Okrašlovací
spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
Vranov na Dyjí
Kaple
- studánka kněžny Heleny v lesoparkovém
areálu Růžového vrchu nad zámkem
Malá stavba kaple - studánky kněžny Heleny
ještě donedávna skrytá v
náletové zeleni vpravo od silničky
směřující od zámku Vranov nad
Dyjí do obce Podmyče, byla téměř
neznámá. Neexistovala ani v
katastrálních mapách a geodeticky byla
zaměřena až v roce 2001. To, že jde vlastně o studánku,
která ale byla napájena vodou z
potrubí zámeckého vodovodu
přivádějícího vodu z pramenů u
Podmyče, si pamatoval jeden z mála pamětníků,
starousedlík původně z nedalekého
Onšova, pan Karel Brosenbauer. Upozornil na přibližně
čtvercovou nádrž v podlaze uvnitř stavbičky, později
zazděnou a zasypanou. Celkový stavební a
sondážní průzkum, včetně barevnosti, provedla
Stavební huť Slavonice. První etapu obnovy
zajistil Český svaz ochránců přírody z
Veverské Bítýšky a
vranovský podnikatel Ing. Karel Mucha.
Zásadní finanční částkou na
rekonstrukci objektu přispěla nadace VIA. Většinu
prací obnovy dodala Stavební huť Slavonice.
Součinnost s odbornou spoluprácí zajistila
Správa Národního parku
Podyjí, Státní
památkový ústav v Brně a Obec Vranov
nad Dyjí.
Kaple - studánka kněžny Heleny je poměrně prostá
pozdně klasicistní stavba, která
prošla pozdějšími
dekorativními úpravami secesní a
historizující orientace. ŠIo hlavně o
režné zdivo, dekorativně provedené v
omítce na bočních stěnách
průčelí. V tympanonu štítu jsou torza
dvou asi písmen v omítce, kdy pravé je
čteno jako velké H. Nad těmito písmeny je vždy
dvojice datačních čísel. Vlevo jsou mimo
pochybnost čísla 1 a 8. Úplně vpravo je
číslo 6. Určité pochybnosti vyvolávalo
číslo třetí, které bylo čteno jednak
jako 1 a nebo 7. Porovnáním s
nepochybným prvním číslem 1, je
pravděpodobnější číslo 7 a
tudíž datace kaple - studánky k roku 1876. V roce
1876 zemřela ve veku 93 let majitelka vranovského
panství Helena kněžna Lubomírská -
Mniszková, která byla výrazně
křesťansky orientovanou mecenáškon
celého panství, včetně lesoparkových
snah vranovského Okrašlovacího spolku.
Je možné, Že vranovští
občanští romantici sdružení v
Okrašlovacím spolku nechali na památku
kultivované kněžny vybudovat tuto malou stavbu. Zřejmě se
inspirovali nedalekou Felicitinou studánkou, kterou nechal v
roce 1806 vybudovat její choť, Stanislav hrabě Mniszek, na
paměť své matky, Felicie hraběnky Mniszkové.
Zpracoval:
PhDr. Jan Kozdas, 2001
Celek
kaple - studánky kněžny Heleny v době
zahájení prací obnovy
Fotografie
z archivu Státního
památkového ústavu v Brně
Kaple - studánka kněžny Heleny na stránkách novin
