malé logo
Okrašlovací spolek ve Znojmě
os staré Znojmo

P u  b  l  i  k  o  v  á  n  o

     Bitva u Znojma a válka roku 1809
   
     Bitva u Znojma 10. a 11. července 1809

   


kniha 2009










kniha 2002


Kolektiv autorů
(Sborník dokumentů a studií k 200.výročí bitvy s předmluvou Roberta Ouvrada)
V Projektu Austerlitz vydalo vydavatelství Akcent,
Třebíč, 2009 
(603 stran).

„Pozapomenutá“ bitva u Znojma, která vedla v r.1809 k Schönbrunnskému míru a vzestupu Lothara von Metternicha a kdy se po prohrané bitvě u Slavkova v r.1805 chtělo Rakousko ještě vojensky vzepřít Napoleonovi – to je stručný obsah této obsáhlé publikace. Ta se skládá ze tří hlavních částí : Dunajské tažení, Bitva u Znojma a Okrajová bojiště. I když se vlastně jedná o sborník statí a přednášek od různých autorů, celek působí jednotným dojmem. Předností jsou různé úhly pohledu na jednotlivé situace, ať už vlastní bitvě předcházely nebo – a to je pro nás jistě nejzajímavější – pohledy na vlastní bitvu a její důsledky. Jedná se o popisy z pozic velitelů obou stran konfliktu, ale i nižších důstojníků a jiných mužů v poli. Ti si buď vedli svoje deníky nebo se čerpá z jejich dopisů a vzpomínek. Většina z nich je přeložena do češtiny a otištěna zde vůbec poprvé.

Této knize však předcházela útlá publikace již z roku 2002 z pera dr. Ladislava Muchy z Klubu vojenské historie ve Znojmě s názvem:
Bitva u Znojma 10. a 11. července 1809.
Tu vydal tento klub spolu s Obcí Dobšice a za finanční podpory EU v programu Phare.
Publikace má jen 60 stran, ale její předností je stručnost, jasnost, přehlednost a také německá jazyková verze.
K jejímu vydání se váže i odhalení pomníku padlým a zemřelým v obci Dobšice – byly zde velmi kruté boje a celá obec lehla v r.1809
popelem.Byla označena i důležitá místa bitvy v celém širokém okolí a to informačními tabulemi v českém, německém a anglickém jazyce.
Od června do září 2009 se uskutečnila obsáhlá výstava „200 let od bitvy u Znojma“ v Domě umění ve Znojmě. Některé exponáty zde byly veřejnosti předvedeny opět po mnoha desetiletích – např.busta rakouského císaře Františka I. z carrarského mramoru, kterou panovník městu věnoval za hrdinskou obranu. (Původně, od roku 1812 stála ve dvoraně znojemské radnice, odkud musela po vzniku ČSR pryč, do muzejního depozitáře).
Se vzpomínkou na bitvu souvisela i její částečná rekonstrukce, kterou přímo v terénu u Dobšic předvedli členové různých klubů vojenské historie. K tomu patřilo i pietní uložení ostatků francouzských vojáků, nalezených na poli mezi Znojmem a Dobšicemi při stavbě obchodního centra Interspar, do společného hrobu na hřbitově v Louce-Lérách, dne 26.6.2009, tedy po 200 letech. Před tím byly kosti odborně antropologicky prozkoumány na pracovišti Masarykovy univerzity v Brně. Zjistilo se, že vojáci byli převážně 17ti letí chlapci (!). Obě akce zajišťoval opět Klub vojenské historie ve Znojmě, který také zahajoval uvedenou výstavu.

Ale zpět k vlastní knize: jedná se o mimořádně zajímavé čtení s bezprostředními zážitky účastníků,při tom se podařilo udržel nit celého příběhu, takže čtenář se v tom neztrácí. Jsou zde i témata o zřízení zeměbrany ,která se v bitvě u Znojma vyznamenala při zahnání Francouzů od městských hradeb, jsou zde výstižně popsány potíže s opilými vojáky při plenění vinných sklepů ,ale i zuřivé boje o mosty. Z mého pohledu patří asi k nejzajímavějším místům popis porady napoleonova štábu před uzavřením příměří se slavnou císařovou větou: “Už bylo prolito dost krve!“ (str.62) nebo vzpomínky generála Massény,který po této bitvě získal od Napoleona maršálskou hůl (str.80), dále i výpady rakouského praporu Leiningen (str.247, 334) a praporu Salisových dobrovolníků (str.338), boj granátnického praporu Hromada o dobšický most (str.327), a tak by se dalo pokračovat.
Fandy vojenství zase zaujme přesný popis složení obou armád, popisy uniforem, historika zaujmou důsledky bitvy.
Velkou předností publikace jsou i bohaté odkazy na další literaturu za každou kapitolou.
A kdo má rád vlastivědné vycházky, může si vyjít na výšinu u Suchohrdel, odkud Napoleon řídil 11.července bitvu. Místo je však dnes dosti zarostlé a není tak dobrý rozhled jako v roce 1809. Původní Napoleonův dub, který zde stál,je nyní (jeho část )ve znojemském muzeu ( byl i na výstavě). Je zde však vysazen nový, zatím jen malý doubek.
I Okrašlovací spolek se této bitvě věnoval, zveřejnil překlad unikátních zápisů z přímětické fary, vztahující se k rokům 1805 a 1809. Naše příspěvky jsou uvedeny i na našich webových stránkách ( Napoleon ve Znojmě před bitvou u Slavkova v roce 1805 a  Příspěvek k historii bitvy u Znojma v roce 1809  ).
Zmíněná kniha rozhodně není nudné čtení, je možno ji doporučit každému čtenáři, ať už je odborník historik nebo jen „obyčejný“ čtenář.

dr. L. Černošek, prosinec 2009.

 
zpátky úvod