednotným dojmem. Tomuto tvaru se vymyká jen okolí nám. Armády kde buď projekt nebyl dopracován či sociálrealismus se již zcela a nekontrolovatelně splašil.
Tato část města je integrální částí města a tvoří onu živou střední část. Nevím které objekty či soubory objektů jsou nějak chráněny a tak by zde mělo byt architektonicko urbanisticky respektován onen skrytý duch obecně s tím, že je snadnější vyjmenovat problémy než pozitiva.  Specificky bych však chtěl upozornit na
•    Parky okolo hradeb- problém parků jako jedné z krásných dominant je nutné rozebrat samostatně včetně využití Corsa..
•    Stará vodárna na nám. Republiky
•    Okolí Máchova nám.
Katastrofy:
•    Stará plovárna
•    Čafka

Návrhy:
Řešení staré nemocnice z pohledu architektonického i účelového
Architektonického řešení ulic J.Palacha, Coufalova a Sokolské při obnově přízemních domků, které se do této lokality nehodí neboť obzvláště ulice Palachova byla nepochybně plánována jako široká třída velkoměstského charakteru.
Dále by mělo být alespoň perspektivně uvažováno o napojení centra na okruh z náměstí Armády a vytvořit si tak prostor pro budování města do šířky.

Dolní část města

Stručný popis.
Tato část města není integrální oblastí. Její vznik je dán historicky jako zemědělské předměstí okolo komunikace na Vídeň a specifické lokality kláštera Louka. To obklopovaly vesnice kolem Dyje. Jedinou logicky a vysoce urbanisticky dobře pojatou lokalitou byla průmyslová zóna, která navazovala na město, přičemž byla oddělena železniční tratí, která současně skýtala logistiku jak lidských tak materiálových zdrojů. Socialistický realismus při vytváření lidských sídel, zde sehrál tristní roli. Sídliště Dukelská je představitelem budování oněch nocleháren, kde ve svých ulitách přežívají pracovití mravenci. O Dobšicích, jako přes kopírák. Chybí zde architektura, estetika ale i logické provázanosti komunikace atd. V podstatě zde není co obhajovat a tak po desítky dalších let budeme muset tento paskvil respektovat a možná i trochu kultivovat pokud to jde.
 Klášter Louka  ztratil po rozpadu svého nejbližšího zázemí jakoukoliv rozhodující roli při utváření lokality a ani taková ikona není-li zakomponována do struktury nemůže pozitivně ovlivnit tvář místa.
Významné prvky:
•   Loucká ulice
•   Nábřeží Dyje
•   Červený most
•   Hřbitov
•   Marešov
Katastrofy:
•   Malá Louka (autopark)

Předměstské části

Přímětice

Přímětice jsou klasickou předměstskou čtvrtí do jisté míry respektující původní půdorys. Bývalé centrum, kostel, Ugartovský statek a náves s rybníkem skýtá možnost vytvoření lokálního centra a je potřeba tento prostor urbanisticky dořešit. (Dopravní problém)

Konice, Popice

Tyto obce (městské části) jsou typickou ukázkou jak urbanismus v druhé polovině 20 stol.  nefungoval. Paradoxně s tím však byly zachovány historické koncepce a ráz těchto bohatých a hrdých obcí. Zde je nutné si položit základní otázku urbanismu. Jaká má býti funkce a struktura. Můj základní názor zní – sveřepě se držet jakési historizující podoby ve vymezeném centu. Navrhnout typy staveb včetně stavebních čar a rozestupů tak aby tvořily vizuální dobový vzhled. Vnitřní úpravy nelze nikterak a nikým omezovat. V okrajových částech, tam kde to neomezují jiné důvody lze povolit i stavby moderní. Poněkud kacířským názorem se může zdát vize o budování jakési jihomoravské obdoby Floridy kam se stěhují bohatší obyvatelé velkoměst aby si užili klidu a relativního dobrého počasí a čistého ovzduší. To by mohl být nápad na obnovu života v těchto obcích při zachování historizující podoby návsí. Z toho vyplývá zachovat urbanistický historický ráz těchto obcí.

Hradiště

Hradiště jako předměstská čtvrť je sice jakýmsi diadémem města, ale kromě jeho historie a definované struktury uvnitř hradeb jde o velkou hanbu
Příslušenství kláštera je v havarijním a ohavném stavu
Sýpka se rozpadá
Okolí sýpky nelze nazvat jinak než ostudně ohavné jako celek

Oblekovice, Nový Šaldorf, Sedlešovice
Dyje
Suchohrdly, Kuchařovice


Pro Okrašlovací spolek ve Znojmě zpracoval a za obsah odpovídá
Ing. Karel Fiala, 6.září 2009



Projednáno  na řádné schůzi spolku dne 9. září 2009

zpátky

úvod