• 105 let od úmrtí Růženy Svobodové  (*10. 7. 1868 Mikulovice  – †1. 1. 1920  Praha)
  

   

• 110 let od narození Karla Červenky  (*1.1.1915 Lhota u Kladna - † 10. 1. 1998 Znojmo)

   

Veřejnosti se Karel Červenka představil několikrát na společných výstavách tvorby znojemských výtvarníků.
V lednu a únoru 2015 proběhla výstava jeho obrazů v JMM-Galerie ve Znojmě.
Viz také: Osobnosti Znojemska.

• 130 let od provedení zkoušky elektrického osvětlení města. (3., 4. a 5. ledna 1895  Znojmo)

Tomu předcházelo dřívější rozhodnutí obecního výboru města Znojma o stavbě městské parní elektrárny. Stavení pozemek byl vybrán u nové ulice Maria-Hilfer Strasse (dnes ulice Rooseveltova, pozemek E.ON, původní parní elektrocentrála dnes neexistuje), na bývalém městském dřevišti (skládce dřeva). Stavitel Jan Unger zde postavil strojovnu s kotelnou, která měla 40 metrů vysoký komín (je dobře viditelný na starých fotografiích této části města). Parní elektrárna měla výkon 65 kW, což stačilo k rozsvícení dvou tisíc žárovek. Projekt počítal s 300 lucernami a šesti obloukovkami. Kolaudace elektrárny proběhla koncem roku 1894 a v prvních lednových dnech 1895 se první elektrická světla rozsvítila na znojemských ulicích, ve veřejných budovách i v mnoha soukromých domech. Znojmo se tak stalo jedním z prvních elektrifikovaných měst na Moravě a další úvahy o plynovém osvětlení byly tím definitivně zavrženy. Náklady se vyšplhaly na 150 tisíc zlatých. Pro velký úspěch u veřejnosti se město rozhodlo už během roku 1895 posílit výkon této elektrárny o tzv. třetí provozní skupinu (s dodatečným nákladem 24 tisíc zlatých).
K tomu ještě dodáváme, že už v únoru 1893 byly některé budovy (např. Dům německého měšťanského spolku) a některé soukromé domy (požadavek byl 2395 subskripcí) elektricky osvětleny z nového elektrického vedení od vodní elektrárny u Dyje, kam byla umístěna Francisova turbína s výkonem 50 HP.
   

• 110 let od narození Adolfa Opálky  (*4.1.1915 Rešice ok. Znojmo  –  †18.června 1942, Praha)

   

Adolf Opálka byl urostlý, 185 cm vysoký mladík, který se nejprve vyučil automechanikem, pak maturoval na obchodní akademii. V roce 1937 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. V červnu 1939 přešel tajně do Polska a přes Francii se posledním lodním transportem dostal do Velké Británie. Zde absolvoval speciální vojenský výcvikový kurz a jako nadporučík byl velitelem skupiny Out Distance, shozené na území protektorátu. Připojil se ke skupině čsl. výsadkářů, která 27. 5. 1942 spáchala v Praze atentát na Reinharda Heydricha. Heydrich zemřel v pražské nemocnici na Bulovce 4. 6. 1942. Sedm parašutistů našlo úkryt v pražském  pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Po zradě Karla Čurdy byli 18. 6. 1942 obklíčeni německým vojskem a příslušníky SS a po půldenním boji přesile podlehli. Adolf Opálka bránil vstup na kůr kostela, byl těžce raněn hozeným granátem a v 6,30 hodin se zastřelil se vlastní zbraní. Boj čtyř zbylých mužů v kryptě kostela skončil v 10,30 hodin.   
 

• 120 let od narození křesťanského básníka Jana Zahradníčka (17.1.1905, Mastník - 7.10.1960, Vlčatín) 

     

Po "Vítězném Únoru 1948" byl na "radu" Jana Drdy v r. 1951 zatčen a nezákonně odsouzen ke třinácti letům vězení. Téměř rok čekal na soud ve vazební věznici ve Znojmě. Zde složil báseň "O slunci a sv. Václavu", kterou ale nemohl zapsat a měl ji jen v paměti. Vlastní trest si odpykával v Brně, v Praze a na Mírově. Byl propuštěn na přímluvu Jaroslava Seiferta v r. 1960, už jako těžce nemocný, a ještě tentýž rok, 7. 10. 1960, zemřel v Uhříněvsi u Velkého Meziříčí, kde je také pohřben. V roce 1966 byl rehabilitován. V roce 2012 umístil znojemský Okrašlovací spolek na zeď znojemské věznice pamětní desku, která obsahuje také část Zahradníčkovy básně "Znamení moci".

viz osobnost: -  Jan Zahradníček
 

• 105 let od narození očního lékaře, filatelisty a vlastivědného badatele Karla Fily  (*20.1.1920 Velké Mezeříčí  –  †1.dubna 2007, Znojmo)

   

Karel Fila se narodil ve Velkém Meziříčí 20. ledna 1920. Vystudoval lékařskou fakultu v Brně a po válce dostal umístěnku do Znojma. Zde nakonec zakotvil na očním oddělení, kde profesně působil celý život. Od roku 1967 působil 35 let jako předseda znojemského klubu filatelistů- až do roku 2001. To mu bylo už přes osmdesát let. Mimo to ho oslovila bohatá znojemská historie, kterou svým vlastivědným bádáním pomáhal systematicky odhalovat. Výsledky bádání uveřejňoval třeba v katolickém měsíčníku "Život znojemských farností", který vydával ing. Jindřich Kania. Příspěvky měly název "Něco znojemské historie" a byly velmi žádané.
MUDr. Karel Fila nás opustil na Květnou neděli, 1. dubna 2007, ve znojemském kostele sv. Jana Křtitele, přímo při nedělní mši. Děkan Bartoš mu zde ještě stihl udělit poslední pomazání.
Rodina Filových má svůj hrob na městském znojemském hřbitově.
 

• 190 let od narození malíře Františka Bohumíra Zvěřiny  (*4.2.1835,Hrotovice – † 27.12.1908,Vídeň)

Narodil se 4. 2. 1835 v Hrotovicích u Třebíče, v tehdejším Znojemském okrese. Nadaný žáček po vychození obecné školy v Hrotovicích začal chodit do tzv. hlavní školy (měšťanky) ve Znojmě. Byl výtvarně nadaný a od roku 1851 začal studovat Akademii výtvarných umění v Praze. Protože v malířství propagoval slovanské motivy, byl ze školy vyloučen. Mezitím ztratil otce i strýce, který ho v Praze podporoval. Proto přijal místo učitele kreslení a vyučoval na různých školách, aby uživil sebe i matku, která stále žila na Vysočině. O prázdninách cestoval po Balkáně a tuto oblast si zamiloval. Začal zde kreslit žánrové obrázky ze života balkánských Slovanů, utiskovaných Turky. Tyto mu postupně získaly velkou popularitu a začaly je otiskovat české časopisy (Květy, Světozor a jiné), rakouský Heimat nebo časopisy v Lipsku. Dokonce získal několik zakázek od nejvyšší rakouské šlechty, jednu dokonce od korunního prince Rudolfa. Pro něj zhotovil v osmdesátých letech 100 kusů dřevorytů.
Zvěřina byl také členem různých výtvarných spolků, v Čechách, na Moravě nebo ve Vídni. Mezi své dobré přátele počítal Mikoláše Alše.
Ke konci života žil v rakouském Zvettlu, odkud zajížděl na Moravu. Zde, s pomocí malíře Romana Havelky malířsky objevil ještě nedotčené Podyjí, zejména v oblasti starého Bítova a řeky Želetavky.
František Bohumír Zvěřina zemřel 29. prosince 1908 ve Vídni.
V rodných Hrotovicích má památník a malé muzeum. Jeho rozsáhlá tvorba je rozptýlena mezi stovky různých sběratelů, několik jeho prací vlastní také rodina prvorepublikového předsedy vlády a sběratele umění dra. Kramáře.
   .

Viz také: Osobnosti Znojemska.

• 680 let od svatby Anny Lucemburské ve Znojmě  (*27. března 1323, Kouba (Cham, Bavorsko) – †3. září 1338, Neuberg an der Mürz, Štýrsko)

 

   
Anna Lucemburská byla rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně. Karel IV., v té době markrabě moravský, vystrojil své sestře Anně svatbu s Otou Habsburským, která se konala v  únoru (15. či 16.) 1335 ve Znojmě.
Při svatebním veselí ( „Nastala všem radost a veliké veselí a tanec, a tato bohatá hostina trvala tři dny... “  - František Pražský ) vypukl požár, při němž byla zničena velká část města i s původním kostelem sv. Mikuláše. Karel IV. se postaral  o výstavbu nového chrámu, jež započala již  v roce 1338.  

• 70 let od úmrtí botanika Vratislava Drlíka (*17.9.1886,Hrabová – † 1.3.1955,Znojmo) 
  

Gymnazium absolvoval v Zábřehu,1933-1938 byl ředitelem školy ve Znojmě-Louce. Za války byl vězněn za ilegální činnost. V r.1946 byl jmenován
ředitelem znojemského muzea, kde založil vlastivědné oddělení. Nejvíce se projevil jako botanik, uspořádal 1500 herbářů a napsal dílo „Květena Znojemska“.
   

• 25  let od úmrtí historika Lubomíra Emila Havlíka  (*30.8.1925, Znojmo -  † 5.3.2000, Brno)

 

Docent a doktor historických věd, pracoval jako historik v Brně. Zabýval se zejména starými Slovany a Velkou Moravou. Nezapomínal však ani na rodné Znojmo a Znojemsko a jako jeden z mála vydal několik publikací o historii Znojma a regionu ("Znojmo-z minulosti města a jeho památek", "Znojemské Hradiště sv. Hypolita", nebo dokonce vlastním nákladem, dva roky před smrtí, "Dějiny královského města Znojma a Znojemského kraje" v počtu padesáti kusů. Psal také články do různých odborných časopisů, mimo jiné i do Ročenky (nyní Sborníku) Okresního archivu ve Znojmě.
Doc. PhDr. Lubomír Emil Havlík, DrSc. zemřel v Brně 5. 3. 2000.

• 205 let od úmrtí Klementa Marii Hofbauera  (* 26.12.1751 Tasovice u Znojma  – † 15.3.1820 Vídeň) 
  

• 175 let od narození Huga Charlemonta  (*18. 3. 1850  Jemnice  –  †18. 4. 1939 Vídeň)

•  50 let od velkého požáru znojemského kožedělného závodu "Gala" (19. 03. 1975, Znojmo´)

• 560 let od obsazení Znojma švédským vojskem (22. března 1645)

 
   
gen. Torstenson
   

• 130 let od úmrtí majitele znojemské keramiky Dr. Ing. Rudolfa Ditmara. (* 3. 5. 1818, Prenzlau, Prusko -  †22. 3. 1895, Vídeň)

 
   

Rudolf Ditmar nejprve založil ve Vídni úspěšnou továrnu na petrolejové lampy. Měl podobné podniky ve Varšavě, v Miláně a ve Znojmě. Zde byla ložiska kvalitního kaolinu, proto tady působilo množství  menších keramických firem. Rudolf Ditmar chtěl podnikat ve velkém, a tak mu místní stavitel Josef Schweighofer vystavěl v roce 1878 velkou továrnu na výrobu keramiky (na dnešní Průmyslové ulici ve Znojmě). Ta se zaměřila zejména na výrobu tzv. sanitární keramiky (umyvadla, záchody) a postupně ovládla rozsáhlý trh v monarchii. Ditmarovi v závěru života pomáhal s podnikáním syn Gerhard a zeť Hans Rint. Rudolf Ditmar nakonec úplně přesídlil do Vídně, kde ve svém domě, ve vídeňské čtvrti Heiligenstadt dne 22. 3. 1895 zemřel. Keramické závody, po druhé světové válce zestátněné, vyráběly kvalitní keramiku. 

• 85 let od narození Miloslavy Klimtové  (*30. 3. 1940, Luka nad Jihlavou)

   

• 80  let od úmrtí JUDr. Josefa Mareše  (7. 10. 1885, Vídeň  - † 12. 4. 1945, Terezín)

 

První český starosta Znojma, JUDr. Josef Mareš, se narodil ve Vídni na Tabostrasse 17. 10. 1885. Byl nemanželským dítětem a jeho matka se později přestěhovala ke svým příbuzným na Vysočinu. Josef se ukázal jako nadaný student, vystudoval právnickou fakultu v Praze, kde v roce 1914 získal titul doktora práv.
23. 6. 1920 byl za stranu sociálně-demokratickou zvolen starostou Znojma a výrazně přispěl k rozvoji města. V ulici Na Vyhlídce mu brněnský architekt Jan Víšek postavil funkcionalistickou vilu. Té si však s rodinou příliš neužil, po roce 1938 mu ji zabralo gestapo a Marešovi se odstěhovali do Brna a následně do Jihlavy. JUDr. Josef Mareš byl za protektorátu několikrát vězněn v brněnském Cejlu a nakonec skončil jako vězeň v Malé pevnosti Terezín. Zde ke konci války onemocněl tyfem a zemřel 12. 4. 1945, údajně na zápal plic. Je pohřben v Terezíně.
Dne 5. 4. 1946 mu město Znojmo udělilo čestné občanství in memoriam a jeho vila je chráněnou kulturní památkou
 

• 75 let od narození Vladislava Rakušana  (*12. 4. 1950, Znojmo - † 5. 3. 2015, Jevišovice) 

 
   

Byl vnukem znojemského podnikatele a majitele hostince "U Divého muže" (tzv. "Dolní Rakušan") a vinného sklepu s restaurací na horním konci Znojma ("Horní Rakušan"). V roce 1968 jako student znojemského gymnasia organizoval protestní studentský pochod na podporu tzv. "Pražského jara". V roce 1990 obnovil tradici Znojemského historického vinobraní i s otevřením mázhauzů a historickým průvodem krále Jana Lucemburského. Tehdy nikdo nevěřil, že se tato velká akce podařil, ale přerušená tradice byla obnovena a trvá dodnes. Vladislav Rakušan byl také dlouhé roky znojemským zastupitelem. Později si pořídil nemovitost v Jevišovicích. Zde náhle zemřel 5. 3. 2015 v nedožitých 65. letech (10 let od jeho úmrtí). Je pohřben na ústředním znojemském hřbitově. 
 

• 145 let od narození Rudolfa Jelinka  (*17.4.1880 Brno – † 24.5.1945 Želešice) 

Studoval na německé technice v Brně, 1900 - 1925 pracoval na účetním oddělení Krajského soudu v Brně: Ve Vídní navštěvoval kurzy krajinářské kresby u Antona Hlawatschky. 1925 odchod na odpočinek a stěhování do Želešic.
Byl stoupencem romantismu, který se tematicky zaměřil převážně na krajinomalbu a portrétní tvorbu.Oblíbeným námětem jeho tvorby se stalo město Brno a jeho okolí, Jeho motivy pochází také z oblasti Pálavy, a i ze Znojma.
   

kaple sv. Václava

Karolina brána

 

V krajinné kresbě zdůrazněním světla a stínů docílil výrazného prostorového dojmu. Podnikal studijní cesty po Švýcarsku, horní Itálii a jižní Francii.
Svými kresbami pravidelně přispíval do řady německo-moravských novin a časopisu Deutschmährische Heimat.
Byl členem významných brněnských uměleckých spolků, své umění představil veřejnosti na několika výstavách.   

   

• 80 let od největšího náletu na Znojmo  (20. 4. 1945 Znojmo)

 

Znojmo bylo téměř až do konce druhé světové války náletů a bojů ušetřeno. Situace se změnila v dubnu 1945, kdy se Rudá armáda probojovala na Moravu a do Dolního Rakouska, odkud sovětská vojska útočila na Mikulov, Brno a Vídeň. Na znojemském nádraží se pak začaly soustřeďovat síly wehrmachtu, které byly určeny na pomoc blízké Vídni. Nejprve sovětské letectvo provádělo průzkumné lety, monitoring a fotografování budoucích cílů, zejména znojemského nádraží. První bomby byly na Znojmo shozeny 9. 4. a první nálet na nádraží provedly sovětské bombardéry 11. 4. Na přepravní vozy zde byla nakládána vojenská i civilní technika a odvážena směrem k Vídni, opačným směrem přijížděly do Znojma lazaretní vlaky. Vídeň byla Rudou armádou dobyta 13. 4. 1945.
První velký nálet provedly sovětské bombardéry již 19. 4. 1945. Nejprve kolem 21 hodiny shodily osvětlovací bomby a následně 275 kusů různých bomb. Byl zasažen také lazaretní vlak. Železniční uzel Znojmo po rychlých opravách přesto dále fungoval.
Největší nálet provedly anglo-americké svazy dne 20. 4. 1945. Bylo svrženo 239 kusů bomb. Po něm následoval nálet sovětských letadel, bylo svrženo 335 kusů bomb. Nálety se sukutečnily v noci, od 21.10 hod do 21.31 hodin. Bomby zasáhly kolejiště s vlakovými soupravami i budovu nádraží. Navíc padaly i dosti daleko od tohoto cíle, dokonce bylo zasaženo divadlo nebo budova radnice a mnoho obytných domů. Částečně byla devastována i blízká průmyslová zóna. Provoz nádraží byl náletem ochromen. Celkový počet obětí náletů lze jen obtížně ověřit. Dnes jsou mrtví pochováni v hromadném hrobě na znojemském hlavním hřbitově. Obnova poškozeného Znojma se protáhla na mnoho poválečných let.

• 100  let od narození Vladimíra  Brunclíka  (*24.4. 1925  Citonice  - † ?. 6. 1992 Znojmo)
  

Narodil se v Citonicích, rodina se však brzy odstěhovala do Znojma. Ve Znojmě začal studovat na gymnáziu. 6. října 1938 musela celá rodina opustit Znojmo a vrátila se do Citonic. V roce 1939 začal Brunclík dojíždět do gymnázia v Moravských Budějovicích. K maturitě se připravoval jako pilařský dělník a maturoval v půli září 1945. Poté absolvoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Na této škole při pokusu oslepl na levé oko.K učitelství chemie si přidal ještě přírodopis. Začal učit v Dyjákovicích, Břežanech, Želeticích, Prosiměřicích a v Mikulově, až nakonec 1954 zakotvil na gymnáziu ve Znojmě jako profesor chemie a občas přírodopisu. Zajímala jej geologie. Od roku 1950 do roku 1960 byl členem komise ONV pro výzkum nerostného bohatství. Od roku 1950 byl členem a lektorem rady Okresní lidové knihovny.
Dále se podílel na osvětové a odborné práci muzea a v roce 1965 byl zvolen vlastivědným spolkem předsedou rady Jihomoravského muzea.    

   
  * 95 let od úmrtí Roberta Mayra  (* 1.11.1852 Vídeň  – † 27.4.1930 Znojmo)

Významný znojemský zemědělec-podnikatel. Od 1893 zástupce prezidenta „Okresního hospodářského spolku“ a od roku 1901 předseda nově založené „Německo-moravské zemědělské společnosti“. Cestovatel - Balkán, dále předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku 1905-1921.

• 80 let od úmrtí barona Jiřího Haase (Georga Julia Haase) (*26.10.1876, Horní Slavkov – † 11.5.1945, Bítov)

 Populární  zvláště u žen oblíbený majitel bítovského panství a hradu Bítova měl být v květnu 1945 s ostatními bítovskými Němci odsunout do Rakouska. Volil raději smrt vlastní rukou,střelou z pistole.  

• 60 let od úmrtíí Jakuba Trnky  (*18. 7. 1903 Křenovice u Slavkova Znojma – †28. 5. 1965 Znojmo)      

Byl učitelem dějepisu na znojemském gymnaziu, jedním z iniciátorů uznání Znojma za MPR (městskou památkovou rezervaci), v r.1950                             předsedou muzejní  rady a konzervátorem pro Znojemský okres. Zachránil před zbořením Kopalův pomník na Komenského náměstí. Dosáhl také toho, že znojemský MNV upustil od svého plánu přejmenovat znojemské ulice s historickým jménem (Kovářská, Zamečnická, Zelenářská, Obroková, Mikulášská atd.) na ulice nesoucí jména ruských "revolucionářů" .Byl také divadelním ochotníkem, ale i průvodcem Znojma a Znojemska. Historii zpracoval v publikaci „Podyjí“ (1956). 

•  35 let od úmrtí malíře Otakara Zeminy  (* 18. 12. 1899, Nová Paka   -  † 4.6.1990, Mlázovice - Nová Paka)

• 155 let od narození Viléma Veleby  (* 8. 6. 1870, Pánov u Velké Bíteše  -  † 23. 2. 1956, Praha)

• 185 let od narozentí Adolfa Obornyho (*17.6.1840 Ždánice - †28.4.1924 Znojmo)

• 75 let od úmrtí malíře Romana Havelky (*30. dubna 1877, Jemnice – †20. června 1950, Znojmo)

• 55 let od úmrtí  senátora Karla Marušáka  (*20.1.1884,Horní Lhota u Uherského Brodu – † 25.6.1970, Znojmo)

• 30 let od úmrtí sbormistra Karla Urbánka  (*27.4.1910,Vídeň – † 28.6.1995, Brno)

• 70 let od narození Mons. Jindřicha Bartoše (*9.7.1955, Dačice)   
  

 

• 205 let od úmrtí Jiřího Prochásky  (* 10.4.1749 Blížkovice  – † 17.7.1820 Vídeň)

•   100 let od narození historika Lubomíra Emila Havlíka  (*30.8.1925, Znojmo -  † 5.3.2000, Brno)

Absolvent filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve Brně v r.1950. Po následném propuštění z funkce středoškolského profesora (hned v roce1951) dlouhodobě pracoval v různých vědeckých institucích jako nezávislý vědecký pracovník – historik.Stačí uvést názvy některých prací:  Staří Slované v rakouském Podunají v 6.až 12.století (1963), Velká Morava a středoevropští Slované (1963) Svatopluk Veliký ,král Morovanů a Slovanů  (1994). A mnohé další.
O Znojmě vydal v r.1956 knihu „Znojmo – z minulosti města a jeho památek“, „Znojemské hradiště sv. Hypolita“ a studie: „Počátky historického  Znojemska“ (1952), „O vzniku moravského státu“ (1954) a jiné. Od roku 1978 byl docentem a od roku 1987 doktorem historických věd.

• 195 let od narození spisovatelky  Marie von Ebner-Eschenbach  (*13. 9. 1830, Zdislavice – †12. 3. 1916,Vídeň)

• 115 let od narození Otmara Chlupa  (* 17.9. 1910, Brno  -  † 22. 9. 1938, Hnánice)

• 125 let od úmrtíí Ferdinanda Kernekera (*8.10.1844 Znojmo - † 18.9.1900 Znojmo)

• 125 let od otevření Městského divadla ve Znojmě (29. 9. 1900, Znojmo)

• 20 let od nového umístnění "Vrbkova kamene" na Kraví hoře  (28. 10. 2005)

• 50 let od úmrtí  učitele a archeologa Františka Vildomce  (*6.2.1878, Svatoslav -  †3.11. 1975, Boskovštejn)

• 80 let od založení družstva "Znojmia" (4. listopadu 1945)

• 150 let od narozeníí Johanny Niese (*10. 11. 1875 Vídeň - †4. 4. 1934, Vídeň)

• 205 let od narození Matěje Adolfa Charlemonta  (*23. 11. 1820 Brno  –  †20. 4. 1871 Vídeň)

• 180 let od narození  Maxe Mayera rytíře z Ahrdorffu a Wallersteinu (* 3. 12. 1845 Kroměříž  – † 7.7. 1928 Božice u Znojma)

• 105 let od narození P. Kryštofa Václava Nečase OP (*3. 12. 1920, Čebín  – †31. 12. 2007, Znojmo)

Narodil se v Čebíně. V roce 1939 vstoupil do dominikánského řádu, 1945 byl vysvěcen na kněze. Poté působil ve Znojmě jako kaplan a prefekt chlapeckého internátu. V roce 1949 byl souzen za protikomunistické kázání. Byl sice amnestován, ale zanedlouho s ostatními bratry internován v Želivi (1950-55). Po propuštění pracoval 10 let v továrně Konekta v Brně, poté směl působit ve farnosti Třebíč. V roce 1968 se podílel na obnově znojemského dominikánského kláštera. 1972 byl přeložen do farnosti Luleč u Vyškova. Do Znojma se vrátil  až po pádu komunismu v roce 1990 a působil zde jako farář a následně až do své smrti (2007) jako výpomocný duchovní.

• 80 let od úmrtí malíře Aloise Budíka (*8.6.1888,Bučovice – † 4.12.1945,Třebíč)

• 185 let od narození malíře  Theodora  von Hörmnna  (*13. 12. 1840, Imst – †1. 7. 1895, Štyrský Hradec)

• 145 let od narození pátera Josefa Rudoleckého  (* 20.12.1880 Brno-Tuřany - † 15.1.1963 Znojmo)

• 260 let od úmrtí Prokopa Diviše   (*26.3.1698 Hevlíkovice u Žamberka – †21.12.1765 Znojmo-Louka)

• začátek stránky