• 130 let od založení Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě.

• 90 let od vzniku ČSR - 28. října 1918

• 70 let od zničení znojemské synagogy (9. až 10.listopadu 1938)

• 100 let od otevření znojemské městské nemocnice – „utajené výročí“ ( 1908 )

• zpět na začátek stránky:
• 2008
• 2018

• 60 let od úmrtí Oskara Pafky (7.12.1896, Znojmo - 4.3.1949, Voitsberg)

• 70 let od úmrtí Antona Vrbky (17.5.1860,Uh.Hradiště – 2.6.1939,Znojmo)

• 200 let bitvy u Znojma (10.a 11.července 1809)

• 100 let od vysvěcení kostela sv.Jakuba v Konicích (3.10.1909)

• zpět na začátek stránky:
• 2008
• 2019

• 150 let - Obelisk nad ledovými slujemi u Vranova nad Dyjí.  (Květen 1860 )

• 65 let od úmrtí dra Josefa Mareše (17.10.1885,Vídeň – 12.4.1945,Terezín)

• Před 205 lety Napoleon ve Znojmě (před bitvou u Slavkova 2.12.1805).

• 140 let železnice na Znojemsku

Červený most na trati do Hrušovan nad Jevišovkou

v listopadu 1870 je uvedena do provozu trať Vídeň - Hrušovany nad Dyjí - Znojmo v prosinci 1870 je uvedena do provozu trať Znojmo – Okříšky od 23.4.1871 pravidelný provoz Znojmo – Jihlava od 1.11.1871 pravidelný provoz Znojmo – Vídeň                    Pro tuto trať byl postaven železniční most přes                    řeku Dyji u Znojma (220 m délka, až 48 m  výška,                         3 kamenné  pilíře).                    Stavbu vedl  ing. Vilém Hellweg,                    stavěli ho italští dělníci.                    Dokončen v roce 1871.                    Carl Schlimp byl architektem všech budov a nádraží, za 2.světové války nálet na znojemském nádraží 20.4.1945, budova zcela                          zničena, od roku 1952 zde slouží nová budova ve stylu funkcionalizmu, v listopadu 2009 dokončena elektrifikace trati Vídeň – Znojmo                    a rekonstrukce mostu přes Dyji, od prosince 2009 pravidelný provoz zajišťují rakouské ŐBB                   (Soupravy: Shuttle-City).

• 160 let od působení Johanna Gregora Mendela ve Znojmě

• zpět na začátek stránky

• 140 let od narození  malíře Alexandra Pocka (6.1.1871, Znojmo – 9.11.1950, Vídeň)

• 150 let od  narození archeologa Jaroslava Palliardiho (10.2.1861, Telč - 12.3.1922 Moravské Budějovice)

• 90 let od narození malíře Antonín Františka Stehlíka (11.3.1921, Hluboké Mašůvky)

• 20 let od vzniku Národního parku Podyjí (* 1.4.1991)

          Symbolem parku je přísně chráněný čáp černý. 

• 70 let od narození znojemského výtvarníka Alexandera Waltera (25.6.1941, Modra/SR)

• 140 výročí narození sochaře Hugo Lederera (16.11.1871, Znojmo – 1.8.1940, Berlín)

           Množství jeho prací je v depozitáři znojemského muzea, uvažuje se o zřízení jeho stálé expozice.

           

• 180 let polského kamene ve Znojmě (1831)

• 100 let nového kostela na Novosadech  (1911)

• 260 let od narození Jana Hofbauera – Dvořáka (26.12.1751, Tasovice -  15.3.1820, Vídeň)  

• zpět na začátek stránky

• 310 let od narození Josefa Winterhaldera staršího (* 10.1.1702 Vöhrenbach  –  † 25.12.1769 Vídeň)

• 100 let od narození  Mons. Josefa Navrkala (25.1.1912, Vídeň - 15.3.2003, Znojmo)

• 100 let od narození  keramika Miloše Smutného (2.2.1912, Jindřichův Hradec -  29.3.1989, Znojmo)

• 100 let od narození  malíře Emila Kotrby (22.2.1912, Znojmo -  21.2.1983, Praha)

• 20 let obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě (9.4.1992 byly schváleny jeho první stanovy)

Dne 9. dubna 1992 byly příslušným odborem Ministerstva vnitra ČR schváleny stanovy občanského sdružení - Okrašlovacího spolu ve Znojmě.  
Zakládajících členů bylo tehdy šest  a programově navazovali na činnost bývalého Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě zaniklého v roce
1938. Dnes má spolek kolem 30 členů a bohatou činnost - dokumentovanou zápisy ze schůzí i na našich webových stránkách. Logo spolku vytvořila
v roce 2000  naše  -  již zesnulá členka ing. arch. Blanka Rudolfová.

          květen

• 60 let od věznění básníka Jana Zahradníčka (17.1.1905, Mastník - 7.10.1960 Vlčatín) 

Vězněn byl ve znojemské věznici v létech 1951 - 1952, před svým vykonstruovaným procesem, ve kterém byl v Brně bez jakýchkoli důkazů odsouzen
za "protistátní činnost (špionáž a rozvracení  socialismu a komunismu)"  ke 13 letům vězení. V roce 1968 byl plně rehabilitován.

Okrašlovací spolek ve Znojmě zorganizoval a finačně podpořil zhotovení pamětní desky pro Jana Zahradníčka. Deska byla slavnostně odhalena
16.5.2012  na budově znojemské věznice.

          červen

• 60 let od zničení Mariánské kaple ve Znojmě (1822 - 1952)

7.6.1952 byla násilně zbořena kaple Panny Marie Pomocnice, která od 13.7.1822 (130 let) stála na Mariánském náměstí ve Znojmě.
Údajně bránila  dopravě. Vadila však komunistům, kteří zde v temže roku vztyčili sochu Rudoarmějce a náměstí přejmenovali na Stalingradské. Obraz P. Marie a děkovné tabulky jsou v dnešní době umístněny v kostele sv. Mikuláše. Uvažuje se o obnově této kaple.

           červenec         

•  190 let od narození notáře a buditele Jana Vlka (8.7.1822, Telč - 31.7.1896, Liliendorf, nyní Lesná)

• 100 let od narození  spisovatele Karla Černého  (22.7.1912, Znojmo -  29.1.1996, Znojmo)

• 60 let se dožil akad. malíř Karel Pokorný (25.10.1952, Znojmo )

• 100 let od narození sochaře a medailéra Jana Tomáše Fischera (25.11.1912, Znojmo - 7.3.1957, Znojmo)

• 100 let od narození  malíře Znojemska Josef Růžičky (4.12.1912, Znojmo - 19.1.1972)

• zpět na začátek stránky

• 270 let od narození Josefa Winterhaldera mladšího (* 25.1.1743 Vöhrenbach  –  17.1.1807 Znojmo)
  
  Malíř barokních oltářních a závěsných obrazů v kostelích ve Znojmě. Synovec sochaře Josefa Winterhaldera staršího, který mu zde zprostředkoval část církevních zakázek:
  kostel sv.Alžběty: obraz sv.Alžběty, kostel sv.Mikuláše: obrazy křížové cesty, kostel sv.Hippolyta: obraz sv.Anny, sv.Jana Nepomuckého a další.

• 25 let od úmrtí matky Marie Vojtěchy Hasmandové (* 25.3.1914 Huštěnovice - † 21.1.1988 Znojmo-Hradiště)

• 220 let od narození Karla Postla (psal pod pseudonymem Charles Sealsfield)  (* 3.3.1793 Popice u Znojma – † 26.5.1864 Solothurn ve Švýcarsku)

• 70 let od narození PhDr. Jiřího Červenky (* 5.3.1943 Jindřichův Hradec)

• 70 let od narození  Pavla Matyaska ( * 7.3. 1943 Znojmo - † 16.3.2011 Znojmo)

• 200 let od narození Antonína Dominika Fernkorna (* 17. 3. 1813 v Erfurtu -  † 16. 11. 1878 ve Vídni) 

• 90 let od narození hudebníka Jana Valíka (* 24.3.1923 Horní Bobrová)

• 315 let od narození Prokopa Diviše (*26. března  1698 Helvíkovice u Žamberka  - † 21. prosince 1765  Znojmo - Přímětice) 

• 70 let od úmrtí generála Jiřího Jaroše (* 16.1.1896 Velké Meziříčí – † 6.4.1943 Stuttgart)   

• 110 let od narození herce Williho Forsta (* 7.4.1903 Vídeň  –  † 11.8.1980 Vídeň) 

• 90 let od narození dirigenta Josefa Nechvátala (* 19.4.1923 Medlice - † 26.12.2001 Znojmo)

• 40 let od úmrtí Herberta Felixe (* 9.7. 1908 Znojmo – † 5.5. 1973 Torekov, Švédsko)

• 50 let od úmrtí ing. Jakuba Jirala (* 18.7.1884 Mičovice na Prachaticku – † 5.6.1963 Znojmo)

• 110 let od narození historika Jakuba Trnky (* 18.7.1903 Křenovice  –  † 28.5.1965 Znojmo)

• 80 let od dokončení hráze Vranovské přehrady (9.8.1933 dokončena koruna hráze)

• 70 let od narození Jiřího Svobody (* 12.8.1943 Znojmo)

• 20 let od obnovení a posvěcení kaple Panny Marie Bolestné v Popicích (18.8.1993)

• 70 let od narození dvojčat Jana a Petra Pátých  (* 25.8.1943 Znojmo)

• 100 let od narození Františka Koukala (* 28.9.1913 Vídeň – † 5.3.1988 Znojmo)

• 160 let od odhalení pomníku Karlu Kopalovi  (16.10.1853 ve Znojmě)

• 120 let od narození Alberta Peka (* 21.10.1893 Poděbrady – † 20.3.1972 Praha)

• 120 let od narození Otakara Průchy (* 13. 11. 1893 Praha - † 19. 05. 1965 Znojmo)

• • zpět na začátek stránky:
  • 2008
  • 2018

• 155 let od narození Theodora Charlemonta  (*1.1.1859 Znojmo - †13. 10. 1938 Vídeň)

E.Ch.. busta dítěte

• 130 let od úmrtí Johanna Gregora Mendla  (*20.7.1822 Hynčice - †6. 1. 1884 Brno)

          Zakladatel genetiky. V létech 1849-50 vyučoval na znojemském gymnáziu. Více: Osobnost J.G.Mendel.

 únor

• 130 let od narození a 60 let od úmrtí PhDr. Karla Bachera (*10.02.1884  Valtrovice - †08.07.1954 Steyr)

          Narodil se v rodině drobného rolníka, Od roku 1897 navštěvoval znojemské gymnázium a po maturitě studoval na vídeňské univerzitě.
          Byl středoškolským profesorem ve Vídni a později  ředitelem znojemského gymnázia. Svá literární díla psal částečně v dolnorakouském
          nářečí, částečně ve spisovné němčině. Napsal i několik divadelních her  inspirovaných selským prostředím rodného kraje. K těmto hrám
          patří i hra o hroznové koze. Je nositelem titulu čestného občana města Znojma.

• 145 let od úmrtí Antona Hübnera (*29.5.1793 Znojmo - †12.2.1869 Znojmo)

           Historik, politik pocházel z rodiny mlynáře V. Hübnera (Starý Šaldorf). Absolvent znojemského gymnázia. Úředník, později guberniální sekretář        
           Znojemského krajského úřadu a okresní hejtman v Jihlavě. Pochován na hřbitově v Louce - Lérách. Rukopisný materiál z pozůstalosti:
          "Denkwürdigkeiten der Königlichen Stadt Znaim" (Pamětihodnosti královského města Znojma). Uspořádal jeho syn V. Hübner s M. Netoliczkou,
           dva svazky, vyšly 1869. 

• 90 let od narození Ladislava Tondla  (*28.2.1924 Znojmo)

          Prof. PhDr. Ing.Ladislav Tondl, DrSc. je český logik, sémantik, filozof,  historik, teoretik vědy a VŠ profesor. V roce 1949 získal titul doktora    
          filozofie a inženýra. 

 

březen

•  45 let od úmrtí Oskara Pafky (*7.12.1896 Znojmo - +4.3.1949 Voitsberg))

 
           Narodil se 7. prosince 1896 ve Znojmě v rodině pekaře Johanna Pafky (Pawka), v Kalchergasse 19 (dnes Kollárova ulice).
           Po skončení měšťanské školy vystudoval v letech 1911-1914 c. k. Odbornou školu pro keramický průmysl (K. k. Fachschule für Tonindustrie) ve                  Znojmě.  Již jako její student se představil veřejnosti návrhem vlysu na výstavě Svazu německo-moravských výtvarných umělců v prostorách                        znojemského hradu  v roce 1914. Můžeme se právem domnívat, že to byl právě tento návrh vlysu, který Pafkovi otevřel cestu do Mistrovské školy pro            monumentální sochařství  na vídeňské uměleckoprůmyslové škole.
           Student s nadšením vstřebával uměleckou atmosféru Vídně až do 15. dubna 1915, kdy byl přímo ze studií odveden na frontu, do I. světové války. To              byl osudový zásah do jeho života. Zážitky válečné mašinerie, ztráta iluzí, utrpení a hrůzy bojů ho poznamenaly na celý život.
           Po zkušenostech z války, která přerušila slibný rozlet, rezignoval na další studium a dokončil jako hostující žák, účastí v sálu modelování, alespoň              Státní odbornou keramickou školu ve Znojmě, kam vstoupil 21. dubna 1920.
           V roce 1939 odešel do Vídně a koncem druhé světové války do Voitsbergu, kde pro pekaře Rakuschu, známého jeho otce, zhotovil v roce 1948 na                fasádě Bäckerei Rakuscha sgrafito symbolizující přípravu chleba. Viz také: Osobnosti Znojemska.


duben  

• 80 let od úmrtí Johanny Niese (*10. 11. 1875 Vídeň - †4. 4. 1934 Vídeň)

          Jedna z nejpopularnějších vídeňských hereček své doby. Byla autodidakta, jako 18-tiletá debutovala v roce 1891 ve znojemském městském
          divadle. Před vídeňským lidovým divadlem (Volkstheater) je umístněna její socha.

• 90 let od úmrtí Adolfa Obornyho (*17.6.1840 Ždánice - †28.4.1924 Znojmo)

          Adolf Oborny se narodil dne 17. června 1840 v Ždánicích na Kyjovsku. Studoval v Brně na technice, v roce 1870 složil učitelskou zkoušku
          a od roku 1871 působil jako profesor na reálce ve Znojmě. Byl činný i politicky jako člen městského zastupitelstva v letech 1885 – 1894.
          V roce 1898 přijal místo ředitele reálky v Lipníku nad Bečvou, kde působil až do svého odchodu do penze. V roce 1907 se vrátil zpět
          do Znojma, kde se stal členem Zalesňovacího a okrašlovacího spolku.


květen

• 115 let od narození Oskara Dvořáka (*8.5. 1899 Znojmo - †13.4.1969 Znojmo)

          Druhý ze tří synů Rudolfa Dvořáka a Karoliny Fritschové. Svoje první umělecké školení získal u profesora Wünsche na reálné
          škole ve Znojmě. V letech 1915-1920 studoval na Odborné keramické škole ve Znojmě obor keramik a modelář u profesorů Eduarda Schickla,
          Viktora Schufinského a Richarda Tautenhahna. Další výtvarné vzdělání si doplnil jako externí student profesora A. Jacomiho na vídeňské Akademii.
          Po návratu se trvale usadil ve Znojmě a stal se výtvarníkem keramické továrny Ditmar-Urbach.
          Byl členem Moravského uměleckého spolku v Brně, Uměleckého sdružení v Moravské Ostravě, Metznerova spolku v Liberci, ale především jedním
          ze zakladatelů  Sdružení výtvarných umělců jihozápadní Moravy ve Znojmě.

• 180 let od narození Heinricha Fibyho (*15. 5 1834 Vídeň  - †24. 10. 1917 Znojmo)      
  

 

          Nejstarší syn obuvnického mistra. Už jako osmiletý zpíval v církevních sborech a docházel na konzervatoř, kde poznal řadu výtečných pedagogů.
          Hře na violu ho zde vyučovali členové věhlasné vídeňské hudební rodiny Hellmesbergerů. Když se v létě 1857 Fiby dozvěděl, že ve Znojmě hledají 
          ředitele zamýšlené hudební školy, neváhal, a o místo se ucházel. V konkursu přesvědčil svým mistrovstvím a tak byl 20.9.1857 jmenován
          prvním ředitelem a vedoucím nově založené hudební školy (Städtische Musikschule), která byla slavnostně otevřena 1. října 1857. V čele školy
          zůstal pak Fiby nepřetržitě do r.1902.
          1861 stál Fiby u zrodu německého Městského hudebního spolu (Musikverein in Znaim), jednoho z prvních německých spolků ve Znojmě vůbec,
          a ujal se na dlouhá léta jeho vedení.

          V r.1912 udělilo Znojmo Fibymu za jeho zásluhy o rozvoj hudebního života čestné občanství města.

červen

•  50 let od úmrtí Richarda Meistera (*5.2.1881 Znojmo - †11.6.1964 Vídeň))

           Byl profesorem klasické filologie (od 1918) a pedagogiky (1923) na vídeňské univerzitě. Za války nesměl pedagogiku přednášet, nebyl spolehlivý,
           aby mohl vychovávat budoucí učitele. Byl rektorem vídeňské univerzity (studijní rok 1949-1950) a poté byl zvolen prezidentem rakouské akademie
           věd (1951-1963).

• 45 let od úmrtí Lea  Tschermaka (*3.7.1882 Znojmo - †17.6.1969 Vídeň))

      

             Dr. Leo Tschermak byl vědcem, který se zabýval lesním hospodářstvím. Byl profesorem a rektorem (1944-45) vídeňské zemědělské
             univerzity (BOKU). Zastával funkci prezidenta Rakouského lesnického spolku.

červenec

•  170 let od narození Franze Piwetze (*14.7.1844 Holubice - † 9.5.1923 Znojmo)

           Polesný a jednatel Zalesňovacího a okrašlovacího spolku, organizoval zalesnění Malé kraví hory u Znojma (dnešní Městský lesík), v letech                         1911-1917 byl členem chudinské rady v  V. okrsku města. Od jara 1922 po něm nese jméno pramen v Gránicích  - "Pivcův pramen".
           Viz také: Osobnosti Znojemska.

září

•  100 let od umrtí Othmara Fausta-Sweraka (*10.10.1876 Jaroměřice nad Rokytnou - † 10.9.1914 Znojmo)

          Studoval na Akademii výtvarných umění ve Vidni. Keramik a malíř, autor řady krajinomaleb zobrazující okolí Znojma.

říjen

•  200 let od narození Ferdinanda Kernekera (*8.10.1844 Znojmo - † 18.9.1900 Znojmo)

          Druhý předseda Zalesňovacího a okrašlovacího spolku ve Znojmě, filantrop a městský patriot.
          Viz také: Osobnosti Znojemska.

• 600 let od umrtí Stanislava ze Znojma (*cca 1360 Znojmo - † 10.10.1414 Jidřichův Hradec)

          Stanislav ze Znojma byl český filozof a teolog, mistr Univerzity Karlovy, kde učil mj. i Jana Husa, Jeronýma Pražského nebo Štěpána z Pálče.
          Patřil mezi první významné české stoupence anglického reformátora Jana Viklefa.
          Prvního vzdělání se mu dostalo pravděpodobně ve Znojmě, kde se narodil. Poté působil nějaký čas ve Vídni (od 1382), později však odešel 
          do Prahy, studovat na pražské univerzitě, kde měl možnost se setkat podrobně s učením anglického reformátora Jana Viklefa.
          Po získání titulu bakalář (1385) se mu dostalo magisterského stupně vzdělání a stal se mistrem svobodných umění. Učil na artistické fakultě
          a později se začal na stejné univerzitě věnovat studiu teologie.
          Počátkem roku 1396 byl zkoušejícím mistra Jana Husa při jeho mistrovské zkoušce.
          V tomto roce byl také Stanislav vysvěcen na kněze a někdy počátkem 15. století se už mohl pyšnit titulem magistr teologie.
          Za pobytu na pražské univerzitě zastával několik významných funkcí jako třeba funkci examinátora. Staral se také o univerzitní pokladnu,
          působil i jako děkan artistické fakulty – 1395-96. Ke konci 14. století se na jeden rok stal proboštem koleje Karla IV. a vicekancléřem
          pražské univerzity. Po získání titulu bakalář teologie působil na univerzitě jako rektor (1404).

• zpět na začátek stránky

• 100 let od narození Karla Červenky  (*1.1.1915 Lhota u Kladna - † 10. 1. 1998 Znojmo)

• 180 let od narození malíře Františka Bohumíra Zvěřiny  (*4.2.1835,Hrotovice – † 27.12.1908,Vídeň)

• 680 let od svatby Anny Lucemburské ve Znojmě  (*27. března 1323, Kouba (Cham, Bavorsko) – †3. září 1338, Neuberg an der Mürz)

• 60 let od úmrtí botanika Vratislava Drlíka (*17.9.1886,Hrabová – † 1.3.1955,Znojmo) 
  

      
duben  

• 90 let od narození Vladimíra  Brunclíka  (*24.4. 1925  Citonice  - † ?. 6. 1992 Znojmo)

         Narodil se v Citonicích, rodina se však brzy odstěhovala do Znojma. Ve Znojmě začal studovat na gymnáziu. 6. října 1938 musela celá rodina opustit            Znojmo a vrátila se do Citonic. V roce 1939 začal Brunclík dojíždět do gymnázia v Moravských Budějovicích. K maturitě se připravoval jako pilařský              dělník a maturoval v půli září 1945. Poté absolvoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Na této škole při pokusu oslepl na levé oko.          K učitelství chemie si přidal ještě přírodopis. Začal učit v Dyjákovicích, Břežanech, Želeticích, Prosiměřicích a v Mikulově, až nakonec 1954 zakotvil              na gymnáziu ve Znojmě jako profesor chemie a občas přírodopisu. Zajímala jej geologie.
         Od roku 1950 do roku 1960 byl členem komise ONV pro výzkum nerostného bohatství. Od roku 1950 byl členem a lektorem rady Okresní lidové                  knihovny.
         Dále se podílel na osvětové a odborné práci muzea a v roce 1965 byl zvolen vlastivědným spolkem předsedou rady Jihomoravského muzea.

 květen

• 70 let od osvobození Znojma Rudou armádou (8.5.1945)

            Populární  zvláště u žen oblíbený majitel bítovského panství a hradu Bítova měl být v květnu 1945 s ostatními bítovkými Němci odsunout                             do Rakouska. Volil raději smrt vlastní rukou,střelou z pistole.  

• 50 let od úmrtí pedagoga Jakuba Trnky (*18.7.1903, Křenovice u Slavkova – † 28.5.1965, Znojmo)

          Byl učitelem dějepisu na znojemském gymnaziu, jedním z iniciátorů uznání Znojma za MPR (městskou památkovou rezervaci), v r.1950                              předsedou muzejní  rady a konzervátorem pro Znojemský okres.                                                                                                                                    Zachránil před zbořením Kopalův pomník na Komenského náměstí. Dosáhl také toho, že znojemský MNV upustil od svého plánu přejmenovat                      znojemské ulice s historickým jménem (Kovářská, Zamečnická, Zelenářská, Obroková, Mikulášská atd.) na ulice nesoucí jména ruských                            "revolucionářů" .Byl také divadelním ochotníkem, ale i průvodcem Znojma a Znojemska. Historii zpracoval v publikaci „Podyjí“ (1956). 

červen

•  165 let od narození botanika Adolfa Obornyho (*17.6.1840,Světlá - † 27.4.1924,Znojmo)

           Okrašlovací spolek ve Znojmě umístil v r. 2014 na „Obornyho cestě“ v Gránicích panel s trojjazyčným textem o jeho životě  a díle.                                       V Jihomoravském muzeu ve Znojmě je uloženo 1248 herbářů a jeho německy psané botanické práce.                                                                               Více: náš článek v rubrice „Osobnosti Znojemska“

• 65 let od úmrtí malíře Romana Havelky (*30. dubna 1877, Jemnice – †20. června 1950, Znojmo)

         Malíř Podyjí z Mařákovy krajinné speciálky na Akademii v Praze. Objevitel zapomenutého Bítovska, ale i jiných krajinných motivů ze Znojemska            a Třebíčska.Zvlášť výrazné a charakteristické je jeho použití okrové barvy na podzimních stromech.Jeho krajinářské dílo je velmi ceněné a obrazy jsou          v desítkách soukromých sbírek i spoučástí kolekcí muzejních institucí (Znojmo,Třebíč,Jihlava a další). Havelka byl jedním ze zakládajících členů                Sdružení výtvarných umělců moravských v Hodoníně (SVUM) v r.1907 a jeho čestným předsedou až do své smrti v r. 1950. Byl i vedoucím                          neformální skupiny malírů Bítovska, jako byli Otakar Průcha, F.B.Zvěřina, Lojza Budík, František Havránek-Zimmerhausl a Karel Bořík, někdy si říkali         „bítovská kolonie." Více: „Osobnosti Znojemska“

• 45 let od úmrtí  senátora Karla Marušáka  (*20.1.1884,Horní Lhota u Uherského Brodu – † 25.6.1970, Znojmo)

         V Brně vystudoval stavební inženýrství,byl členem Národně socialistické strany,členem městské rady ve Znojmě,členem Sokola, spoluzakladatelem            stavebního družstva Domovina a Bratrství a od roku 1929 do roku 1939 senátorem.Měl velké spory s dr.Fritzem(prvním náměstkem starosty dr.Mareše          ve Znojmě). Byl za války vězněn v Oranienburgu a po únoru 1948 komunisty zbaven všech funkcí. Tzv.Marušákova vila stojí na ulici Dyjské ve Znojmě.

• 20 let od úmrtí sbormistra Karla Urbánka  (*27.4.1910,Vídeň – † 28.6.1995, Brno)

        Absolvoval hudební školu ve Znojmě a brněnskou konzervatoř (housle,klavír,sborový zpěv).V letech 1932 až 1938 byl majitelem a ředitelem Hudební             školy manželů Urbánkových (manželka vyučovala klavír a zpěv).
        Skládal i vlastní skladby a upravoval lidové písně ze Znojemska. V roce 1963 získal titul  docenta na Karlově univerzitě. Ve Znojmě je znám                         především jako sbormistr dosud existujícího pěveckého sdružení „Vítězslav Novák“ ( v letech 1945 – 1959) a dirigent Znojemského symfonického                 orchestru (také v letech 1945 – 1959).

červenec

•   60 let od narození Mons. Jindřicha Bartoše (*9.7.1955, Dačice)

            Jindřich Bartoš strávil své dětství a mládí ve Vysočanech na Bítovsku. Gymnázium absolvoval v Moravských Budějovicích,                                                   potom nastoupil do kněžského semináře  v Litoměřicích. Byl farářem v Příměticích a v roce 1993 přišel do Znojma ke sv. Mikuláši. Dává se  do                     oprav zanedbaných církevních památek. Za tyto aktivity udělil Okrašlovací spolek ve Znojmě v roce 2011 jemu a „Nadaci pro obnovu církevních                     památek děkanství znojemského“ svoje Ocenění za rok 2010.
            Více: Osobnosti Znojemska.


srpen 

•   90 let od narození historika Lubomíra Emila Havlíka  (*30.8.1925, Znojmo -  † 5.3.2000, Brno)

září

• 185 let od narození spisovatelky  Marie von Ebner-Eschenbach  (*13. 9. 1830, Zdislavice – †12. 3. 1916,Vídeň)

• 70 let od založení družstva "Znojmia" (4. listopadu 1945)

• 70 let od úmrtí malíře Aloise Budíka (*8.6.1888,Bučovice – † 4.12.1945,Třebíč)

• 95 let od narození violoncellisty Karla Krafky  (*4.1.1921  Znojmo  - † 11. 7. 1984 Brno)

Janáčkovo kvarteto, vpravo k.Krafka

• 80 let od narození Jířího Fukače (*15.1.1936  Znojmo  - † 22.11.2002  Brno)

• 120 let od narození generála Jířího Jaroše (* 16.1.1896  Velké Meziříčí  - † 6. 4. 1943 Stuttgart)

• 265 let od narození hudebníka a skladatele Ferdinanda Kauera (* 18.1.1751 Dyjákovičky  - † 13.4.1831 Vídeň)

 

      Hudebník a skladatel (200 operet) Ferdinand KAUER se narodil v Dyjákovičkách zemřel ve Vídni.

• 90 let od úmrtí Waltera Prella (* 1860 Lipsko  - † leden 1936 Mnichov)

W.P. Dolní Náměstí

         Vystudoval Akademii v Düsseldorfu a v Paříži. Od roku 1916 žil ve Znojmě, kde maloval množství námětů z města Znojma a jeho okolí.


únor

•  110 let od úmrtí Eduard Charlemont (* 2. August 1842 in Wien; † 7. Februar 1906 tamtéž)

E.Ch., Znojmo (© Ulla Kreuzinger)

           Eduard Charlemont byl  rakouský malíř, který žil řadu let ve Znojmě. Byl autorem tří 18m dlouhých nástropních maleb ve vídeňském Burgtheatru.
           Také vytvořil několik obrazů Znojma.

březen

• 100 let od úmrtí spisovatelky  Marie von Ebner-Eschenbach  (*13. 9. 1830, Zdislavice – †12. 3. 1916,Vídeň)

Obraz od Lenky Fialové

       Nejvýznamější moravská spisovatelka 19. a počátku 20. století, rozená Dubská, německy psala prózu a dramata, avšak ovládala i češtinu                          a francouzštinu.
       Ve světě je považována i za jednu z nejvýznamnějších, německy píšících literátek 19. století .             
       V letech 1851 – 1856 pobývala ve Znojmě, neboť její manžel byl tehdy profesorem na ženijní akademii ve Znojmě-Louce. Manželé                                        Ebner-Eschenbachovi bydleli ve Znojmě zprvu na tehdejším Dolním náměstí (dnes Masarykovo nám.) a později v Louce v tak zvaném důstojnickém              pavilónu, který je dnes zdevastován a jednou z mnoha "kulturních" ostud  dnešního Znojma.
       V roce 1899 byla vyznamenána nejvyšším civilním c.k. rakousko-uherským řádem, Čestným křížem za Umění a literaturu (Ehrenkreuz für Kunst                  und Literatur), jako druhá žena po rumunské královně Alžbětě, (spisovatelce píšící pod pseudonymen Carmen Sylva).
       Byla první ženou, jmenovanou na vídeňské univerzitě čestnou doktorkou (¨h.c.) (1900).          
       Na své přání byla pohřbena v rodinné  hrobce hrabat Dubských ve Zdislavicích u Kroměříže.
       Zámek Dubských a jejich rodinná hrobka jsou dnes v desolátním stavu. Po roce 1945 byl zámek přeměněn na "Kulturní dům", Mobiliář byl rozprodán,
       knihy a ostatní velmi cenné písemné dokumenty přišly do sběru papíru. Zámek je oplocen, zaplevelená zahrada je uzamčena. Do zámku a do                      mauzolea není přístup.

         
duben 

• 25 let od vzniku Národního parku Podyjí (* 1.4.1991)

       Již čtvrtstoletí je Národní park Podyjí magnetem návštěvníků Znojemska. Vede zde několik značených turistických cest, se střediskem pro návštěvníky
       v Čížově. Správa NP sídlí ve Znojmě, v ulici Na Vyhlídce. Každým rokem je pořádán bohatý program pro odbornou i širokou veřejnost, počínaje                      přednáškami přes pečlivě připravené výchazky a další akce. Letos byl uveden i nový film o NP, k vidění na výstavě v JMU v Minoritském klášteře                  ve Znojmě.
       Podrobněji o NP Podyjí :

•         Paměť krajiny  --  články

•         20 let NP Podyjí  –  Významná výročí 2011

květen

• 700 let od narození českého krále, římského císaře KARLA IV.  (*14. 5. 1316, Praha – †29. 11. 1378, Praha)

Markrabě moravský - Karel IV.

        Karel IV. byl jedenáctý český král, jako Karel I. a jako Karel IV. byl německý král a císař římský. Byl to první český král, který se stal také císařem             Svaté říše římské, a byl posledním korunovaným burgundským králem.
        Stal se tak osobním vládcem všech království Svaté říše římské.
        Karel IV. byl syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského. Karel byl původně pokřtěn jako Václav, jméno Karel přijal při               biřmování během své výchovy ve Francii po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném. Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného                   středověku. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke zkonsolidování českého státu, který byl od jeho               doby znám jako Koruna česká. Císař byl také autorem nejvýznamnějšího říšského ústavního zákona Zlaté buly, který platil až do zániku Svaté říše             římské roku 1806.Ta významně upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše.

• 1333 - 1349  - markrabě  moravský
• 11.7.1346    -  poprvé zvolen za římsko-německého vzdorokrále (Rhens), korunován 26.11.1346 v Bonnu  
• 1346 - 1353  - hrabě Lucemburský  
• 2.9. 1347     -  korunován na krále českého, jako Karel I. 
• 17.6.1349    -  podruhé zvolen za římsko-německého krále (Franfurt nad Rýnem), korunován 25.7.1349 v Cáchách  
• 6.1.1355      -  titulární král italský (lombardský)
• 5.4.1355      -  římsko-německý císař, jako Karel IV.
• 4.6.1365      -  král burgundský (arelátský)

červen

• 380 let od krátkodobé návštěvy anglického poselstva ve Znojmě (3. - 4. června 1636), 

         které bylo na cestě k císaři Ferdinandovi. Během krátké zastávky vytvořil Václav Hollar pohled na město, který je dnes v NG, členem poselstva byl              i Wiliam  Harwey  objevitel krevního oběhu.

•  80 let od narození spisovatele  Pavla Švandy  (*6.6.1936, Znojmo)

     
      Pavel Švanda  je český spisovatel a novinář, představitel generace šestatřicátníků (Václav Havel, Jiří Kuběna). Po studiu na Filozofické fakultě                     Masarykovy univerzity v 60. letech působil jako redaktor v časopisech Host do domu a Tvář, za normalizace vystřídal řadu zaměstnání.
      "Zejména v letech 1971–1990 v souvislosti s politickými poměry byl můj způsob obživy relativně pestrý. Literární aktivita mně vždy pomáhala překlenout       problémy vznikající následkem psychického nebo fyzického nátlaku.
      Po roce 1969 se stal ineditním spisovatelem, účastnil se neoficiálních brněnských filosofických aktivit. Od roku 1989 vyučuje v Brně na Divadelní fakultě       JAMU, přispívá do rozličných periodik, jako např. revue pro kulturu a politiku Proglas. V letech 1990 až 1994 byl redaktorem brněnské redakce deníku         Lidová demokracie. Je signatářem Charty 77.

• 70 let od úmrtí Ludwiga Windera  (* 7 února 1889, Šafov -  † 16. června 1946  Baldock, Anglie)

       Ludwig Winder byl moravský, německy píšící novinář -  literární a divadelní kritik, redaktor a spisovatel. Jako novinář působil ve Vídni, Bialsku-Bělé,              Teplicích, Plzni a od roku 1914 v Praze. Patřil k "Pražskému kruhu" (Prager Kreis) literátů V roce 1934 obdržel Československou státní cenu za                  literaturu. 1939 emigroval do Anglie, kde 1946 zemřel.
       K jeho nejznámějším dílům  patří "Následovník trůnu" (Der Thronfolger, Ein Franz-Ferdinand-Roman - 1937)  a  "Povinnost"  (Die Pflicht - 1944). Tento          román se zabývá tristní situací  v protektorátu za vlády říšského protektora Reiharda Heydricha. Kniha vyšla posthum teprve 1949.    

• 90 let od narození Petra Alexandera (* 30. června 1926, Vídeň -  † 12. února 2011 Vídeň)

      Celým jménem Peter Alexander Ferdinand Maximilian Neumayer, byl úspěšným rakouským zpěvákem, hercem a velmi populárním televizním                     moderátorem. Studoval a maturoval na znojemském gymnásiu (1941-1943). Také svou pěveckou kariéru nastartoval ve Znojmě, zpíval ve školním sboru.       Zpěv , bylo "to jediné čím jsem nadchnul své učitele"  vzpomíná Peter Alexander později.

červenec

• 140 let od narození  Viktora Schufinského  (* 28. července 1876, Vídeň -  † 8. října 1947 Vídeň)  

      Viktor Schufinsky studoval na vídeňské škole Uměleckého řemesla. Po studiu vyučoval na vídeňské grafické průmyslovce, na c.k. odborné škole                 keramické ve Znojmě a po roce 1918 na vídeňské škole Uměleckého řemesla.
      Ve Znojmě vytvořil - 12 secesních lineorytů města Znojmo.

• 120 let od úmrtí Jana Vlka   (* 8. července 1822, Telč -  † 31. července 1896 Lesná (Liliendorf) )

      Jan Vlk působil ve Znojmě, byl právník, notář a buditel, zakladatel Besedy znojemské, autor slov zlidovělé písně "Přijde jaro, přijde". Byl členem                   Zalesňovacího a okrašlovacího spolu ve Znojmě.

srpen 

•   70 let od úmrtí  Fráni Kopečka  (* 14. října 1871, Předmostí u Přerova -  † 23. srpna 1946 Ostrava)

       Gymnázium vystudoval v Přerově a po maturitě odešel do olomouckého alumnátu. Nakonec bohosloví opustil a věnoval se učitelství.
       Dráhu kantora sice začal v Bučovicích, ale brzy odešel na Znojemsko, kde vystřídal několik venkovských škol. Tady učil v Tvořihrázi,
       Mikulovicích (odkud si odvedl svou ženu Marii, rozenou Peřinkovou) a Kuchařovicích, kde se také stal řídícím učitelem.
       Ve Znojmě se dožil stáří jako ředitel dívčí měšťanské školy. I v důchodu pak neúnavně psal, přednášel. Snažil se sám, i za pomoci besed                          s pozvanými,  známými brněnskými spisovateli, povznášet český kulturní život ve Znojmě.

září

• 825 let od úmrtí českého knížete Konráda Oty Znojemského (* mezi 1136-41 -  † 9. září 1191 poblíž Neapole)

      Konrád II. Ota  byl českým knížetem (1182 a 1189–1191) a markrabětem moravským (1182–1189). Pocházel z dynastie Přemyslovců, jeho otcem byl         kníže znojemského údělu Konrád II., matkou Marie, dcera srbského župana Uroše Bílého.  
      Původně se jmenoval pouze Konrád a v Čechách vždy vystupoval pouze pod tímto jménem. Druhé jméno získal během pobytu v cizině a používal je             mimo knížectví. Byl vzdělaný a zkušený v diplomacii, ale k dosažení cíle neváhal používat i tvrdé prostředky.
      Od samého počátku své vlády v knížectví se Konrád Ota aktivně zapojil do politiky v říši. Například roku 1189 vyrazil na popud císařova syna Jindřicha           do Míšeňska, kde došlo ke sporům mezi zde panujícími Wettiny. V zimě roku 1190 se s velmi početným českým oddílem zapojil do císařské                     korunovační jízdy Jindřicha VI., nástupce Fridricha I. Barbarossy. Toto tažení se mu stalo osudným. Stal se jednou z obětí moru, který vypukl v                   Jindřichově táboře nedaleko Neapole, kterou se císařští marně pokoušeli dobýt. Místem jeho posledního odpočinku se stal slavný benediktinský klášter       v Monte Cassino. Později byly jeho kosti převezeny do Prahy.
      Nejvýznamnějším panovnickým činem knížete bylo vydání Statut Konráda Oty, nejstaršího českého zákoníku, který byl vyhlášen roku 1189 na sněmu         velmožů v Sadské u Nymburka. Hlavním cílem tohoto kroku byla kodifikace zvykového (nepsaného) práva, především z trestní oblasti. Důležitým                 ustanovením bylo také uzákonění dědičnosti lén.

říjen

•   140 let od narození Otmara Faust-Sweraka  (* 10. října 1876, Jaroměřice nad Rokytnou -  † 10. září 1914  Znojmo)

            Malíř a keramik. Absolvent Odborné keramické školy ve Znojmě a Akademie výtvarných umění ve Vídni. Autor řady krajinomaleb, zobrazujících             Znojmo a okolí.


listopad

• 150 let od návštěvy císaře Františka Josefa I.  ve Znojmě (7. až 9. listopadu 1866)

                                                                                                                                                                                                                                                           ©  BMV - Vídeň   

           V dnech sedmého až devátého listopadu 1866 navštívil Znojmo císař František Josef I. (viz)

       

Rok 2017

leden

• 210 let od úmrtí Josefa Winterhaldera mladšího (* 25.1.1743 Vöhrenbach  –  17.1.1807 Znojmo)
  
  Malíř barokních oltářních a závěsných obrazů v kostelích ve Znojmě. Synovec sochaře Josefa Winterhaldera staršího, který mu zde zprostředkoval část církevních zakázek:
  kostel sv.Alžběty: obraz sv.Alžběty, kostel sv.Mikuláše: obrazy křížové cesty, kostel sv.Hippolyta: obraz sv.Anny, sv.Jana Nepomuckého a další.

    J.W.ml.:  obraz - sv.Jan Nepomucký 

 březen

• 300 let od narození Johanna Lucase Krackera  (*3. března 1717, Vídeň  - † 1. prosince 1779, Eger, Uhry)

          Rakouský malíř, žák vídeňského malíře Paula Trogera. Ve Znojmě maloval od r. 1750 do r. 1757, pro premonstáty, dominikány, františkány a zvlášť             pro své oblíbené kapucíny. V kapucínském kostele  v roce 1757, vytvořil zdarma podstatnou část obrazové výzdoby.                                                          Ke konci života pracoval pro biskupa v uherském Egeru, kde také 1. prosince 1779 zemřel.

          Některé obrazy ve Znojmě:

• Kázání sv. Jana Křtitela - hlavní oltář Kapucínského kostela
• Nanebevzetí  P. Marie - hlavní oltář kostela sv. Alžběty u staré nemocnice
• V kapli sv. Barbory dominikánského kostela tři obrazy: sv. Tekla, sv. Barbora, sv. Jiří

• 60 let od úmrtí sochaře a medailéra Jana Tomáše Fischera (25. listopadu 1912, Znojmo - 7. března 1957, Znojmo)

          Byl žákem prof. O Španiela a patřil ke generaci medailérů, kteří vycházeli z odkazu  tohoto velkého českého umělce.

• 95 let od úmrtí archeologa Jaroslava Palliardiho (10.února 1861, Telč - 12. března 1922, Moravské Budějovice)

            Významný amatérský archeolog Jaroslav Palliardi byl ve Znojmě juristou v notářské kanceláři Jana Vlka.
            Spolupracoval s Františkem Vildomcem, řídícím učitelem z Boskovštejna, rovněž amatérským archeologem.
            Prozkoumávali osady u Boskovštejna, Střelic a Jevišovic již metodou tzv.vertikální stratigrafie. Sbírky jsou zejména v Jihomoravském muzeu
            ve Znojmě a v Moravském zemském muzeu v Brně.

duben 

• 10 let od úmrtí MUDr. Karla Fily (* 20. ledna 1920, Velké Meziříčí  - † 1. dubna, 2007 Znojmo)

           O Velikonocích roku 2007, právě na Květnou neděli 1. dubna, přímo v kostele Kapucínů sv. Jana Křtitele ve Znojmě zemřel ve svých 87
           letech MUDr. Karel Fila. Narodil se 20.ledna 1920 ve Velkém Meziříčí. Po gymnaziu začal studovat lékařskou fakultu v Brně, ale hned                                po prvním semestru byly vysoké školy Němci uzavřeny. Vyučil se během války sedlářem. Po válce medicínu dokončil a v r. 1948 dostal                              pracovní umístěnku do znojemské nemocnice. Zůstal ji věrný až do důchodu a pracoval na očním oddělení  (1951 - 1993), kde byl                                        primářem známý dr. Potoček. Koníčkem dr. Fily byla filatelie a také historie. Překládal z němčiny různé farní kroniky a od r. 1991 psal                                do měsíčníku „Život farností  Znojma“ pravidelně, téměř 17 let velmi čtenou rubriku „Něco znojemské historie“, hlavně o církevních památkách.                      Napsal sem 156 fundovaných článků.
           Okrašlovací spolek  by chtěl tyto jeho statě vydat knižně.
           Dr. Fila byl věřícím člověkem a v jeho poslední chvíli mu děkan Jindřich Bartoš ještě stihl dát poslední pomazání.                                               
           Náš spolek mu také – in memoriam v roce 2007 udělil „Ocenění“ pro významné posobnosti  Znojemska.

• 25 let od obnovení činnosti Okrašlovacího spolku ve Znojmě (9. dubna 1992)

        Na první valné hromadě obnoveného Okrašlovacího spolku ve Znojmě byly 20. března 1992 schváleny první stanovy spolku, které sepsal jeden ze                 zakládajících členů spolku Mgr. Zdeněk Bína. Ty pak byly 9. dubna 1992 schváleny Ministerstvem vnitra ČR (viz). Prvním předsedou byl zvolen                     MUDr. Lubomír Černošek.
        Od té doby se spolek schází každých 14 dní, mnoho let už v restauraci "U Karla" na Mikulášském náměstí č. 3. V současné době má 26 členů.                 Ze zakládajících členů stále docházejí L. Černošek, Jan Kozdas a Jiří Svoboda.

• 145 let od úmrtí malíře Matěje Adolfa Charlemonta  (*23. listopadu 1820, Brno –  †20. dubna 1872, Vídeň

           Malíř podobizen a krajin se začátkem padesátých let 19. století přestěhoval do Znojma, kde působil jako profesor na Vojenské ženijní akademii v                Louce. 

• 140 let od narození malíře Romana Havelky (*30. dubna 1877, Jemnice – †20. června 1950, Znojmo)

        Malíř Podyjí z Mařákovy krajinné speciálky na Akademii v Praze. Objevitel zapomenutého Bítovska, ale i jiných krajinných motivů ze Znojemska           a Třebíčska.Zvlášť výrazné a charakteristické je jeho použití okrové barvy na podzimních stromech.Jeho krajinářské dílo je velmi ceněné a obrazy jsou         v desítkách soukromých sbírek i spoučástí kolekcí muzejních institucí (Znojmo,Třebíč,Jihlava a další).  Více: „Osobnosti Znojemska“

květen

• 300 let od narození české královny, markraběnky moravské Marie Terezie  (*13. 5. 1717, Vídeň – †29. 11. 1780, Vídeň)

      Celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, německy Maria Theresia Walburga Amalia Christiana z rodu Habsburků byla arcivévodkyní             rakouskou,královnou uherskou (1741–1780) a českou (1743–1780), markraběnkou moravskou atd.
      Byla jedinou vládnoucí ženou na českém trůně. Za její vlády došlo k mnohým reformám státní správy, armády a školství.
      Bývá označována také jako „císařovna Marie Terezie“, ale jako žena se nikdy nemohla stát vládnoucí císařovnou Svaté říše římské. Císařem byl 13. září       1745 zvolen její manžel František I. Štěpán Lotrinský, čímž se stala císařovou manželkou. Marie Terezie nezůstala jen dcerou císaře, ale stala se i             matkou dvou císařů, Josefa II. a Leopolda II.
      Ve Znojmě, v Starhemberském paláci, pobývala v listopadu roku 1723, kdy doprovázela svého otce císaře Karla VI. při návratu z jeho pražské                       korunovace. Při této příležitosti byla ve Znojmě provedena světová premiéra opery "La concordia de' pianeti "  dvorního kapelníka Antonia Caldary (19.           listopadu 1723).
      Za vlády Marie Terezie byla 1749 dokončena stavba císařské silnice mezi Vídní a Prahou, která vedla přes Znojmo.
      V roce 1750 byl vyzván znojemský vynálezce Prokop Diviš, aby své pokusy s elektřinou demonstroval přímo před zraky císaře Františka Štěpána I.             Lotrinského a císařovny Marie Terezie. Císařský pár byl pokusy tak nadšen, že jej odměnil zlatými medailemi se svými podobenkami.

• 110 let od úmrtí Václava Royta  (*1.září 1827, Řačany u Nové Vsi na Sedlčansku –  †27. kvěna 1907, Brno)

                                                                                                     
     
        Profesor Václav Royt byl v letech roce 1854 - 1866 profesorem na gymnáziu ve Znojmě.
        Za znojemského působení věnoval našemu městu tři články:
         •    Počátky města Znojma (1864)
         •    Stanislav ze Znojma a jeho rod (1869)
         •    Úryvky ze starého místopisu znojemského (1871),  viz : Osobnosti Znojemska.

červen

• 65 let od zboření Mariánské kaple ve Znojmě (13. července 1822 - 7. června 1952)

           7.6.1952 byla násilně zbořena kaple Panny Marie Pomocnice, která od 13.7.1822 (130 let) stála na Mariánském náměstí ve Znojmě.
           Údajně bránila  dopravě. Vadila však komunistům, kteří zde v temže roku vztyčili sochu Rudoarmějce a náměstí přejmenovali na Stalingradské.                    Páter Josef Rudolecký napsal protestní dopis Městskému národnímu výboru.  
           Obraz P. Marie a děkovné tabulky jsou v dnešní době umístněny v kostele sv. Mikuláše.

• 75 let od úmrtí Jana Kubiše  (*24. června 1913, Dolní Vilémovice, okr. Třebíč  –  †18.června 1942, Praha)

          Jan Kubiš (24. června 1913, Dolní Vilémovice – 18. června 1942, Praha) byl příslušník československé zahraniční armády ve Velké Británii, hrdina               protinacistického odboje a jeden z parašutistů, který úspěšně splnil rozkaz provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda                           Heydricha.
          Po absolvování povinné školní docházky pracoval jako čeledín v Rudíkově, kde byl aktivním členem československé tělovýchovné organizace Orel.
          Dne 1. října 1935 byl povolán k výkonu základní vojenské služby a nastoupil k 31. pěšímu pluku "Arco" do Jihlavy. Jako absolvent poddůstojnické
          školy dosáhl hodnosti desátníka a byl převelen do Znojma.
          Dne 16. června 1939 ilegálně přešel státní hranice do Polska, kde se připojil ke vznikající československé vojenské jednotce v Krakově. Po krátkém             pobytu v táboře Malých Bronovicích byl 28. července 1939 přepraven s transportem na lodi Chrobry do francouzského Alžíru, kde 2. srpna vstoupil               s pětiletým závazkem do Francouzské cizinecké legie a byl přiřazen k výcvikové jednotce 1. pluku v Colomb Bechár a Sidi Bel Abbes. Po vypuknutí             2. světové války byl závazku v legii zbaven a byl prezentován v Agde a zařazen k 2. pěšímu pluku. V jeho řadách se účastnil bojů na Loiře, za které             dostal francouzský válečný kříž. 22. prosince 1939 byl povýšen na rotného.
          Po porážce Francie byl 13. července 1940 egyptskou lodí Rod el Farag evakuován do Anglie. A tam zařazen k 1. pěšímu praporu čsl. smíšené                     brigády. V únoru 1941 absolvoval kurz pro rotmistry pěchoty a v březnu 1941 byl povýšen do hodnosti rotmistra. V prosinci 1940 se přihlásil do                     výcviku pro speciální úkoly. Od 15. srpna do 27. prosince 1941 absolvoval parakurz, kurz střelby, kurz pro práci s výbušninami a kurzy sebeobrany a           řízení motorových vozidel.
          Mezitím byl na žádost rtm. Gabčíka zařazen do výsadku Anthropoid.
          Po provedení atentátu se spolu s dalšími atentátníky Jan Kubiš poté skryl v podzemních prostorách pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v                 Resslově ulici odkud je měl Vojtěch Paur vyvézt vozem mimo město. Nacisté je však s pomocí konfidenta Čurdy vypátrali a 18. června 1942 na kostel           zaútočili. Během tohoto útoku společně s dalšími dvěma výsadkáři, A. Opálkou a J. Bublíkem, bojoval Jan Kubiš proti útoku fašistů na kůru.                       Po výbuchu granátu upadl do bezvědomí, proto na rozdíl od Opálky a Bublíka nebyl schopen si sám vzít život a na následky vykrvácení zemřel až v             lazaretu SS v Podolí. Jeho tělo, stejně jako těla ostatních výsadkářů, bylo později dopraveno do německého ústavu soudního lékařství pro účely                   identifikace a pitvy. Jan Kubiš byl tehdy uložen v hromadném hrobě na hřbitově v Ďáblicích.
          V roce 1942 byl in memoriam povýšen do hodnosti poručíka pěchoty.

• 75 let od úmrtí Adolfa Opálky  (*4.1.1915 Rešice u Mor. Krumlova  –  †18.června 1942, Praha)

          Účastník atentátu na R. Heydricha, 18. června 1942 po boji na Kůru kostela sv. Cyrila a Metoděje v  Praze, těžce zraněný požil jed a následně se               zastřelil. Narodil se v Rešicích na Moravskokrumlovsku.
          V roce 1937 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. V r. 1939 uprchl do Polska a dostal se do  Anglie. Po výcviku seskočil ve skupině "OUT                 Distance"  na území protektorátu (v ní byl i pozdější zrádce Karel Čurda). Spojili se s dalším vysazenými skupinami (na př. Silver A) a 27. května                 1942 v 10:35 provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.  Npor. Opálka akci Antropoid velel, atentát provedli rtm. Josef Gabčík                   a rtm. Jan Kubiš.
          Heydrich zemřel 4. června 1942. 7 Parašutistů se ukrývalo v Resslově ulici. v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Po zradě rtm. Čurdy byli obklíčeni           a v kostele kde, kromě Jana Kubiše,  všichni zemřeli -  kolem 11 hodiny, 18. června 1942.      

• 155 let od úmrtí slavisty Julia Fejfalíka (* 15.února 1833, Znojmo - †30. června 1862, Vídeň)

          Historik české středověké literatury a průkopník jejího srovnávacího studia, národopisec jižní Moravy, publikoval česky i německy. Oběť rukopisných             bojů, neboť Fejfalík byl jedním z badatelů, kteří označovali Rukopis královédvorský za padělek. Své zjištění o rukopisu pak uveřejnil v roce 1860 v                 knize "Über die Könighofer Handschrift" (O Rukopise královédvorském). Tímto však upadl v nemilost české veřejnosti, až mu nakonec bylo                           znemožněno publikovat v jediném českém vědeckém periodiku, "Časopise Musea království Českého".

červenec

• 10 let od vzniku skupiny znojemských výtvarníků - MEANDR  (12. července 2007)

     

Skupina Meandr - 12. 7. 2007, vernisáž výstavy (foto Karel Jakl)

           12. 7. 2007 vznikla skupina znojemských výtvarníků „Meandr“ (deset let trvání). Ing. Karel Fiala a Okrašlovací spolek ve Znojmě uspořádali první                    společnou výstavu výtvarníků Znojemska v Kapli sv. Václava ve Znojmě, vernisáž se konala 12. 7. 2007.  13 malířů a keramik A. Walter se potom                  združili do skupiny, která se dodnes 1x měsíčně schází v restauraci „U Karla“ ve Znojmě, kde si vyměňují svoje názory na současnou tvorbu. Název              „Meandr“ se zrodil v hlavě  Jiřího Svobody, znojemského spisovatele. Dobře vyjadřuje odlišnost každého tvůrce a při tom jednotný proud se svými                   zákruty. U příležitosti deseti let trvání uspořádal „Meandr“ společnou výstavu v Domě umění, s vernisáží dne 22. června 2017.

srpen

• 90 let od záhájení Zemské a jubilejní krajinářské výstavy ve Znojmě ( 7. 8. 1927)

Obrázky poskytnul  Bohumil Švec

           Zemská a jubilejní krajinářská výstava ve Znojmě se konala ve dnech  7. srpna až .4. září 1927.
           V roce 1927 slavilo Znojmo 700 let od povýšení na královské město. Od roku 1920 byl starostou Znojma JUDr. Josef Mareš, za jehož vedení město              neobyčejně prosperovalo. To také měla dokumentovat zmíněná velkoryse pojatá výstava. Před nádražím a nad ním, v prostorách dnešní ulice 17.                  listopadu,  na Žižkově náměstí i jinde byly vkusně uspořádány různé firemní stánky ze Znojemska a některých měst jihozápadní Moravy (Třebíč,                  Jemnice, Valtice a j.), které prezentovaly hlavně okurkářství, vinařství, pivovarnictví a konzervárenství.
           Patronát nad výstavou převzali i někteří členové čsl. Vlády: Peroutka, Hodža a Srdínko.
           Návštěvnost byla ohromující: až 120 tisíc během jednoho měsíce. Některé firmy ani nestačily doplňovat zboží – výstava byla samozřejmě prodejní.              Nezapomnělo se ani na doprovodné akce hudební, divadelní, sportovní a další. Vznikla i nová ulice „Výstavní“ (dnes Fráni Kopečka).  

září

• 25 let od vzniku pěvecké Scholy při Kostele sv. Mikuláše ve Znojmě  (1992)

          Boskovický rodák PhDr. Willi Türk, který dlouhodobě žije ve Znojmě, učí na znojemské ZUŠ (dřevěné dechové nástroje) a věnuje se duchovní hudbě,             stál na podzim roku 1992 u zrodu Scholy (pěveckého sboru) při kostele sv. Mikuláše. Od září 1992 tato schola pravidelně zpívá při mších v tomto                 farním kostele a často hostuje i při dalších duchovních akcích. Schola má kolem 20ti zpěváků a zpěvaček a celých dvacepět let ji vede trvalý                       jáhen Willi Türk.
          Viz také Ocenění OS za 2016 a Osobnosti Znojemska.


říjen

• 20 let od založení Klubu přátel Znojma - „Znojmomil“  (22. října 1997)

 

          22. října 1997 byl založen „Znojmomil“, kde si fandové starého a nového Znojma mohou prohlížet staré pohlednice, fotografie, videa, diapositivy a                   vyměňovat si názory a vzpomínky na naše krásné město. Zájemci se nejprve scházeli v Domě dětí a mládeže na ulici J. F. Curie č. 4 ve Znojmě,                 později (až dodnes) na ulici Zámečnické č. 10. Setkaly se zde postupně desítky Znojemčanů, mezi nimi i významní sběratelé pohlednic a fotografií:             Josef Vlasák (od listopadu 2015 čestný občan města), Miloslava Klimtová (v roce 2002 vydala knihu „Znojmo – kniha historických pohlednic“) nebo               Bohumil Švec (v roce 2009 vydal knihu „Pozdrav ze Znojma“).
          Znojmomil také pořádá časté výlety do blízkého okolí (zvl. Do Podyjí) i jinam. Vedoucím Znojmomilu je Josef Vlasák, kterému bylo v roce 2016 80 let           a je tedy opravdovým pamětníkem 20-ti let spolku.

• 100 let od úmrtí znojemského hudebního skladatele Heinricha Fibyho  (* 15.května 1834, Vídeň - †24. října 1862, Znojmo)

           Heinrich Fiby studoval na vídeňské   konzervatoři. V r. 1857 přišel do Znojma, zde založil hudební školu, hudební spolek (Musikverein in Znaim),                  oženil se zde a skládal pro Znojmo a kouzelné Podyjí. Vychoval tady dvě generace žáků a žákyň, neboť jako ředitel znojemské hudební školy                    (sídlila v budově dnešního archivu) působil až do roku 1902.
           Zemřel uprostřed 1. světové 24. 10. 1917. Na znojemské hřbitově má krásný náhrobek.
           Na jeho práci navázal za 1. čsl. republiky Albert Pek.

• 120 let od dokončení jevišovické přehrady (30. října 1897)

           30. 10. 1897 byla dokončena stavba přehrady v Jevišovicích.
           Po zrušení rybníků u Jevišovic v 19. století začalo docházet v povodí řeky Jevišovky k opakovaným záplavám. Proto vznikla idea postavení hráze                  poblíž Jevišovic, kde je příhodné skalní podloží. Původně se začalo se stavbouuž v březnu 1894, ale trochu níže, kde býval rybník. Pro špatné                      podloží se stavba posunula o 130 metrů výš do údolí.
           Dokončena byla za 3 roky, 30. října 1897. Kámen i písek se těžily nedaleko, používaný cement značky "Kraft" byl z rakouského Kufsteinu. Stavbu              provedla firma "Zeman a Strnad".
           Jevišovická přehrada je nejstarší moravskou přehradou. Její obloukovitá hráz měří 122 metrů, výška je 13,8 m, zatopená plocha je 12,6 ha a zadrží                až 650 tisíc litrů vody. Má 3 vypusti a bezpečnostní přepad vody na levé straně přehrady.
 

přesné datum není  známo

• 835 let (1182)

          Konrád Ota Znojemský se stal markrabětem Moravským

• 795 let (1222)

          zemřel ve Znojmě makrabě moravský Jindřich Vladislav

• 690 let (1327)

          požár města Znojma za návštěvy krále Jana Lucemburského

• 400 let (1617)

         Divadelní společnost Johna Greena z Anglie sehrála ve Znojmě několik představení

• 290 let (1727)

          byla zahájena stavba císařské silnice do Brna

• 275 let (1742)

          ve Znojmě pobýval císař Bedřich Pruský

• 230 let (1787)

          ve Znojmě pobýval tři dny W. A. Mozart

• 125 let (1892)

          Zahájení výsadby Městského lesíka ve Znojmě.
          V oblasti tzv. Malé Kraví hory, což byla pastvina, zahájil Zalesňovací a okrašlovací spolek ve Znojmě během
          roku 1892 rozsáhlou výsadbu různých stromů. Lokalita byla později přejmenována na „Městský lesík“,
          což mělo vyjadřovat jeho rekreační příměstský charakter. Při zakládání lesa byli aktivní zejména lesní
          pojezdný Franz Piwetz, lesmistr Brosch, nadlesní Lerch a lesmistr Bayer.
          Jeho dnešní vzrostlé stromy jsou ve zdejší odlesněné zemědělské monokulturní
          krajině skutečnou oázou stínu a svěžího vzduchu. Chtělo by to jen ještě zlepšit
          celkovou péči o tuto lokalitu.. 

• 30 let (1987)

           vyšla v nákladu 1500 výtisků první Ročenka 1986 (nyní Sborník) Okresního archivu ve Znojmě. Její cena byla
           tehdy 23.- Kčs. Tato publikace vyhází každoročně (vždy o rok zpětné) a obsahuje vlastivědné články odborníků
           i soukromých badatelů z regionu Znojemska a Moravskokrumlovska.

• zpět na začátek stránky