Rok
2025 leden
Veřejnosti se Karel Červenka
představil několikrát na společných
výstavách tvorby znojemských
výtvarníků.
únor
V lednu a únoru 2015 proběhla výstava jeho obrazů v JMM-Galerie ve Znojmě. Viz také: Osobnosti Znojemska.
K tomu ještě dodáváme, že už v únoru 1893 byly některé budovy (např. Dům německého měšťanského spolku) a některé soukromé domy (požadavek byl 2395 subskripcí) elektricky osvětleny z nového elektrického vedení od vodní elektrárny u Dyje, kam byla umístěna Francisova turbína s výkonem 50 HP.
Po
"Vítězném Únoru 1948" byl na "radu" Jana Drdy v r.
1951 zatčen a nezákonně odsouzen ke třinácti letům
vězení. Téměř rok čekal na soud ve vazební věznici
ve Znojmě. Zde složil báseň "O slunci a sv. Václavu",
kterou ale nemohl zapsat a měl ji jen v paměti. Vlastní trest si
odpykával v Brně, v Praze a na Mírově. Byl
propuštěn na přímluvu Jaroslava Seiferta v r. 1960, už
jako těžce nemocný, a ještě tentýž rok, 7. 10.
1960, zemřel v Uhříněvsi u Velkého
Meziříčí, kde je také pohřben. V roce 1966 byl
rehabilitován. V roce 2012 umístil znojemský
Okrašlovací spolek na zeď znojemské věznice
pamětní desku, která obsahuje také část
Zahradníčkovy básně "Znamení moci".
MuDr. Karel Fila,
oční lékař ve Znojmě, vlastivědný
badatel a filatelista
Ve Znojmě navštěvoval
reálné gymnazium. Pro náš
region je významným
malířským“objevem“
Bítovska v létech 1902 - 1908, kdež se
přátelil
s Romanem Havelkou a dalšími malíři tohoto malebného koutu Podyjí. Viz také: Osobnosti Znojemska. březen
Gymnazium absolvoval v
Zábřehu,1933-1938 byl ředitelem školy ve
Znojmě-Louce. Za války byl vězněn za
ilegální činnost. V r.1946 byl
jmenován
ředitelem znojemského muzea, kde založil vlastivědné oddělení. Nejvíce se projevil jako botanik, uspořádal 1500 herbářů a napsal dílo „Květena Znojemska“.
Sv. Klement Maria Hofbauer, tasovický rodák, patron měst Vídně a Varšavy, redemptorista.
Hugo Charlemont se narodil v rodině slavných umělců. Vyrůstal ve Znojmě. Otec malíř miniatur Matias Adolf Charlemont. Bratr Eduard Charelmont byl rovněž malířem a jeho nejmladší bratr Theodor Charlemont znám jako sochař. Je otcem malířky Lilly Charlemont. V roce 1873 absolvoval Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde byl žákem profesora Eduarda von Lichtenfelse.
Před 85ti lety se narodila Miloslava Klimtová, znojemská sběratelka historických fotografií a pohlednic. Pracovala jako inspektorka stravovacích provozů mateřských škol. Několik desitiletí sbírá historické fotografie a pohlednice, která pak prezentuje na přednáškách a v tisku. Ochotně spolupracuje také se znojemskými badateli. V roce 2002 vydala knihu "Znojmo - kniha historických pohlednic", je členkou "Znojmomilu"- klubu přátel starého Znojma. duben
Narodil
se v Citonicích, rodina se však brzy odstěhovala
do
Znojma. Ve Znojmě začal studovat na gymnáziu. 6.
října
1938 musela celá rodina opustit Znojmo a
vrátila se
do Citonic. V roce 1939 začal Brunclík dojíždět
do
gymnázia v Moravských Budějovicích. K
maturitě se
připravoval jako pilařský dělník a
maturoval v půli
září 1945. Poté absolvoval
Přírodovědeckou
fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Na této
škole při
pokusu oslepl na levé oko.K učitelství chemie si
přidal
ještě přírodopis. Začal učit v
Dyjákovicích, Břežanech, Želeticích,
Prosiměřicích a v Mikulově, až nakonec 1954
zakotvil na
gymnáziu ve Znojmě jako profesor chemie a občas
přírodopisu. Zajímala jej geologie. Od roku 1950
do roku
1960 byl členem komise ONV pro výzkum nerostného
bohatství. Od roku 1950 byl členem a lektorem rady
Okresní lidové knihovny.
Dále se podílel na osvětové a odborné práci muzea a v roce 1965 byl zvolen vlastivědným spolkem předsedou rady Jihomoravského muzea. * 95 let od úmrtí Roberta Mayra (* 1.11.1852 Vídeň – † 27.4.1930 Znojmo) Významný znojemský zemědělec-podnikatel. Od 1893 zástupce prezidenta „Okresního hospodářského spolku“ a od roku 1901 předseda nově založené „Německo-moravské zemědělské společnosti“. Cestovatel - Balkán, dále předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku 1905-1921. květen
Populární zvláště u žen oblíbený majitel bítovského panství a hradu Bítova měl být v květnu 1945 s ostatními bítovkými Němci odsunout do Rakouska. Volil raději smrt vlastní rukou,střelou z pistole.
Byl učitelem dějepisu na znojemském gymnaziu, jedním z iniciátorů uznání Znojma za MPR (městskou památkovou rezervaci), v r.1950 předsedou muzejní rady a konzervátorem pro Znojemský okres. Zachránil před zbořením Kopalův pomník na Komenského náměstí. Dosáhl také toho, že znojemský MNV upustil od svého plánu přejmenovat znojemské ulice s historickým jménem (Kovářská, Zamečnická, Zelenářská, Obroková, Mikulášská atd.) na ulice nesoucí jména ruských "revolucionářů" .Byl také divadelním ochotníkem, ale i průvodcem Znojma a Znojemska. Historii zpracoval v publikaci „Podyjí“ (1956). červen
Otakar Zemina působil před 2. světovou válkou také ve Znojmě, kde učil výtvarnou výchovu a kreslení na Učitelském ústavu. Navrhl znojemským Sokolům prapor, maloval portrét starosty Mareše, který je umístěn na radnici viz článek: Otakar Zemina
viz
osobnost: - Vilém Veleba
a od roku 1871 působil jako profesor na reálce ve Znojmě. Byl činný i politicky jako člen městského zastupitelstva v letech 1885 – 1894. V roce 1898 přijal místo ředitele reálky v Lipníku nad Bečvou, kde působil až do svého odchodu do penze. V roce 1907 se vrátil zpět do Znojma, kde se stal členem Zalesňovacího a okrašlovacího spolku.
Malíř Podyjí z Mařákovy krajinné speciálky na Akademii v Praze. Objevitel zapomenutého Bítovska, ale i jiných krajinných motivů ze Znojemska a Třebíčska. Zvlášť výrazné a charakteristické je jeho použití okrové barvy na podzimních stromech.Jeho krajinářské dílo je velmi ceněné a obrazy jsou v desítkách soukromých sbírek i spoučástí kolekcí muzejních institucí (Znojmo,Třebíč,Jihlava a další). Havelka byl jedním ze zakládajících členů Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (SVUM) v r.1907 a jeho čestným předsedou až do své smrti v r. 1950. Byl i vedoucím neformální skupiny malírů Bítovska, jako byli Otakar Průcha, F.B.Zvěřina, Lojza Budík, František Havránek-Zimmerhausl a Karel Bořík, někdy si říkali „bítovská kolonie." Více: „Osobnosti Znojemska“
červenec
Více: Osobnosti Znojemska.
O Znojmě vydal vr r.1956 knihu „Znojmo – z minulosti města a jeho památek“, „Znojemské hradiště sv. Hypolita“ a studie: „Počátky historického Znojemska“ (1952), „O vzniku moravského státu“ (1954) a jiné. Od roku 1978 byl docentem a od roku 1987 doktorem historických věd. září
Moravská spisovatelka, která žila a psala v letech 1850 - 1855 ve Znojmě . viz 12. březen 2016
viz osobnost: - Otmar Chlup
Viz také: Osobnosti Znojemska.
říjen
listopad
Narodil se 6. února 1878 ve Svatoslavi u Tišnova. Po absolvování brněnského učitelského ústavu, přesněji c. k. českého ústavu pro vzdělání učitelů (1897), kde jej pro prehistorii zainteresoval jeden z profesorů – výkonný archeolog-amatér Josef Hladík – nastoupil službu čekatele učitelství na venkovské škole v Hostimi na Moravskobudějovicku. Po dvou letech získal vysvědčení učitelské způsobilosti a od roku 1900 byl ustanoven jako podučitel na přifařené škole v Boskovštejně. S výjimkou let první světové války, kdy zastupoval – sám nevoják – mobilizované učitele na okolních školách, zůstal boskovštejnské škole věrný až do svého penzionování v roce 1930; od roku 1922 byl jejím řídícím učitelem. V roce 1916 si dal F. Vildomec, tehdy již známý archeolog, postavit na konci Boskovštejna rodinnou vilku. V tomto domě strávil s rodinou – s výjimkou let 1930-1938, kdy žili ve Znojmě – celý svůj dlouhý život. Prestiž F. Vildomce jakožto badatele-vlastivěda a archeologa byla z počátku vázána na spolupráci s J. Palliardim, po jeho smrti (1922) pak rostla z výsledků jeho samostatné práce. František Vildomec zemřel v ústraní svého boskovštejnského sídla dne 3. listopadu 1975 ve věku nedožitých 98 let.
Povolení aktivity s městským znakem je ze dne 16.7.1946, osvědčení známky č.rejstř. 10 476 vydala Obchodní komora v Brně dne 2.12.1946. V roce 1953 bylo družstvo Znojmia začleněno do n.p. Znojemská Fruta. Nová konzervárna na zpracování různých druhů ovoce a zeleniny byla postavena v roce 1953. Hlavní budova byla vyprojektována ještě ve funkcionalistickém stylu a architektonicky byla neobyčejně zdařilá. Byla největší svého druhu ve střední Evropě a např. v roce 1972 vyrobila na 35 tisíc tun hotových výrobců. Po nezdařené privatizaci v devadesátých letech 20. stol.byla zcela zbytečně demolována. Obchodní značku a práva nyní vlastní podnik Hamé.
Jedna z nejpopularnějších vídeňských hereček své doby. Byla autodidakta, jako 18-tiletá debutovala v roce 1891 ve znojemském městském divadle. Před vídeňským Lidovým divadlem (Volkstheater) je umístněna její socha.
Malíř miniatur Matias Adolf Charlemont. Působil jako učitel kreslení na Vojeské ženijní akademii ve Znojmě. Otec Eduarda, Huga a Theodora. prosinec
Po teologických studiích byl 6. června 1868 vysvěcen na kněze. V Římě získal doktorát kanovnického práva a stal se blízkým spolupracovníkem papeže Pia IX. a následně i Lva XIII. V roce 1881 ale onemocněl a vrátil se na Moravu do Černé hory – a 1884 odešel tentokrát do teplé a úrodné oblasti Božic-Českých Křídlovic nedaleko Znojma, kde získal faru. K jeho největším počinům patří stavba kláštera „Maria Hilf“ v Božicích. viz také: Osobnosti - Maxmilian Thaddäus Mayer
Narodil
se v Čebíně. V roce 1939 vstoupil do
dominikánského řádu, 1945 byl vysvěcen
na kněze.
Poté působil ve Znojmě jako kaplan a prefekt
chlapeckého
internátu. V roce 1949 byl souzen
za
protikomunistické kázání.
Byl sice
amnestován, ale zanedlouho s ostatními bratry
internován v Želivi (1950-55). Po
propuštění
pracoval 10 let v továrně Konekta v Brně, poté
směl působit
ve farnosti Třebíč. V roce 1968 se podílel na
obnově
znojemského dominikánského
kláštera.
1972 byl přeložen do farnosti Luleč u Vyškova. Do Znojma se
vrátil až po
pádu
komunismu v roce 1990 a působil zde jako farář a
následně
až do své smrti (2007) jako výpomocný
duchovní.
Amatérský malíř Podyjí, který se považoval za žáka Romana Havelky, pobýval v letech 1924 – 1938 (do okupace) ve Znojmě, pak odešel do Třebíče. Je spoluzakladatelem Sdružení umělců jihomoravského a západomoravského kraje. Obrazy podepisoval zásadně jako „Lojza Budík“, je v nich patrný Havelkův vliv a barevnost.Snad nejhezčí jsou z Bítovska, kde spolu s dalšími malíři tvořil v plenéru.Největší počet obrazů je v soukromých sbírkách, ale některé vlastní i Jihomoravské muzeum ve Znojmě a kulturní instituce v Třebíči a jinde. Více: Obrazy L. Budíka v naší fotogalerii
Viz také: Osobnosti - Josef Rudolecký
přesné datum není známo |
zpátky | úvod |