Okrašlovací spolek ve Znojmě
P a m ě ť m í s t a
 (foto - sbírka Josefa Vlasáka)
Hostinec "Pod Obří hlavou", dříve "Rabštejn"
Zanikl
v r. 1962 v souvislosti se stavbou
znojemské přehrady
 (foto - Povodí Moravy)
Polský kámen, připonínající pobyt polských povstalců ve Znojmě v r. 1831
Dnes pod vodou znojemské přehrady. |
Na
levém břehu Dyje těsně před Znojmem stál
oblíbený výletní hostinec Rabštejn
– až do roku 1966, kdy celé údolí zaplavily
vody vzedmuté znojemskou přehradou. A právě zde,od břehů
řeky byla nejlépe viditelná vysoká holá
skála, mající podobu obličeje: Obří
hlava. Odtud vypadala jako uměle vytesaná, přímo
jako zkamenělý obr. Z jiného místa tato podoba
hlavy již není tak přesvědčivá, proto
dnešní mladší Znojmáci ani
neví, o co jde. Dosti dobře je patrná ještě z
koruny hráze, ale tam se zatím může jen na
povolení. A tak z dálky tato tajemná skála
vypadá úplně „obyčejně“. Ve své době však dala mnoho podnětů k různým pověstem a mýtům a nejvíce přitahovala různé romantiky v 19.století.Tehdy vznikly i pověsti blízké německému prostředí ve Znojmě. Rabenstein – Obří hlava – vystupuje poprvé v pověsti sepsané pravděpodobně znojemským dějepiscem Antonem Hübnerem (časopis „Archiv“ z roku 1809, stať: „Údolí u Znojma na Moravě“). O Obří hlavu a její pověsti se samozřejmě zajímal i kustod znojemského muzea a vlastivědný badatel Anton Vrbka.Ten však, ovlivněn německým prostředím, interpretuje pověsti ve stylu starogermánských mýtů. Zajímavou a rozporuplnou postavou byl okultista a pozdější člen SS a Himmlerův přítel, rakouský Němec Karl Maria Wiligut.Ten několikrát pobýval ve Znojmě a zde ho romantická krajina Podyjí s mystickou skálou tak uchvátila,že o ní napsal a také v r.1903 vydal sbírku pověstí „Seyfriedovy ruiny“. Údajně se setkal i s Vrbkou, a to v Německém domě, kde se scházela tajná řádová společnost Schlaraffia – Thayana . (Měl zde řádové jméno Lobesan, Vrbka někdy používal pseudonym Hugin, t.j.Myšlenka). Údajně měl také vyvinuté jasnovidné schopnosti, kterými ohromil i Himmlera a dotáhl to až na generála SS. Navrhl dokonce symboly SS: umrlčí lebku, runy vítězství na vlajky a černé uniformy. Tzv. „křížové ruky X“, runy ohně a nového zrození objevil i na zkamenělé Obří hlavě zde u Znojma. Po prohrané válce umírá 3.1.1946 a jeho hrob se stal kultovním místem satanistů. Jeho rukopis vlastní okultní Luciferův řád ve Švýcarsku a používá ho k vyvolávání Wiligutova ducha. Otázkou stále zůstává, zdali je Obří hlava skutečně jen hříčkou přírody a nebo se jedná o monumentální kamennou sochu od prehistorických obyvatel.V její blízkosti je totiž ještě několik podivných skalních útvarů : „Trpaslík“ poblíž křížové cesty na Hradiště, Greifenstein u Býčí skály a další, Kloníme se však k názoru, že půjde jen o výtvory matky přírody. A co o Obří hlavy říká geolog Mgr.Jaroslav Šmerda z Jihomoravského muzea ve Znojmě: "Obří hlava je obnažený skalní útvar (balvaniště) vzniklý postupným rozpadem biotických žul. Vyšší odolnost svahu mají na svědomí žíly pevnějších aplitů, které v místě pronikají žulou. Kontury rozeklaného skaliska omezují roviny tří puklinových systémů, plocha břidličnatosti a volně ležící bloky. Podél některých ploch dochází k pomalému ujíždění bloků do údolí. Na řadě skalních bloků je dobře patrný termický rozpad horniny (uplatnění mrazového zvětrávání). Na povrchu skalních bloků jsou patrné mikroformy reliéfu: drobné miskovité dutiny,rýhování. Zajímavé jsou i stopy po lidské činnosti (nápisy,záseky a značky)." Tolik odborník. V padesátých letech 20.stol.se však pod Obří hlavou uvolnil jeden velký balvan a dopadl přímo na hostinec Rabštejn pod ní. Zde prorazil zeď restaurace, ale nikomu se nic nestalo. Po opravě fungoval oblíbený hostinec ( s českým názvem „Pod Obří hlavou“) dál – až do svého zboření před napuštěním přehrady. A vody Dyje zde zatopily i další zajímavost: tzv. “Polský kámen“, hned vedle hostince. Byl to ve skále vytesaný a vyzlacený nápis na památku polských důstojníků – emigrantů po nezdařeném proticarském povstání z roku 1830. Nápis zněl : „Pobyt oficerow polskich 1831“. Opusťme teď na chvíli realitu a podívejme se na nejznámější pověst o Obří hlavě. (Zde uvádíme jen velmi zkrácenou verzi, původní německou pověst přeložil Eduard Krechler a nově ji převyprávěl Jiří Svoboda. Celá je uvedena na jiném místě.). Do místních končin kdysi zabloudili dva rytíři – otec a syn. Mladšího rytíře Seyfrieda si zamilovala dobrá víla Margutta, na jeho naléhání se vzdala nesmrtelnosti a vzala si jej za muže. Šťastní manželé měli čtyři děti a žili spokojeně, až do chvíle, kdy mladý rytíř zatoužil znovu uvidět svého otce uvězněného v Loupežnické věži znojemského hradu. Když se tam vypraví zjistí, že jeho otec již nežije. Opanují ho výčitky svědomí a vnitřní bolest ho dožene k šílenému činu – obviní svoji manželku, že ho otci odcizila a pomstu vykoná na svojí rodině. Mečem zabije své tři děti, poslední, čtvrté, však již nestihne, neboť zoufalá manželka ho zde prokleje a on navždy zkamení. Jeho podobu teď ukazuje Obří hlava. V březnu 2009 uspořádali členové Okrašlovacího spolku spolu s Klubem českých turistů a pracovníky Národního parku Podyjí vycházku do oblasti hradišťských teras nad Dyjí. Jsou zde totiž krásné a nečekané pohledy na historické Znojmo, údolí Dyje a do Rakouska. Tuto trasu bychom chtěli turisticky vyznačit, část cesty vede i těsně kolem skaliska Obří hlavy. Výstup přímo na ni je ale trochu nebezpečný – proto by ji turistická značka těsně minula a pokračovala by do tzv. pivovarské rokle. Pivovarskými schody by se došlo až na planinu u Hradiště a cesta by se napojila na žlutou značku vedoucí ke Královu stolci.Tak by i mladší generace mohla lépe tuto dnes „utajenou“ část okolí Znojma lépe poznat. (O této vycházce více na našem webu: Vycházka do oblasti hradišťských teras 2009). |
| zpátky | úvod |
