 |
|
|
Poznámky a připomínky k Územnímu plánu města Znojma
Úvod
Územní plán je velmi komplikovaný plánovací dokument, který by v sobě měl zahrnovat konkrétní detaily i dlouhodobé vize. Oba tyto póly by měly být spolu v interakci a neodporovat si. Jen takovým postupem lze dosáhnout toho, aby se město rozvíjelo v duchu moderních urbanistických modelů odpovídajícím 21. Století. Jaké limity je potřeba v duchu vize respektovat a pracovat s nimi s vědomím, že vše souvisí se vším.
1. Proporcionalita plánu
2. Rozvojové zóny
3. Ekologie
4. Ekonomika
5. Dopravní struktura
6. Odpovídající architektura
7. Zachování a zvýraznění kulturně – historických a přírodních památek
8. Respektování soukromého vlastnictví
9. a další.
Proporcionalita plánu
Naši předkové až do 90 let minulého století postupovali zcela logicky a integrovali postupně okolí města Znojma v jistou aglomeraci. Bohužel někteří intelektuálně slabší, do budoucnosti nehledící a zcela populističtí političtí eskamotéři, rozhodující at hoc, dopustili dezintegraci urbs a tím vyloučili možné pozitivní synergické efekty, ale i de facto rozvoj města. (Zdůvodním dále). Možná to vše bylo zaviněno hloupými zákony, kdy některé obce byly neúměrně zvýhodňovány a navíc se tyto pravidla měnili rychlostí blesku. Pro skutečnou možnost rozvoje se tedy musíme vrátit zpět někde k roku 1990 a stávající skutečnost poopravit. Forem snad existuje několik. Znovu spojení dezintegrovaných částí, avšak při zachování přesně definovaných pravomocí jednotlivých obcí (čtvrtí). Vytvoření mikroregionu s jasně definovaným centrem. A to tak aby vznikla životaschopná a rozvíjející se aglomerace. Chápu, že tento moment není možno řešit územním plánem, ale jen a jen moudrým politickým rozhodováním dobrého hospodáře. Přes to všechno je tento fakt zcela nezbytnou podmínkou kvalitativně se rozvíjejícího města.
Rozvojové zóny
• Obytné zóny
• Průmyslové zóny
Obytné zóny
Nesmíme se vrátit k sociálnímu plánování rozvoje v duchu některé ideologie. Výstavba nových čtvrtí či satelitů musí být zcela podřízena potřebám obyvatel, jejich potřeb a přání a přesto zachovat integritu, duch města, racionalitu, estetičnost a funkčnost při dodržení maximální ekonomické efektivnosti z pohledu investic města.
Je tedy potřeba rozhodnout zdali z pohledu demografického vývoje je do budoucna potřebné připravovat výstavbu nových čtvrtí či zda stačí využívat stávajícího rozsahu zástavby.
Pro pozitivní rozhodnutí jsou následující fakta. Možný příchod většího investora a zajištění bydlení pro zaměstnance. Rostoucí přání obyvatel bydlet v rodinném domě. Stěhování z vesnic do města. Možnost příchodu rakouských státních příslušníků. Takovéto village (používám tento pojem neboť předpokládám, že by zde stály nízkopodlažní stavby) je vhodné lokalizovat kolmo k dnešní ose města.
Naskýtají se tři alternativy.
Jižní
– to je na křížení železniční tratě směr Vídeň a silnicí do Šatova. Tuto variantu považuji za nejlepší. Neboť by zde mohlo dojít k využití železniční trati k potřebám páteřní městské dopravy a to jak ve směru směr centrum (nádraží) – nám. Armády – Přímětice – Pod soudním vrchem – Citonice tak i ve směru centrum – Suchohrdly – Dyje. Pravděpodobně i napojení dalších inženýrských sítí ( plyn, voda, odpad by nebyl pravděpodobně dražší než v ostatních lokalitách. Další a nemalou výhodou by bylo zlepšení komfortu života občanům v Konicích, Popicích, Havraníkách a Hnánicích. A to formou návazné a integrované dopravy k tomuto satelitu a následně již zmiňovanou dopravou do aglomerace Znojmo jehož by se tak staly integrální součástí a služby které by byly součástí této čtvrti by tak mohli komfortně využívat.
Severo-východní
– to je někde mezi Novou nemocnicí a Kuchařovicemi. Výhody této lokality neumím nikterak specifikovat. Snad jen to, že po dobudování obchvatu města by tato komunikace mohla sloužit jako hlavní a rychlý komunikační uzel. Současně však nedoporučuji vybudovat do této lokality nákladný most, který by v podstatě vedl od nikud nikam.
Severní
– lokalizace mezi Soudním vrchem a Příměticemi. Pravděpodobně nejmenší náklady i náročnost. Zrušení průmyslové zóny v oblasti Přímětic.
Průmyslová zóna
Ideální lokalizace by byla mezi křižovatkou Brno Znojmo a Dyje Suchohrdly. Zde je nejblíže dopravní infrastruktuře i železnici. Využití současné průmyslové zóny pro střední a větší podnikatelské záměry se mi jeví přinejmenším jako problematické.
Podotýkám, že při rozhodnutí o výběru rozvojového území musí proběhnout řádná diskuze a to především z pohledu ekonomického. Ideální stav by byl, kdyby město zkoupilo a zcelilo pozemky, zrealizovalo by inženýrské sítě, nechalo zpracovat základní urbanisticko architektonický projekt a potom tyto prodávalo konečnému investorovi za optimální ceny a tak by byly minimalizovány ztráty z daní občanů, zamezilo by se spekulaci a korupci. Město by rovněž mohlo sníženou cenou podporovat sociální projekty typu sociálních bytů a domovů pro seniory atd.
Většinu těchto otázek lze řešit pouze v aglomeraci
Ekologické faktory
• Zelený kruh kolem města
• Protipovodňová opatření
Zelený kruh kolem města
Nedílnou součástí moderní urbanistiky je propojování zeleně s městem v duchu parků, lesoparků, odpočinkových a sportovních zón. I v tomto případě pouhý katastr města nestačí a je nutné pracovat nejméně v rozsahu znojemské aglomerace. Zelený kruh kolem Znojma je reálnou vizí neboť již v náznacích existuje. Od kláštera Louka kolem řeky Dyje dále údolím Gránického potoka až k Cínové hoře. Odsud je nutné vytvořit koridor k potoku Leska a podél něj až do Dobšic. Následuje poměrně komplikovaný úsek zpět ke klášteru. Celé řešení není zase až tak náročné ani technicky ani finančně. Zdá se, že největším problémem by byla neochota několika málo občanů odprodat část svých zahrad. Byla-li by tato akce koordinována s některými dalšími projekty jako například protipovodňovými opatřeními atd. nemuselo by to být zase tak složité.
Co by tento okruh měl tedy obsahovat: samozřejmě zeleň ve stylu lesoparku či parku popřípadě promenády zasazené do výše zmíněného koloritu. Stezku pro pěší a cyklisty, piknikovou louku, dětské hřiště, amatérské sportoviště. Celý tento areál musí být velmi dobře přístupný i pro osoby nepříliš zdatně vybavené a tedy nástupní místa do tohoto areálu by měly být v dosahu městské dopravy, alespoň jedno či dvě parkoviště a do nejatraktivnější zóny pod znojemským hradem by měla vést jednoduchá byť třeba jen sedačková lanovka.
V někom může vzbudit tento požadavek úsměv, ale většina slušných měst na západ od nás v podobném geomorfologickém prostředí je již takto vybavena od počátku minulého století.
Pro piknikovou louku navrhuji ostrov sevřený mlýnským náhonem a řekou Dyjí. Pro sportovní areál navrhuji prostor zhruba za Pennymarketem a odpočinkovou zónu a malé endemitické arboretum u Gránického potoka u tkzv. Žraločí skály, o čež se pokoušeli již zakladatelé Znojemského okrašlovacího spolku.
Ani tento projekt se neobejde bez vytvoření aglomerace.
Dopravní struktura
Pominu-li fakt, že Znojmo v rámci celostátní hraje v dopravní infrastruktuře roli Zapadlých vlastenců pak cestu do Evropy nám otvírá jen napojení na Rakousko. V podobném duchu se chová k občanům kraj i město. Jediný průtah městem, který mimochodem vznikl v polovině 19 století, dnes nemá alternativu. Není možno rozumně zaparkovat. Město je přetížené.
Je nutné dokončit obchvat a to tak aby sloužil i jako venkovní městský okruh. Pro oživení města je nutné vybudovat centrální parkoviště. Neexistence, rozumné místní dopravy, která nutí lidi jezdit autem po městě, je potřebné znovu definovat a to jak v trasách tak i času. Navrhuji jako páteř místní dopravy využít stávajících kolejových tratí a k nim návazně řešit trasy autobusové.
Dnešní problém není jen v tom, že nejsou peníze. Neexistuje bohužel ani odvaha k vytvoření vize která přežije další desetiletí.
Zachování a zvýraznění kulturně – historických a přírodních památek
K tomuto bodu přikládám jako přílohu „Návrh na urbanistické řešení města Znojma“. Problém tohoto bodu není jak co udělat, ale hlavně co zachovat a jak to rozumně doplnit. Zachování čary ulic, výškové horizonty atd.
Respektování soukromého vlastnictví
Problém územního a jim podobných plánů je konflikt mezi oprávněnými vizemi vlastníka a tak zvaným veřejným zájmem. To je fatální a věčný problém. Právo vlastníka je nakládat libovolně se svým majetkem ale to zas jen v předem stanovených pravidlech. Formálně pak jen tak, že při nabytí pozemku je přesně a striktně omezen limity vyplývající z právních norem různé úrovně. Z nich tedy musí být jasně předvídatelné co může činit vlastník a co se bude dít i v jeho okolí. To platí exponenciálně i o vlastníku státu či obce kteří vlastní majetek z vůle občanů a proto nemohou bez této vůle, tak jednoduše, měnit prostředí bez souhlasu těch které formálně zastupují a to ani z odkazem na zastupitelskou formu správy. Stát respektive obec musí být pilířem jistoty v tom smyslu, že pokud postavím obytný dům v místě které není dle územního plánu v sousedství s průmyslovou zónou či tudy nemá vést rušná komunikace nesmí se šmahem rozhodnutím nějakého plebána tento plán změnit. Takováto rozhodnutí znehodnocují majetky občanů. Tato oblast je filozoficky velmi složitá a tak uvedu jen dva protikladné případy.
První ze Znojma. Využití bývalých kasáren na Jarošově ulici bylo vybráno z veřejné soutěže a s vítězným řešením byli seznámeni občané. Tento projekt byl bezskrupulozně pod nátlakem klienta zcela změněn. S odkazem na to, že nějaký přihlouplý a ovlivnitelný úředník tak mohl svévolně rozhodnout. To je zcela nepřípustné. Takových věcí se v našem městě odehrálo mnoho. Bohužel občan tomu zabránit nemůže, pokud nechce spáchat hrdelní přečin.
New York. Výnosem města bylo rozhodnuto, že v městě (intravilánu) nesmí být zabrán ani jeden metr zeleně.
Další
Tento bod řeší konkrétní návrhy pro intravilán města. K tomuto bodu rovněž přikládám přílohu „Návrh na urbanistické řešení města Znojma“.
1. Prodloužení ulice Jugoslávské přes dnešní pozemky MV
2. Vyřešit areál bývalého městského koupaliště prodloužením parku a vybudování altánku tak aby to neomezovalo revitalizaci nám. Svobody jež je však časově velmi vzdálené
3. Řešit architektonicky a vizi využití bývalého pivovaru
4. Urbanisticky vyřešit areál staré nemocnice. Neumožnit zde stavbu nákupního centra ale využít jej v rámci zóny bydlení, hotelu atd. Přitom brát ohled na využití kostela sv. Alžběty.
5. Dořešit využití Malé Louky.
6. Propojení historického jádra města s nádražím skrze ulici Tovární (regulačním plánem)
7. Architektonicky definovat výškovou úroveň zástavby ulic Sokolská, Jana Palacha, Přímětické a definovat podporu pro řešení.
8. Jasně stanovit urbanistická pravidla pro zahrádkářské kolonie. Především Cínová hora.
9. Prohlásit sklepovou uličku v N. Šaldorfu za chráněnou a stanovit podmínky výstavby.
10. Ulici Pod Kraví horou řešit veřejný prostor nábřežím – nábřežní komunikací.
11. Obnova Dyjských stezek dle stávající studie.
12. Pěší turistická cesta v oblasti hradišťských teras.
Závěr
Doufám, že nový územní plán bude přijat odpovědně a že bude občanům sloužit jako vodítko v nezměněné podobě po dlouhá desetiletí. Bude-li z výše uvedených poznámek něco využito bude to dobře, pokud však budou přijaty kvalitnější návrhy ještě lépe. Hlavně aby je někdo uměl zdůvodnit a byl ochoten je veřejně obhajovat tak jako já návrhy a důvody výše uvedené. Úplným závěrem chci připomenout, že je potřeba pracovat ekonomicky. Není důležité utratit mnoho peněz za málo či nic dle mafiánských pravidel. Tak jako na našich dálnicích, které jsou nejdražší, nejhorší a je jich málo. Na západ od nás jsou levnější, kvalitnější a bezpečnější. Zájem projektantů není totožný vždy totiž shodný se zájmy investora.
Pro Okrašlovací spolek ve Znojmě zpracoval a za obsah odpovídá
Ing. Karel Fiala
Za Okrašlovací spolek ve Znojmě, o.s.
MUDr. Lubomír Černošek, předseda spolku
Projednáno a schváleno na řádné schůzi spolku dne 9. září 2009