Členům Rady města Znojma
Obroková 10

Vážený pane starosto, vážení páni místostarostové, vážení radní!

Úvodem nám dovolte poděkovat Vám, že ač půl hodiny po dvanácté jste vyslyšeli rostoucí hlas občanské společnosti volající po revizi projektu revitalizace Městského parku ve Znojmě. Formou pracovních skupin jsme nyní mohli projít procesem hledání možné shody nad tolik nutnou záchranou a obnovou parku se všemi atributy s tím spojenými včetně ochrany zdraví občanů. Zástupci spolků v pracovní skupině pro zeleň podají své vyjádření zvlášť, my ze skupiny pro architekturu tak činíme nyní.  Samou podstatou problému je hledání obsahu pojmu revitalizace. Původ tohoto pojmu je odvozen od latinského slova znamenajícího obnovu života, znovuoživení. To znamená obnovení něčeho hodnotného. Něčeho, co si zasluhuje zvýšenou pozornost. Vnímáme náš Městský park jako krásný odkaz našich předků. Za toto dědictví je potřeba intenzivně intervenovat.
Park se stal v průběhu doby od svého vzniku v letech 1804-1818 nepřehlédnutelnou ikonou města se silným geniem loci. Od počátečního klasicistního období dosáhl park vrcholu své krásy na přelomu 19. a 20. století, kdy odrážel vlivy historismu se silným důrazem na dekor. Park v té době tvořily kromě hlavní promenádní aleje četné kroužené cestičky s pečlivě udržovanými záhony letniček i trvalek. Plochy volného trávníku zdobily od jara do podzimu veliké květináče s palmami, odvodnění cest zajišťovaly udržované kamenné rigoly po stranách hlavních cest. Osvětlení zajišťovaly od začátku 20. století elektrické lucerny umístěné na velkých litinových obloucích osazených nad hlavní promenádní cestou a u všech vstupů do parku. Městský park byl častým místem setkávání, nedělního korzování a kulturních vystoupení. Lavičky i odpadkové koše byly rovněž v historizujícím pojetí. V dobových cestovních průvodcích i korespondenci návštěvníků Znojma se objevuje veliká chvála na lázeňský charakter Městského parku. Tuto éru slavné belle époque ukončil až smrtonosný vír první světové války. V meziválečném období sice intenzita údržby parku mírně poklesla, přesto byla stále na vysoké úrovni. Znojmo bylo tehdy inzerováno jako ideální vzdušné lázně jihu
Moravy, město pro penzisty, město odpočinku. Městský park v této inzerci i nabídkách pro návštěvníky hrál významnou roli právě kvůli své výjimečnosti a obdivovaném lázeňském stylu konce 19. století. Dobrá tradice přetrvala ještě i po druhé světové válce, ale to již začal park  upadat. Definitivně se tento trend prohloubil v 60. a pak zejména v 70. letech 20. století. Z okrasy a chlouby města se stal obyčejný zelený park, údržba stromů byla zanedbávána, květinových záhonů ubývalo, do Horního parku se zakousla tribuna fotbalového stadionu a venkovního koupaliště, estetika se téměř zcela vytratila.  Jedna z teorií hodnot říká, že hodnotu nelze chápat jako „věc“ od počátku chtěnou a dosaženou, skutečnou hodnotou se stává postupně ve vědomí lidí. Kromě výše uvedené přidané hodnoty pro cestovní ruch v minulosti náš park tak vytvořil základní urbanistickou páteř města s mnoha dalšími funkcemi. A právě celý tento odkaz a historickou hodnotu parku chceme nyní zachránit! Pokud bychom nyní opustili vědomí hodnoty historického a lázeňského parku, pak bychom vymazali kus historie města, kus velkého a slavného příběhu, který máme dobře
archivně a historicky zdokumentovaný, o kterém víme, že zanikl pouze vlivem netečnosti, lenosti a ignorace v období nesvobody a následné restrukturalizace ekonomiky po Sametové revoluci. Nezanikl však zcela, přetrvává stále v myslích starší generace Znojmáků – rodáků, kteří na něj vzpomínají jako na něco báječného, jedinečného a pro  Znojmo velmi prestižního. Zchátralou památku, kapličku, boží muka přece dnes  nebudeme bourat a nahrazovat jej výtvorem moderním, nebo snad ano?
Nesouhlasíme proto s moderním architektonickým řešením, které navrhuje Ateliér Tišňovka. Nesouhlasíme ani s jejich argumentací, která toto moderní řešení vydává za pokračování počáteční klasicistní fáze vývoje parku. Už vůbec nesouhlasíme s aplikací jedné z teorií architektury, která říká, že architektura je chápána jako umělecké dílo které je politickým a kulturním symbolem doby a tedy i na revitalizaci znojemského parku je potřeba nahlížet touto perspektivou. Oponujeme, že návrh Tišnovky je sice profesionálně kvalitním řešením, nicméně do centra
historického města naprosto nepatřičným, jež boří stále živou tradici historického dekorativního parku. Ten svou osvědčenou hodnotou a tradicí nové řešení zcela převyšuje!
Navrhujeme tedy konkrétně:

1. Střední park ponechat v moderní úpravě jako experiment, ukázku soudobého přístupu k tvorbě veřejných prostranství. Trváme však  bezpodmínečně na tom, aby bylo upuštěno od stavby kiosku s podzemními WC na okraji parku směrem do Komenského náměstí. Navrhovaná  stavba se do tohoto prostoru esteticky nehodí, pro prostranství před někdejší Střední bránou královského města s klasicistním pomníkem  plukovníka Kopala je zcela ahistorická. Funkčně by spíše zapadla na nám. Svobody, u největšího parkoviště v intravilánu města.
2. Mobiliář (lavičky, koše, osvětlení, pítka atd.) a architektonické ztvárnění navrhujeme přiblížit době největší slávy parku, tzn. přelomu 19. a 20. století. Je nám jasné, že žádný návrat v čase není možný bez jistých výhrad a kompromisů. Proto netrváme na nákladné výrobě kopií původních oblouků osvětlení uvnitř plochy parku a navrhujeme typ lucernového osvětlení Artechnik Schréder používaný pro celou MPR Znojmo. S tím souvisí i typ odpadkových košů používaných v MPR a lavičky. Zejména pro lavičky může být zvolen typ Schönbrunn, používaný v  četných historických městských parcích evropských metropolí. Odkazujeme zde především na podobu Městského parku ve Vídni (Stadtpark),  který se historickými souvislostmi váže právě na náš park znojemský. Právě vídeňský Městský park podnítil historizující až dekorativní pojetí znojemského parku na konci 19. století. Vídeň je dnes pulzující moderní metropolí, Městský park je tam obklopen velkolepou historizující  architekturou poslední třetiny 19. století i četnou architekturou moderní. Přesto by vídeňského městského architekta nenapadlo nahrazovat osvědčené hodnoty historického parku hodnotami ryze moderními. Vídeňský Městský park může proto dodnes být pro nás ve Znojmě velkým vzorem i poučením, že ne vše nové a moderní je dobré. Viz fotodokumentace.
3. Požadujeme v tomto duchu celkovou revizi stávajícího projektu pro Dolní a Horní park ve spolupráci s občanskou veřejností a urychlení údržby porostů.

Jakékoliv hledání jiných architektonických výrazů je neoprávněnou fikcí a novotvarem. Plně se však ztotožňujeme s názorem pana profesora Pelčáka v tom smyslu, že k tvarosloví obnovy měla proběhnout diskuse před zahájením projekčních prací za účasti občanů i odborníků ze všech oblastí. Dnes je opravdu velmi obtížné hledat kompromisy.

Závěrem chceme zdůraznit myšlenku, že o městě Znojmě by měli spolurozhodovat také sami občané, aspoň ti, kteří se o věci veřejné zajímají a  kterým Znojmo leží na srdci celý život. Ptejme se jich. Není nám známo, že by některé politické uskupení mělo ve svém předvolebním programu v roce 2010 tuto otázku a z toho logicky vyplývá, že rozhodovací procesy v této věci by měly být apolitické. Mnoho občanů se vyjádřilo v petici pana Petra Lazárka v lednu 2013 a také v podpoře neformálního hnutí „Zachraňme park“ z podzimu 2013, a to bez ohledu na jakékoli politické preference. Proto považujeme za nezbytné v případě neshody, aby bylo vyhlášeno referendum občanů města Znojma s vhodně zvolenou otázkou.

Uvítáme, pokud konečné rozhodnutí rady města coby exekutivního orgánu města bude kvalifikovaně odůvodněno. Předem děkujeme za Vaše pozitivní rozhodnutí!

Jménem občanských spolků Za Znojmo přívětivější, Občané pro Znojmo a Okrašlovací spolek ve Znojmě

Ing. Karel Fiala, Ing. Jaromír Boudný, PhDr. Jiří Kacetl