OS ve Znojmě - Významná výročí Znojemska od 2025

V ý z n a m n á v ý r o č í Z n o j e m s k a

V rámci oddílu „Výročí“ by si chtěl Okrašlovací spolek ve Znojmě všímat i významných výročí, která se vztahují k našemu městu a regionu. Jedná se zvláště o výročí historických událostí, různých osobností, událostí kulturních, spolkových a dalších.
V textech budou i odkazy na jiné články a dokumenty. Našim čtenářům již předem děkujeme za podněty, připomínky i příspěvky (přijímáme i cizojazyčné verze)

Rubrika "Výročí" od roku 2025

V roce 2008 jsme započali s naší rubrikou "Výročí", kde uvádíme významná výročí různých osobností Znojemska nebo událostí.
Proto opakující se výročí, po deseti letech, uvádíme nyní jen jako nadpis s možností pomocí odkazu ("viz rok měsíc") navštívení stránky s podrobnostmi,
uvedenými před deseti lety. Návrat do původního roku je přes odkaz (link) uvedený na konci měsíce (zpět na začátek stránky: rok).

Od roku 2018 tak budeme v této rubrice uvádět jen to, co se zatím do předchozích let nevešlo.

Začínáme rokem 2025, dále:

archiv let: 2008 - 2017
archiv let: 2018 - 2024

Rok 2025

leden

105 let od úmrtí Růženy Svobodové (*10. 7. 1868 Mikulovice – †1. 1. 1920 Praha)

Narodila se na Znojemsku v Mikulovicích (10. 7. 1868). Její otec Jan Čáp, správce velkostatku v Mikulovicích, byl jedním ze zakladatelů Besedy Znojemské. V Praze se už jako vdaná seznámila s literárním kritikem F. X. Šaldou, se kterým žila také intimně. Zemřela v Praze 1920. Její rozsáhlé dílo a korespondence je nyní uloženo v Památníku národního písemnictví v Praze. Ve Znojmě je po ní pojmenována ulice a v Mikulovicích má pamětní desku.

Viz také: Osobnosti - Růžena Svobodová

110 let od narození Karla Červenky (*1.1.1915 Lhota u Kladna - † 10. 1. 1998 Znojmo)

Malíř krajinář a grafik. Jako krajinář nejraději maloval: rybníky v jižních Čechách a Znojemsko. Zejména samotné město Znojmo, které maloval ze všech stran, nejčastěji od Dyje pod železničním mostem a z Hradiště. Křížovou cestu na Hradiště zachytil v sérii kolorovaných kreseb čtrnácti zastavení. Jeho obrazy míst za znojemskou plovárnou nebo scenerií z dnes už zatopeného údolí Dyje mají nejen uměleckou, ale i dokumentární hodnotu. Jeho posledním nedokončeným obrazem je pohled na skály u Sealsfieldova kamene.

Veřejnosti se Karel Červenka představil několikrát na společných výstavách tvorby znojemských výtvarníků.
V lednu a únoru 2015 proběhla výstava jeho obrazů v JMM-Galerie ve Znojmě.
Viz také: Osobnosti Znojemska.

130 let od provedení zkoušky elektrického osvětlení města. (3., 4. a 5. ledna 1895 Znojmo)

Tomu předcházelo dřívější rozhodnutí obecního výboru města Znojma o stavbě městské parní elektrárny. Stavení pozemek byl vybrán u nové ulice Maria-Hilfer Strasse (dnes ulice Rooseveltova, pozemek E.ON, původní parní elektrocentrála dnes neexistuje), na bývalém městském dřevišti (skládce dřeva). Stavitel Jan Unger zde postavil strojovnu s kotelnou, která měla 40 metrů vysoký komín (je dobře viditelný na starých fotografiích této části města). Parní elektrárna měla výkon 65 kW, což stačilo k rozsvícení dvou tisíc žárovek. Projekt počítal s 300 lucernami a šesti obloukovkami. Kolaudace elektrárny proběhla koncem roku 1894 a v prvních lednových dnech 1895 se první elektrická světla rozsvítila na znojemských ulicích, ve veřejných budovách i v mnoha soukromých domech. Znojmo se tak stalo jedním z prvních elektrifikovaných měst na Moravě a další úvahy o plynovém osvětlení byly tím definitivně zavrženy. Náklady se vyšplhaly na 150 tisíc zlatých. Pro velký úspěch u veřejnosti se město rozhodlo už během roku 1895 posílit výkon této elektrárny o tzv. třetí provozní skupinu (s dodatečným nákladem 24 tisíc zlatých).
K tomu ještě dodáváme, že už v únoru 1893 byly některé budovy (např. Dům německého měšťanského spolku) a některé soukromé domy (požadavek byl 2395 subskripcí) elektricky osvětleny z nového elektrického vedení od vodní elektrárny u Dyje, kam byla umístěna Francisova turbína s výkonem 50 HP.

110 let od narození Adolfa Opálky (*4.1.1915 Rešice ok. Znojmo – †18.června 1942, Praha)

Adolf Opálka byl urostlý, 185 cm vysoký mladík, který se nejprve vyučil automechanikem, pak maturoval na obchodní akademii. V roce 1937 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. V červnu 1939 přešel tajně do Polska a přes Francii se posledním lodním transportem dostal do Velké Británie. Zde absolvoval speciální vojenský výcvikový kurz a jako nadporučík byl velitelem skupiny Out Distance, shozené na území protektorátu. Připojil se ke skupině čsl. výsadkářů, která 27. 5. 1942 spáchala v Praze atentát na Reinharda Heydricha. Heydrich zemřel v pražské nemocnici na Bulovce 4. 6. 1942. Sedm parašutistů našlo úkryt v kostele sv. Cyrila a Metotěje v Resslově ulici. Po zradě Karla Čurdy byli 18. 6. 1942 obklíčeni německým vojskem a příslušníky SS a po půldenním boji přesile podlehli. Adolf Opálka bránil vstup na kůr kostela, byl těžce raněn hozeným granátem a v 6,30 hodin se zastřelil se vlastní zbraní. Boj čtyř zbylých mužů v kryptě kostela skončil v 10,30 hodin.

120 let od narození křesťanského básníka Jana Zahradníčka (17.1.1905, Mastník - 7.10.1960, Vlčatín)

Po "Vítězném Únoru 1948" byl na "radu" Jana Drdy v r. 1951 zatčen a nezákonně odsouzen ke třinácti letům vězení. Téměř rok čekal na soud ve vazební věznici ve Znojmě. Zde složil báseň "O slunci a sv. Václavu", kterou ale nemohl zapsat a měl ji jen v paměti. Vlastní trest si odpykával v Brně, v Praze a na Mírově. Byl propuštěn na přímluvu Jaroslava Seiferta v r. 1960, už jako těžce nemocný, a ještě tentýž rok, 7. 10. 1960, zemřel v Uhříněvsi u Velkého Meziříčí, kde je také pohřben. V roce 1966 byl rehabilitován. V roce 2012 umístil znojemský Okrašlovací spolek na zeď znojemské věznice pamětní desku, která obsahuje také část Zahradníčkovy básně "Znamení moci".

viz osobnost: - Jan Zahradníček

105 let od narození Karla Fily (*20.1.1920 Velké Mezeříčí – †1.dubna 2007, Znojmo)

MuDr. Karel Fila, oční lékař ve Znojmě, vlastivědný badatel a filatelista

únor

190 let od narození malíře Františka Bohumíra Zvěřiny (*4.2.1835,Hrotovice – † 27.12.1908,Vídeň)

Ve Znojmě navštěvoval reálné gymnazium. Pro náš region je významným malířským“objevem“ Bítovska v létech 1902 - 1908, kdež se přátelil
s Romanem Havelkou a dalšími malíři tohoto malebného koutu Podyjí.
Viz také: Osobnosti Znojemska.

březen

70 let od úmrtí botanika Vratislava Drlíka (*17.9.1886,Hrabová – † 1.3.1955,Znojmo)

Gymnazium absolvoval v Zábřehu,1933-1938 byl ředitelem školy ve Znojmě-Louce. Za války byl vězněn za ilegální činnost. V r.1946 byl jmenován
ředitelem znojemského muzea, kde založil vlastivědné oddělení. Nejvíce se projevil jako botanik, uspořádal 1500 herbářů a napsal dílo „Květena Znojemska“.

205 let od úmrtí Klementa Marii Hofbauera (* 26.12.1751 Tasovice u Znojma – † 15.3.1820 Vídeň)

Sv. Klement Maria Hofbauer, tasovický rodák, patron měst Vídně a Varšavy, redemptorista.

175 let od narození Huga Charlemonta (*18. 3. 1850 Jemnice – †18. 4. 1939 Vídeň)

Hugo Charlemont se narodil v rodině slavných umělců. Vyrůstal ve Znojmě. Otec malíř miniatur Matias Adolf Charlemont. Bratr Eduard Charelmont byl rovněž malířem a jeho nejmladší bratr Theodor Charlemont znám jako sochař. Je otcem malířky Lilly Charlemont. V roce 1873 absolvoval Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde byl žákem profesora Eduarda von Lichtenfelse.

85 let od narození Miloslavy Klimtové (*30. 3. 1940 Znojmo)

Před 85ti lety se narodila Miloslava Klimtová, znojemská sběratelka historických fotografií a pohlednic.
Pracovala jako inspektorka stravovacích provozů mateřských škol. Několik desitiletí sbírá historické fotografie a pohlednice, která pak prezentuje na přednáškách a v tisku. Ochotně spolupracuje také se znojemskými badateli. V roce 2002 vydala knihu "Znojmo - kniha historických pohlednic", je členkou "Znojmomilu"- klubu přátel starého Znojma.

duben

100 let od narození Vladimíra Brunclíka (*24.4. 1925 Citonice - † ?. 6. 1992 Znojmo)

Narodil se v Citonicích, rodina se však brzy odstěhovala do Znojma. Ve Znojmě začal studovat na gymnáziu. 6. října 1938 musela celá rodina opustit Znojmo a vrátila se do Citonic. V roce 1939 začal Brunclík dojíždět do gymnázia v Moravských Budějovicích. K maturitě se připravoval jako pilařský dělník a maturoval v půli září 1945. Poté absolvoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Na této škole při pokusu oslepl na levé oko.K učitelství chemie si přidal ještě přírodopis. Začal učit v Dyjákovicích, Břežanech, Želeticích, Prosiměřicích a v Mikulově, až nakonec 1954 zakotvil na gymnáziu ve Znojmě jako profesor chemie a občas přírodopisu. Zajímala jej geologie. Od roku 1950 do roku 1960 byl členem komise ONV pro výzkum nerostného bohatství. Od roku 1950 byl členem a lektorem rady Okresní lidové knihovny.
Dále se podílel na osvětové a odborné práci muzea a v roce 1965 byl zvolen vlastivědným spolkem předsedou rady Jihomoravského muzea.

* 95 let od úmrtí Roberta Mayra (* 1.11.1852 Vídeň – † 27.4.1930 Znojmo)

Významný znojemský zemědělec-podnikatel. Od 1893 zástupce prezidenta „Okresního hospodářského spolku“ a od roku 1901 předseda nově založené „Německo-moravské zemědělské společnosti“. Cestovatel - Balkán, dále předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku 1905-1921.

květen

80 let od úmrtí barona Jířího Haase (Georga Julia Haase) (*26.10.1876, Horní Slavkov – † 11.5.1945, Bítov)

Populární zvláště u žen oblíbený majitel bítovského panství a hradu Bítova měl být v květnu 1945 s ostatními bítovkými Němci odsunout do Rakouska. Volil raději smrt vlastní rukou,střelou z pistole.

60 let od úmrtíí Jakuba Trnky (*18. 7. 1903 Křenovice u Slavkova Znojma – †28. 5. 1965 Znojmo)

Byl učitelem dějepisu na znojemském gymnaziu, jedním z iniciátorů uznání Znojma za MPR (městskou památkovou rezervaci), v r.1950 předsedou muzejní rady a konzervátorem pro Znojemský okres. Zachránil před zbořením Kopalův pomník na Komenského náměstí. Dosáhl také toho, že znojemský MNV upustil od svého plánu přejmenovat znojemské ulice s historickým jménem (Kovářská, Zamečnická, Zelenářská, Obroková, Mikulášská atd.) na ulice nesoucí jména ruských "revolucionářů" .Byl také divadelním ochotníkem, ale i průvodcem Znojma a Znojemska. Historii zpracoval v publikaci „Podyjí“ (1956).

Viz také: Osobnosti - Jakub Trnka

červen

35 let od úmrtí malíře Otakara Zeminy (* 18. 12. 1899, Nová Paka - † 4.6.1990, Mlázovice - Nová Paka)

Otakar Zemina působil před 2. světovou válkou také ve Znojmě, kde učil výtvarnou výchovu a kreslení na Učitelském ústavu. Navrhl znojemským Sokolům prapor, maloval portrét starosty Mareše, který je umístěn na radnici

viz článek: Otakar Zemina

155 let od narození Viléma Veleby (* 8. 6. 1870, Pánov u Velké Bíteše - † 23. 2. 1956, Praha)

viz osobnost: - Vilém Veleba

185 let od narozentí Adolfa Obornyho (*17.6.1840 Ždánice - †28.4.1924 Znojmo)

Adolf Oborny se narodil dne 17. června 1840 v Ždánicích na Kyjovsku. Studoval v Brně na technice, v roce 1870 složil učitelskou zkoušku
          a od roku 1871 působil jako profesor na reálce ve Znojmě. Byl činný i politicky jako člen městského zastupitelstva v letech 1885 – 1894.
          V roce 1898 přijal místo ředitele reálky v Lipníku nad Bečvou, kde působil až do svého odchodu do penze. V roce 1907 se vrátil zpět
          do Znojma, kde se stal členem Zalesňovacího a okrašlovacího spolku.

75 let od úmrtí malíře Romana Havelky (*30. dubna 1877, Jemnice – †20. června 1950, Znojmo)

Malíř Podyjí z Mařákovy krajinné speciálky na Akademii v Praze. Objevitel zapomenutého Bítovska, ale i jiných krajinných motivů ze Znojemska a Třebíčska. Zvlášť výrazné a charakteristické je jeho použití okrové barvy na podzimních stromech.Jeho krajinářské dílo je velmi ceněné a obrazy jsou v desítkách soukromých sbírek i spoučástí kolekcí muzejních institucí (Znojmo,Třebíč,Jihlava a další). Havelka byl jedním ze zakládajících členů Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (SVUM) v r.1907 a jeho čestným předsedou až do své smrti v r. 1950. Byl i vedoucím neformální skupiny malírů Bítovska, jako byli Otakar Průcha, F.B.Zvěřina, Lojza Budík, František Havránek-Zimmerhausl a Karel Bořík, někdy si říkali „bítovská kolonie."

Více: „Osobnosti Znojemska“

55 let od úmrtí senátora Karla Marušáka (*20.1.1884,Horní Lhota u Uherského Brodu – † 25.6.1970, Znojmo)

V Brně vystudoval stavební inženýrství,byl členem Národně socialistické strany,členem městské rady ve Znojmě,členem Sokola, spoluzakladatelem stavebního družstva Domovina a Bratrství a od roku 1929 do roku 1939 senátorem.Měl velké spory s dr.Fritzem(prvním náměstkem starosty dr.Mareše ve Znojmě). Byl za války vězněn v Oranienburgu a po únoru 1948 komunisty zbaven všech funkcí. Tzv.Marušákova vila stojí na ulici Dyjské ve Znojmě.

30 let od úmrtí sbormistra Karla Urbánka (*27.4.1910,Vídeň – † 28.6.1995, Brno)

Absolvoval hudební školu ve Znojmě a brněnskou konzervatoř (housle,klavír,sborový zpěv).V letech 1932 až 1938 byl majitelem a ředitelem Hudební školy manželů Urbánkových (manželka vyučovala klavír a zpěv). Skládal i vlastní skladby a upravoval lidové písně ze Znojemska. V roce 1963 získal titul docenta na Karlově univerzitě. Ve Znojmě je znám především jako sbormistr dosud existujícího pěveckého sdružení „Vítězslav Novák“ ( v letech 1945 – 1959) a dirigent Znojemského symfonického orchestru (také v letech 1945 – 1959).

červenec

70 let od narození Mons. Jindřicha Bartoše (*9.7.1955, Dačice)

Jindřich Bartoš strávil své dětství a mládí ve Vysočanech na Bítovsku. Gymnázium absolvoval v Moravských Budějovicích, potom nastoupil do kněžského semináře v Litoměřicích. Byl farářem v Příměticích a v roce 1993 přišel do Znojma ke sv. Mikuláši. Dává se do oprav zanedbaných církevních památek. Za tyto aktivity udělil Okrašlovací spolek ve Znojmě v roce 2011 jemu a „Nadaci pro obnovu církevních památek děkanství znojemského“ svoje Ocenění za rok 2010.

Více: Osobnosti Znojemska.

205 let od úmrtí Jiřího Prochásky (* 10.4.1749 Blížkovice – † 17.7.1820 Vídeň)

viz osobnost: - Jiří Procháska

srpen

100 let od narození historika Lubomíra Emila Havlíka (*30.8.1925, Znojmo - † 5.3.2000, Brno)

Absolvent filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve Brně v r.1950. Po následném propuštění z funkce středoškolského profesora (hned v roce 1951) dlouhodobě pracoval v různých vědeckých institucích jako nezávislý vědecký pracovník – historik.Stačí uvést názvy některých prací: Staří Slované v rakouském Podunají v 6.až 12.století (1963), Velká Morava a středoevropští Slované (1963) Svatopluk Veliký ,král Morovanů a Slovanů (1994). A mnohé další.
O Znojmě vydal vr r.1956 knihu „Znojmo – z minulosti města a jeho památek“, „Znojemské hradiště sv. Hypolita“ a studie: „Počátky historického Znojemska“ (1952), „O vzniku moravského státu“ (1954) a jiné. Od roku 1978 byl docentem a od roku 1987 doktorem historických věd.

září

195 let od narození spisovatelky Marie von Ebner-Eschenbach (*13. 9. 1830, Zdislavice – †12. 3. 1916,Vídeň)

Moravská spisovatelka, která žila a psala v letech 1850 - 1855 ve Znojmě

. viz 12. březen 2016

115 let od narození Otmara Chlupa (* 17.9. 1910, Brno - † 22. 9. 1938, Hnánice)

viz osobnost: - Otmar Chlup

125 let od úmrtíí Ferdinanda Kernekera (*8.10.1844 Znojmo - † 18.9.1900 Znojmo)

Druhý předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě, filantrop a městský patriot.
Viz také: Osobnosti Znojemska.

125 let od otevření Městského divadla ve Znojmě (29. 9. 1900, Znojmo)

viz článek v "Paměti místa"

říjen

20 let od nového umístnění "Vrbkova kamene" na Kraví hoře (28. 10. 2005)

Na výročí vzniku ČSR umístnil O.S. ve Znojmě na Kraví hoře opět pamětní Kámen kustoda Antona Vrbky. Požehnal ho P. Marián, kněz z Louky. Původní Vrbkův kámen rozstříleli vojáci v 50. letech 20. století

listopad

50 let od úmrtí učitele a archeologa Františka Vildomce (*6.2.1878, Svatoslav - †3.11. 1975, Boskovštejn)

Narodil se 6. února 1878 ve Svatoslavi u Tišnova. Po absolvování brněnského učitelského ústavu, přesněji c. k. českého ústavu pro vzdělání učitelů (1897), kde jej pro prehistorii zainteresoval jeden z profesorů – výkonný archeolog-amatér Josef Hladík – nastoupil službu čekatele učitelství na venkovské škole v Hostimi na Moravskobudějovicku. Po dvou letech získal vysvědčení učitelské způsobilosti a od roku 1900 byl ustanoven jako podučitel na přifařené škole v Boskovštejně. S výjimkou let první světové války, kdy zastupoval – sám nevoják – mobilizované učitele na okolních školách, zůstal boskovštejnské škole věrný až do svého penzionování v roce 1930; od roku 1922 byl jejím řídícím učitelem.
V roce 1916 si dal F. Vildomec, tehdy již známý archeolog, postavit na konci Boskovštejna rodinnou vilku. V tomto domě strávil s rodinou – s výjimkou let 1930-1938, kdy žili ve Znojmě – celý svůj dlouhý život.
Prestiž F. Vildomce jakožto badatele-vlastivěda a archeologa byla z počátku vázána na spolupráci s J. Palliardim, po jeho smrti (1922) pak rostla z výsledků jeho samostatné práce.
František Vildomec zemřel v ústraní svého boskovštejnského sídla dne 3. listopadu 1975 ve věku nedožitých 98 let.

80 let od založení družstva "Znojmia" (4. listopadu 1945)

4.listopadu 1945 se ve Znojemské Besedě konala ustavující valná hromada družstva Znojmia.
Povolení aktivity s městským znakem je ze dne 16.7.1946, osvědčení známky č.rejstř. 10 476 vydala Obchodní komora v Brně dne 2.12.1946. V roce 1953 bylo družstvo Znojmia začleněno do n.p. Znojemská Fruta. Nová konzervárna na zpracování různých druhů ovoce a zeleniny byla postavena v roce 1953. Hlavní budova byla vyprojektována ještě ve funkcionalistickém stylu a architektonicky byla neobyčejně zdařilá. Byla největší svého druhu ve střední Evropě a např. v roce 1972 vyrobila na 35 tisíc tun hotových výrobců. Po nezdařené privatizaci v devadesátých letech 20. stol.byla zcela zbytečně demolována. Obchodní značku a práva nyní vlastní podnik Hamé.

150 let od narozeníí Johanny Niese (*10. 11. 1875 Vídeň - †4. 4. 1934, Vídeň)

Jedna z nejpopularnějších vídeňských hereček své doby. Byla autodidakta, jako 18-tiletá debutovala v roce 1891 ve znojemském městském divadle. Před vídeňským Lidovým divadlem (Volkstheater) je umístněna její socha.

205 let od narození Matěje Adolfa Charlemonta (*23. 11. 1820 Brno – †20. 4. 1871 Vídeň)

Malíř miniatur Matias Adolf Charlemont. Působil jako učitel kreslení na Vojeské ženijní akademii ve Znojmě. Otec Eduarda, Huga a Theodora.

prosinec

180 let od narození Maxe Mayera rytíře z Ahrdorffu a Wallersteinu (* 3. 12. 1845 Kroměříž – † 7.7. 1928 Božice u Znojma)

Po teologických studiích byl 6. června 1868 vysvěcen na kněze. V Římě získal doktorát kanovnického práva a stal se blízkým spolupracovníkem papeže Pia IX. a následně i Lva XIII. V roce 1881 ale onemocněl a vrátil se na Moravu do Černé hory – a 1884 odešel tentokrát do teplé a úrodné oblasti Božic-Českých Křídlovic nedaleko Znojma, kde získal faru. K jeho největším počinům patří stavba kláštera „Maria Hilf“ v Božicích.

viz také: Osobnosti - Maxmilian Thaddäus Mayer

105 let od narození P. Kryštofa Václava Nečase OP (*3. 12. 1920, Čebín – †31. 12. 2007, Znojmo)

Narodil se v Čebíně. V roce 1939 vstoupil do dominikánského řádu, 1945 byl vysvěcen na kněze. Poté působil ve Znojmě jako kaplan a prefekt chlapeckého internátu. V roce 1949 byl souzen za protikomunistické kázání. Byl sice amnestován, ale zanedlouho s ostatními bratry internován v Želivi (1950-55). Po propuštění pracoval 10 let v továrně Konekta v Brně, poté směl působit ve farnosti Třebíč. V roce 1968 se podílel na obnově znojemského dominikánského kláštera. 1972 byl přeložen do farnosti Luleč u Vyškova. Do Znojma se vrátil až po pádu komunismu v roce 1990 a působil zde jako farář a následně až do své smrti (2007) jako výpomocný duchovní.

80 let od úmrtí malíře Aloise Budíka (*8.6.1888,Bučovice – † 4.12.1945,Třebíč)

Amatérský malíř Podyjí, který se považoval za žáka Romana Havelky, pobýval v letech 1924 – 1938 (do okupace) ve Znojmě, pak odešel do Třebíče.
Je spoluzakladatelem Sdružení umělců jihomoravského a západomoravského kraje. Obrazy podepisoval zásadně jako „Lojza Budík“, je v nich patrný
Havelkův vliv a barevnost.Snad nejhezčí jsou z Bítovska, kde spolu s dalšími malíři tvořil v plenéru.Největší počet obrazů je v soukromých sbírkách, ale některé vlastní i Jihomoravské muzeum ve Znojmě a kulturní instituce v Třebíči a jinde.

Více: Obrazy L. Budíka v naší fotogalerii

185 let od narození malíře Theodora von Hörmnna (*13. 12. 1840, Imst – †1. 7. 1895, Štyrský Hradec)

viz také: Theodor von Hörmann

145 let od narození pátera Josefa Rudoleckého (* 20.12.1880 Brno-Tuřany - † 15.1.1963 Znojmo)

Viz také: Osobnosti - Josef Rudolecký

260 let od úmrtí Prokopa Diviše (*26.3.1698 Hevlíkovice u Žamberka – †21.12.1765 Znojmo-Louka)

přesné datum není známo

začátek stránky

zpět na začátek stránky: